2008

Výstavy a akce v roce 2008

Výstava: Osudové osmičky — rok 1948
Datum konání: únor – březen 2008
Místo: Hala Národního archivu v Praze — Chodovci

Konference k únoru 1948
Datum konání: 19. 2. – 20. 2. 2008
Čas: bude upřesněno
Místo: bude upřesněno
Garant akce: PhDr. Zdena Kokošková (NA)

Výstava: Osudové osmičky — rok 1848
Datum konání: duben – červen 2008
Místo: Hala Národního archivu v Praze — Chodovci

Slavnostní prezentace faksimile Stížného listu české a moravské šlechty proti upálení M. Jana Husa
Datum konání: 25. 6. 2008
Čas: 14:00 – 16:00
Místo: Kinosál Národního archivu
Garant akce: PhDr. Alena Pazderová (NA)

Výstava: Osudové osmičky — rok 1968
Datum konání: srpen – září 2008
Místo: Hala Národního archivu v Praze — Chodovci

Výstava: Osudové osmičky — rok 1938
Datum konání: září – říjen 2008
Místo: Hala Národního archivu v Praze — Chodovci

Výstava: Osudové osmičky — rok 1918
Datum konání: říjen – listopad 2008
Místo: Hala Národního archivu v Praze — Chodovci

Konference: Co po nás zbude
Datum konání: 23. 9. 2008
Čas: cca 09:00 – 15:00
Místo: Hala Národního archivu   Praze — Chodovci
Garant akce: Ing. Miroslav Kunt (NA)

Výstava: Expo Brusel 1958
Datum konání: září – listopad 2008
Místo: Výstavní sál Národního archivu

Archivy, knihovny, muzea v digitálním světě 2008
Datum konání: 3. 12. – 4. 12.2008
Čas: od 9:30
Místo: Kinosál Národního archivu
Garant akce: PhDr. Emilie Benešová (NA)
Program konference a přihláška k účasti je k dispozici na http://skip.nkp.cz.


Československá legie v Rusku 1914–1920 — ve fotografiích a dokumentech z českých a ruských vojenských archivů

10. 10. 2008 – 18. 1. 2009 Pražský hrad, Tereziánské křídlo Starého královského paláce

Výstava, kterou připravila Správa Pražského hradu ve spolupráci s Ministerstvem vnitra — Odborem archivní správy a spisové služby, Vojenským ústředním archivem, Vojenským historickým ústavem a Národním archivem, je po desetiletích první samostatnou výstavou v Praze věnovanou jednomu z fenoménů českých a československých dějin 20. století — československé legii v Rusku. Podnětem k přípravě výstavy byla dohoda vrcholných českých a ruských archivních institucí o prezentaci materiálů uložených v českých i ruských archivech. Výstava proto probíhá zároveň v Praze a v Moskvě.

Návštěvníkům je v Tereziánském křídle Pražského hradu představena malá část jedinečné fotografické sbírky a dokumentů uložených ve Vojenském ústředním archivu Praze a také v Ruském státním vojenském archivu v Moskvě. Kromě písemných a fotografických dokumentů mohou návštěvníci shlédnout součásti legionářské výzbroje a výstroje zapůjčené Vojenským historickým ústavem nebo ze soukromých sbírek. Kromě toho se na výstavě podařilo shromáždit jedinečnou kolekci vyznamenání a řádů, různých platidel (zapůjčilo Národní muzeum a soukromí sběratelé), poštovních známek, pohlednic atd. (Poštovní muzeum, soukromé sbírky).

Doprovodné programy k výstavě, tj. promítání filmů s legionářskou tematikou, budou probíhat v Národním archivu v Praze, Archivní 2257/4, 149 00, Praha 4 — Chodovec. Vždy ve čtvrtek od 16:30 v dále uvedených termínech:

23. 10. Devět kapitol ze starého dějepisu (Pavel Háša, 1969) 95 min.

