O nás Pro veřejnost Fondy a pomůcky Knihovna Publikace Výstavy a akce Výzkum Archiv zpráv Předarchivní péče

Národní archiv a naplňování zákona o "majetkovém vyrovnání státu a církví"

Dne 8. listopadu 2012 byl schválen zákon č. 428/2012 Sb. o majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů. Z něho vyplývají i povinnosti pro síť archivů v České republice. Národní archiv doposud v hojné míře vyhotovoval rešerše pro církevní instituce, státní úřady i pro jednotlivé žadatele pátrající v oblasti majetkové držby církví a náboženských společností.

Podmínkou vrácení majetku církvím je prokázání faktu, že byl odňat z důvodu perzekuce, a to bez náhrady. Nárok musí být prokázán listinně a musí splňovat alespoň jednu z podmínek uvedených jmenovitě v § 5 tohoto zákona. Pozemkový úřad musí rozhodnout ve lhůtě 6-12 měsíců od podání žádosti a proti tomuto rozhodnutí není odvolání.

§ 5 vyjmenovává skutečnosti vedoucí k tzv. majetkovým křivdám:

  • Odnětí věci bez náhrady dle zák. č. 142/1946 Sb. o revizi první pozemkové reformy a zák. č. 46/1948 o nové pozemkové reformě.
  • Znárodnění dle zák. č. 185/1948 Sb. o zestátnění léčebných a ošetřovacích ústavů, zák. č. 169/1949 Sb. o vojenských újezdech, zák. č. 95/1948 o základní úpravě jednotného školství, zák. č. 125/1948 Sb. o znárodnění přírodních léčivých zdrojů a lázní a zák. č. 124/1948 o znárodnění některých hostinských a léčebných podniků a ubytovacích zařízení.
  • Úkony učiněné Náboženskou maticí dle vyhlášky č. 351/1950 Ú.L. o převzetí správy některých majetkových podstat Náboženským fondem.
  • V ostatních bodech jsou vyjmenovány různé majetkoprávní úkony, ke kterým došlo pod nátlakem nebo v rozporu s tehdy platnými právními normami, ať už se jednalo o koupi, darování, dražbu, vyvlastnění, znárodnění, převod apod.

Podmínky pro získání archivních dokumentů

V žádostech podávaných oprávněnými či povinnými osobami ve smyslu § 3 a 4 zákona č. 428/2012 Sb. je nutné v případě dotazu vztahujícího se k nemovitostem u konkrétních parcel přiložit kopie celé příslušné vložky pozemkové knihy (titulní list, list A, list B), případně, pokud je znám, též název velkostatku, pod který uvedené pozemky patřily. Bez těchto údajů nelze rešerši provést ve všech dotčených fondech v Národním archivu, kde by se požadovaný materiál mohl nacházet.

Rešerše prováděná pro povinné či oprávněné osoby podle f zákona není zpoplatněna.

Dohledávání majetkoprávního vývoje církevního majetku je většinou velmi složité. Jedním z důvodů je nezpracovanost klíčových fondů a jejich značná mezerovitost. Stav dochování písemností je tak mnohdy spíše nahodilý. Příkladem jsou archivní soubory písemností z působení Ministerstva zemědělství po roce 1945. Přispělo k tomu nejen špatné zacházení ve spisovně ministerstva před předáním materiálů do Národního archivu, ale také povodně, které právě tuto spisovnu postihly velice nešťastně.

Fondy využívané při naplňování zákona o "majetkovém vyrovnání státu a církví" navíc spravuje několik oddělení Národního archivu, jimiž postupně žádosti oprávněných či povinných osob musí procházet. Jedná se tedy o rešerše nejen odborně, ale i časově poměrně náročné. Kromě archivních fondů vzniklých z činnosti Ministerstva zemědělství (Ministerstvo zemědělství II – JZD, Ministerstvo zemědělství II – IX. odbor, Ministerstvo zemědělství II – VII. odbor, Ministerstvo zemědělství II – Hlavní správa státních statků) a Ministerstva státních statků lze dohledávat informace i v dalších fondech Národního archivu např. Úřad předsednictva vlády, Ministerstvo školství a kultury – církevní odbor, Ministerstvo kultury ČSR/ČR – Sekretariát pro věci církevní: Státní úřad pro věci církevní, Československé státní statky, Fond národní obnovy, Státní památková správa, Ústřední ředitelství státních lesů a statků, Státní pozemkový úřad – spisy všeobecné, Státní pozemkový úřad – Vlastnické soubory majitelů velkostatků, Praha, Náboženská matice, Zemský úřad Praha – zemědělsko-lesnické oddělení, Zemský úřad Praha – církevní a nadační oddělení, Zemský úřad Praha – dodatky, Zemský úřad Praha - ZNV - referáty: dopravní, průmyslový, pro pozemkovou reformu, pro vnitřní osídlení a správu nepřátelského majetku, smíšená komise pro zjišťování a oceňování válečných škod.

