IV. Týden zahraničních Čechů
(Praha, září 2006)

Foto z akceHistorie Týdnů zahraničních Čechů se začala psát v roce 1998, kdy se poprvé v Praze uskutečnilo reprezentativní setkání zástupců českých komunit z různých zemí světa. Iniciátoři setkání, z nichž je třeba zmínit jmenovitě především Oldřicha Černého (tehdy člen koordinačního výboru pro oslavy založení Univerzity Karlovy v Praze) a Ivana Dubovického (v té době zástupce vedoucího odboru pro krajanské záležitosti Ministerstva zahraničních věcí), vědomě navázali na tradici Masarykových dnů československého zahraničí, násilně přerušenou v roce 1938. Po roce 1998 se uskutečnily ještě dva Týdny zahraničních Čechů - v roce 2000 a 2003. Také na pozvánkách na letošní setkání jsme mohli číst jména Oldřicha Černého a Ivana Dubovického, tentokráte již jako představitelů občanského sdružení Mezinárodní koordinační výbor zahraničních Čechů. Akce se konala pod záštitou prezidenta České republiky Václava Klause a těšila se pozornosti médií i čelních osobností politického života. Zahájení se zúčastnili předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka a rektor Univerzity Karlovy v Praze Václav Hampl jako představitelé spolupořádajících institucí. V průběhu jednání pozdravil účastníky mimo jiné předseda vlády ČR Mirek Topolánek, v jednacích sálech bylo možno se setkávat z tuzemských účastníků především se senátory, poslanci Evropského parlamentu a s představiteli vrcholných orgánů státní správy. Potěšitelné bylo, že ve větším měřítku než dříve se mohli prezentovat zástupci občanských sdružení a kulturních institucí v ČR, kteří udržují plodné kontakty s Čechy v zahraničí.

V pořadí čtvrtému Týdnu zahraničních Čechů, konanému ve dnech 17. - 22. září 2006 v Praze (v Karolinu a ve Valdštejnském paláci), předcházely ve dnech 15. - 16. září České dny v Bratislavě, které představily krajanskou komunitu na Slovensku. Základní hodnotou akce představuje již sám fakt setkání představitelů českých (a československých) spolků ze zahraničí a významných osobností českého původu s jejich partnery v České republice. Představitelé krajanských spolků mají možnost promluvit o zkušenostech s vlastní prací, jsou ventilovány obecné i specifické problémy, na něž mohou vzápětí reagovat zákonodárci i představitelé státní správy. Ke konkretizaci názorů účastníků nesporně přispělo, že část jednání Týdne zahraničních Čechů se odehrála v regionálních sekcích (Evropská unie; Balkán, Střední a Východní Evropa mimo EU a Společenství nezávislých států; Amerika, Austrálie a Afrika). Je logické, že krajany z odlišných zemí tíží různé problémy. Informačně bohaté bylo také sympózium „Média a zahraniční Češi“, které se konalo 20. září (jeho hlavním organizátorem byl Stanislav Brouček) a jež se dotklo i otázky trvalého uchování periodik a dalších médií. Stejně jako v uplynulých létech připravili organizátoři bohatý doprovodný kulturní program. Společenským vrcholem Týdne zahraničních Čechů se stalo slavnostní udělení ocenění „Významná česká žena ve světě“.

Foto z akceMožná až s odstupem doby budeme umět docenit význam faktu, že na všech dosavadních Týdnech zahraničních Čechů se dostalo nikoli zanedbatelného prostoru zástupcům českého archivnictví. Hned v úvodní den letošního setkání pozdravila účastníky ředitelka Národního archivu Eva Drašarová. Ve svém kultivovaném projevu, který se setkal s živým ohlasem, ve stručnosti představila svou instituci a posoudila výsledky dosavadní spolupráce archivu se zahraničními Čechy v širším kontextu úkolů archivu, především ve sféře péče o soukromoprávní původce. Tři desítky účastníků Týdne zahraničních Čechů (zájem přesahoval kapacitní možnosti) mohly navštívit budovu 1. oddělení Národního archivu na třídě Milady Horákové, kde jim Lenka Matušíková a Helena Sedláčková představily profil pracoviště a předložily některé historicky mimořádně cenné dokumenty.

Lze konstatovat, že problematika archivnictví patří k otázkám, které jsou krajany často diskutovány a zájem o záchranu českého archivního dědictví v zahraničí vzrůstá. Pracovníci Národního archivu využili Týdne zahraničních Čechů k tomu, aby navázali či upevnili kontakty s Čechy žijícími v Egyptě, Francii, Chorvatsku, Kanadě, Nizozemsku, Rakousku, Rumunsku, Rusku, Slovensku, Spojených státech amerických, Srbsku, Švédsku, Švýcarsku, Ukrajině a dalších zemích. Dosavadní výsledky vzájemné součinnosti nás zavazují i do budoucna.

Jiří Křesťan