20. 11. Neznámý vojín mluví (Rudolf Medek, 1934) 68 min.

8. 1. Českoslovenští dobrovolníci ve světové válce 1914–1918 (tvůrci neuvedeni, 1926) 75 min.

Více informací zde.


Třetí ročník konference Co po nás zbude

Dne 23. září 2008 se v prostorách Národního archivu a pod záštitou jeho ředitelky, koná již třetí ročník odborné konference Co po nás zbude, jehož pořadateli jsou Národní archiv a občanské sdružení CNZ. Hlavním hostem, který vystoupí na úvod, bude Jason Baron z Národního archivu USA (NARA) s příspěvkem „White House Email, Lawsuits, and The Importance of Public Archives“. Následovat budou tři bloky přednášek, z nichž některé poběží současně:

Blok A

Legislativa a další vnější vlivy na správu elektronických dokumentů u původců

Blok B

Správa dokumentů u původců

Blok C

Péče o uložené elektronické dokumenty

Konference se bude konat v sídle Národního archivu, Archivní 2257/4, 149 00, Praha 4.

Podrobnosti a přihlášky na konferenci jsou umisťovány na web. Oproti minulým ročníkům byl stanoven účastnický poplatek.


EXPO ´58. Příběh československé účasti na Světové výstavě v Bruselu.

Výstava bude probíhat ve výstavním sále Národního archivu od 27. září 2008 do 12. prosince 2008 (změna termínu vyhrazena). Vstupné se neplatí.

Rok 2008 vyvolal v řadách odborné i laické veřejnosti představu o tom, že je třeba si připomenout významné mezníky českých (a slovenských) dějin především 20. století. „Osmička“ — zdá se — byla československému a českému státu „přidělena“ osudem. Většina významných historických událostí, které měly stěžejní význam pro osudy demokracie a vývoj státnosti ve střední Evropě se odehrála, v době, kdy letopočet končil právě touto číslovkou. Také Národní archiv se připojí k některým akcím, jiné uspořádá zcela samostatně.

Téma Světové výstavy v Bruselu jsme zvolili záměrně. Nepoučenému laikovi by se mohlo zdát, že je zvoleno poněkud mimo kontext vnitropolitických, vnitrostátních, a také mezinárodních událostí. Opak je však pravdou. V roce 1958 v Bruselu došlo k první poválečné konfrontaci Východu a  Západu. Byla to první průmyslová a kulturní prezentace národů v novém geopolitickém uspořádání světa s výrazným propagandistickým pojetím obou stran, kde Východ prezentoval především úspěchy socialistické vědy, průmyslu i kultury. Žádná další světová výstava nepřinesla Československu tolik ocenění a uznání. Celá řada výrobků, vystavovaných na Expu 58 v Bruselu, především sklo, porcelán, keramika, textilie, oděvy, atp., byla v období konce 50. a v 60. letech označována prestižním termínem „bruselský styl“; po silnicích jezdily autobusy, kterým nikdo neřekl jinak než „bruselák“, atd.

Idylický výsledek Expa však neznamenal, že příprava Světové výstavy byla jednoduchá. Výroba exponátů (především průmyslových strojů atd.) vázla a většina z nich ani zdaleka nebyla funkční nebo je nebylo možné „nasadit do výroby“. Po obrovském mezinárodním úspěchu přišlo rozčarování. I přesto však je „Brusel 58“ synonymem světově úspěšné prezentace československého průmyslu, vědy a kultury.

Cílem výstavy je vytvoření uceleného příběhu československé účasti na Světové výstavě v Bruselu v roce 1958, a to od počátečních příprav, přes realizaci, až po konečné výsledky. Celý příběh bude představen v komparaci s dobovou atmosférou uvnitř Československa a dán do souvislostí s vnitropolitickým a hospodářským vývojem v zemi.