Dále jsou v Národním archivu uloženy na základě depozitních smluv fondy ve vlastnictví cca dvaceti církevních institucí. Zpřístupnění těchto fondů se řídí podle § 34 odst. 4 zákona o archivnictví č. 499/2004 Sb. tímto zákonem, badatelským řádem Národního archivu a příslušnými ustanoveními depozitních smluv.

Národní archiv prosí ostatní badatelskou veřejnost o trpělivost při zpřístupňování dotčených fondů prostřednictvím badatelny Národního archivu z důvodu jejich vysoké frekventovanosti při provádění úředních rešerší.

Další archivní fondy týkající se zákona o "majetkovém vyrovnání státu a církví" jsou uloženy v příslušných státních oblastních a státních okresních archivech. Při požadavcích týkajících se těchto fondů je třeba se obracet na tyto místně příslušné archivy, jejichž adresář je uveden na www.cesarch.cz nebo na www.mvcr.cz. Národní archiv informace ani zpřístupnění archiválií z fondů jiných, zcela samostatných archivů nezprostředkovává.

Náhrady

Sousloví "bez náhrady" je velice zavádějící a přináší s sebou mnoho komplikací. Všichni odborníci zabývající se otázkami spojenými s převody církevního majetku na stát na přelomu 40. a 50. let 20. století, ať již z důvodu konfiskace, znárodnění, nebo v rámci tzv. pozemkových reforem, vědí, že stát převzal všechny uvedené majetky bez náhrady. Dokázat tuto skutečnost na základě archivních dokumentů není vůbec jednoduché, protože se žádné náhrady nevyplácely, a proto neexistují žádné doklady. Bylo však nalezeno několik dokumentů v různých fondech Národního archivu, které dokazují, že od vyplácení náhrad bylo z politických důvodů ustoupeno.

Zatímco u první pozemkové reformy se písemnosti k vykupování pozemků a vyplácení náhrad objevují celkem běžně, v případě revize pozemkové reformy dle zák. č. 142/1947 Sb. a tzv. nové pozemkové reformy dle zák. č. 46/1948 Sb. je situace složitější.

Ve fondech Státní pozemkový úřad – Vlastnické soubory majitelů velkostatků, Praha a Státní pozemkový úřad – Spisy všeobecné, Praha byly nalezeny písemnosti vypovídající o náhradách organizacím spjatým s církví římsko-katolickou podle zákona č. 329/1920 Sb. za zestátněný nemovitý majetek určený pro provádění pozemkové reformy podle zákonů č. 225/1919 Sb. a č. 81/1920 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Těmito písemnostmi jsou různé doklady o oceňování zestátňovaného nemovitého majetku, podklady k dohodám o ceně nemovitého majetku určeného k převzetí, samotné dohody o ceně převzatého majetku, pokyny k vyplácení náhrad, žádosti o jejich vyplacení a sdělení o výši vyplacených náhrad. Mezi písemnosti týkajícími se pozemkových reforem prováděných podle zákonů č. 142/1947 Sb. ve znění zákona č. 44/1948 Sb. a č. 46/1948 Sb.., které jsou uloženy ve fondech Ústřední ředitelství státních lesů a statků a Státní pozemkový úřad – Vlastnické soubory majitelů velkostatků, Praha, však písemnosti podobného charakteru, tj. písemnosti vypovídající o oceňování nemovitého majetku církví a náboženských společností a vyplácení náhrad církvím a náboženským společnostem za jejich zestátněný či znárodněný nemovitý majetek nebyly nalezeny.

Vyplácení náhrad za pozemky podléhající revizi první pozemkové reformy dle zák. č. 142/1947 Sb. měl na starosti jednak Náhradový fond při Ministerstvu zemědělství, finanční stránku věci včetně vedení náhradových knih pak náhradová banka, kterou byla Poštovní spořitelna. Písemnosti náhradového fondu ve fondu Ministerstvo zemědělství bohužel nejsou dochovány kompletně. Pro písemnosti Poštovní spořitelny případně náhradové knihy doporučujeme obrátit se na Archiv České národní banky, kde nějaké písemnosti dochovány jsou, i když ne v úplnosti.

