O nás Pro veřejnost Fondy a pomůcky Knihovna Publikace Výstavy a akce Výzkum Archiv zpráv Předarchivní péče

Michael Thonet (2. 7. 1796 Boppard – 3. 3. 1871 Vídeň), truhlářský mistr v městě Boppardu v Porýní, začal ve své truhlářské dílně kolem roku 1830 experimentovat s pařením a ohýbáním dřeva a výrobou ohýbaného nábytku. První úspěch slavil v roce 1836 s unikátní židlí vyráběnou z několika vrstev dřeva (tzv. Bopparder Schichtholzstuhl). V roce 1841 na řemeslné výstavě v Koblenci došlo k „osudovému“ setkání Michaela Thoneta a rakouského kancléře Klementa W. Metternicha. Metternichovi se Thonetovy výrobky tak zalíbily, že pozval úspěšného vynálezce do Vídně, kde mu pomohl nejen k získání císařského privilegia k „ohýbat veškeré i nejkřehčí druhy dřeva chemicko-mechanickým způsobem“, ale i k řadě soukromých a státních zakázek. V roce 1853 založil Michael Thonet se svými rodinnými příslušníky prosperující firmu Gebrüder Thonet. Ta nalezla své sídlo v roce 1859 v Koryčanech u Kroměříže, od roku 1861 pak v Bystřici pod Hostýnem.



Reprodukce archiválie Vysvědčení boppardského purkmistra J. W. van Mertena o dobré pověsti a bezúhonnosti Michaela Thoneta ze dne 7. září 1841 (NA, RAM-AC 10/757)



Reprodukce archiválie Popis výroby ohýbaného nábytku vlastní metodou M. Thoneta (1. strana) (NA, RAM-AC 10/757)



Reprodukce archiválie Náčrty výroby některých částí ohýbaného nábytku (NA, RAM-AC 10/757)



Reprodukce archiválie Poznámka kancléře Metternicha o udělení privilegia pro výrobu ohýbaného nábytku M. Thonetovi (NA, RAM-AC 10/757)



Tuto stránku lze uložit ve formátu PDF.

pdf icon   Dokument ve formátu PDF »  (152 kB)

Informace o fondu

Rodinný archiv Metternichů byl uložen původně v metternišském paláci v Koblenci, v době napoleonských válek byl převezen nejprve do Ochsenhausenu v Bádensku, později do Vídně, definitivní místo uložení nalezl koncem 20. let 19. století v prostorách bývalého cisterciáckého kláštera v Plasích v západních Čechách. Zde byl archiv uložen až do roku 1953, kdy byl převzat Ústředním zemědělsko-lesnickým archivem. Archiv je rozdělen do 5 dílčích částí (Sbírka listin, Starý archiv, Francisco-Georgicum, Acta Clementina a Acta Richardiana). V části Acta Clementina je uložena politická, soukromá a rodinná korespondence kancléře Klementa W. Metternicha.

Evidence fondů a sbírek


Název: Rodinný archiv Metternichů – Acta Clementina
Místa vzniku fondu: Plasy, Koblenz, Johannisberg, Ochsenhausen
Původce fondu (sbírky): Klement W. L. Metternich (1773–1859)
Časový rozsah: 1707–1895
Metráž: 18 bm
Přístupnost fondu: Přístupný bez omezení.
Badatelna: Archiválie jsou předkládány v centrální badatelně Národního archivu na Chodovci.
Archivní pomůcky:
14 dílčích inventářů ke korespondenci kancléře Metternicha podle jednotlivých tematických skupin.