Záznamy o zabavování církevního nemovitého majetku státem se nacházejí v zemědělsko-lesnických fondech na různých místech nesystematicky. Na příklad ve fondu Československé státní statky se nacházejí soupisy bývalého církevního majetku, které musely být jednotlivými státními statky předkládány dle instrukce z roku 1949. Výkupy dle zák. 46/1948 Sb. byly prováděny jednotlivými ONV (okresními národními výbory), jejich dohledávání obnáší mimo jiné rozsáhlý výzkum v regionálních archivech (adresář je uveden na www.cesarch.cz nebo na www.mvcr.cz). V zákoně je pro záležitosti výkupu uveden Národní pozemkový fond při Ministerstvu zemědělství. Do Národního archivu byl však předán pouhý zlomek spisů, který se váže ke správě po válce konfiskovaného majetku. Zbytek byl ponechán ve správě Správního archivu Ministerstva zemědělství, kde byla velká část písemností poškozena povodněmi.

Ve fondu Ministerstvo státních statků jsou doklady vyplácení náhrad za převzatý inventář, ale již z instrukce Ministerstva zemědělství uveřejněné v Úředním listu č. 185 z 20. 8. 1948 vyplývá, že výkupní částka nebyla vyplacena původnímu vlastníkovi přímo, nýbrž byla složena do soudního depozita, z něhož byly uspokojovány pohledávky věřitelů apod. Ministerstvo školství a osvěty se zase zabývalo pouze důsledky zrušení patronátů a vyčíslením částky, kterou bude muset kompenzovat církvím ušlé výnosy ze zestátněného majetku.

Ve fondu Státní úřad pro věci církevní se nachází dokument z roku 1951, v němž se tato instituce snaží zjistit, zda byly vyplaceny náhrady za zemědělskou půdu patřící původně ke kostelu ve Slatině. V odpovědi se dočteme, že výše náhrad nebyla stanovena, neboť až dosud nebyly vydány prováděcí pokyny k vládnímu nařízení č. 192/1949 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona o nové pozemkové reformě. Tento případ zůstává téměř ojedinělým zdokumentovaným příkladem soudobé praxe.

Ve fondu Úřadu předsednictva vlády jsme nalezli usnesení vlády č. 791/1954 o vypořádání závazků na zemědělském majetku převzatém v rámci pozemkových reforem. V důvodové zprávě k návrhu tohoto usnesení se dočteme, že od vyplácení náhrad původním vlastníkům se ustoupilo, neboť "by bylo v rozporu s politikou zatlačování kapitalistických živlů na vesnici".

Praxe byla tedy taková, že nejprve nemohly být náhrady vypláceny proto, že nebyly vydány prováděcí předpisy, na základě kterých by byly vyčísleny, až se nakonec od tohoto úmyslu ustoupilo zcela.

Národnímu archivu se v rámci předarchivní péče při skartačním řízení, které v současné době probíhá u Vrchního státního zastupitelství v Praze, podařilo nalézt dokument z roku 1983, který nepřímo potvrzuje, že náhrady za vykoupené pozemky podle zákona č. 46/1948 Sb. vypláceny minimálně až do roku 1983 nebyly. Jde o spis čj. III/2Gd1573/83 bývalé Generální prokuratury ČSSR. Jedná se o individuální žádost fyzické osoby a odpověď starší prokurátorky v této věci Spis III/2Gd1573/83 je stále v držení Vrchního státního zastupitelství v Praze, s jehož souhlasem zpřístupňujeme v anonymizované verzi jeho podstatnou část.

Protože problematika výkupu pozemků souvisela s kompetencemi bývalých okresních a krajských národních výborů, doporučujeme oprávněným či povinným osobám podle zákona č. 428/2012 Sb., obrátit se ještě na příslušný územní archiv (adresář státních oblastních a státních okresních archivů najdete na www.cesarch.cz nebo na www.mvcr.cz) a rovněž na Správní archiv Ministerstva zemědělství (Těšnov 65/17, Praha 1, 11000).

Situace byla obdobná i v případě vyplácení náhrad za majetek znárodněný. V Národním archivu doposud nebyly nalezeny doklady, které by potvrzovaly jakékoli vyplácení náhrad. Dle zprávy, kterou na téma likvidace majetku a závazků Fondu znárodněného hospodářství vypracovalo pro Úřad předsednictva vlády (Usnesení vlády č. 1385 z 27. července 1954) Ministerstvo financí, se vyplácení náhrad týkalo pouze cizinců, neboť se Československo muselo řídit mezinárodními dohodami. Další skupinou "odškodňovaných" se stali bývalí vlastníci znárodněných podniků, kteří upadli do sociální nouze a byli závislí na státním příspěvku. Tato povinnost přešla v roce 1954 z Fondu znárodněného hospodářství na Státní úřad důchodového zabezpečení. Tato opatření se však nevztahují na bývalé církevní vlastníky.

V Národním archivu však lze dohledat zavedení a zrušení národní správy v Čechách (pro Moravu je zapotřebí oslovit Moravský zemský archiv) a příděly převážně lesního majetku dle z. 46/1948 Sb., a to ve fondu Ústřední ředitelství státních lesů a statků.