V rámci výstavy se uskuteční celá řada doprovodných akcí, jejichž konkrétní obsah bude ještě precizován (pro aktuální zprávy sledujte naše stránky):

28. října

Den otevřených dveří Národního archivu

11. listopadu

Filmové projekce, besedy, komentované prohlídky výstavou

Národní archiv srdečně zve všechny zájemce.

Soubory ke stažení:

Pozvánka na filmovou projekci (PDF — 635 kB)

Pozvánka na den otevřených dveří (PDF — 35 kB)

Avízo výstavy (PDF — 803 kB)

Informace pro tisk (PDF — 27 kB)

Plakát k výstavě (PDF — 2 MB)


Cyklus výstav Osmičky v dějinách Českých zemí

osmicky_full

Národní archiv pro rok 2008 připravuje cyklus výstav pod názvem „Osmičky v dějinách českých zemí“. Projekt zahrnuje vybrané dějinné mezníky, jejichž význam byl pro český (československý) stát osudový. V rámci projektu představíme veřejnosti události let 1848, 1918, 1938, 1948, 1958 a 1968.

Národní archiv byl požádán, aby se připojil k projektu, který připravuje Historický ústav AV ČR, Masarykův ústav — Archiv AV ČR a Ústav pro soudobé dějiny AV ČR pod názvem „České křižovatky evropských dějin. 1918 — 1938 — 1948 — 1968“. Výstavy připravované Národním archivem k uvedeným historickým mezníkům budou doprovázet konference, pořádané zmíněnými ústavy.

Základní ideou výstav je představit veřejnosti vždy konkrétní rok — jako kaleidoskop událostí — s akcentem na událost zásadní. Výstavy budou instalovány v místě po dobu konání konference a také v sídle Národního archivu, vždy v době, kdy se odehrála klíčová událost příslušného roku.

Rok 1848
  • Rok 1848 otřásl řadou evropských států, habsburskou monarchii nevyjímaje. Císař Ferdinand byl pod tlakem událostí donucen propustit politika evropského formátu Metternicha, přislíbit ústavu a volby do sněmů. Padla cenzura, vyrojily se nové tituly novin, letáky, pamflety, brožury a petice. Společnost se probudila a začal se konstituovat politický život …
Rok 1918
  • Zachytí první týdny existence nového státu s důrazem na hektické události podzimních měsíců.
Rok 1938
  • Kultura; sport; dobročinné akce; účast na mezinárodním veletrhu — vše co se odehrávalo na pozadí stále se zhoršující politické situace v zemi.
  • Snaha o řešení národnostní otázky; přípravy na obranu státu; mnichovské ultimátum, ztráta pohraničních oblastí.
Rok 1948
  • Rok nabitý politickými událostmi ovlivnil život obyvatel státu na další dlouhá desetiletí.
  • Úprava vlastnictví půdy; znárodňování; vytváření lidových milicí a nová organizace SNB; perzekuce církve; první rozsudky státních soudů vynášející ortely smrti nad mnoha nepohodlnými.
  • Nová ústava, nová vláda, nový prezident; spojenectví se Sovětským svazem „na věčné časy“.
Rok 1968
  • Dlouhodobě neřešené politické a hospodářské problémy způsobily na počátku roku krizi komunistického režimu.
  • Jejím důsledkem byla okupace země vojsky Varšavské smlouvy a také rozchod většiny obyvatel státu s ideály socialismu.

Elektronická podoba výstavního cyklu k nalezení zde.


Slavnostní prezentace faksimile Stížného listu české a moravské šlechty proti upálení M. Jana Husa

Národní archiv připravuje slavnostní prezentaci faksimile Stížného listu české a moravské šlechty proti upálení M. Jana Husa ze dne 2. září 1415 Prezentace se koná dne 25. června 2008 ve 14:00 v konferenčním sále Národního archivu, Archivní 2257/4, Praha 4 — Chodovec.

Stížný list české a moravské šlechty proti upálení M. Jana Husa z 2. září 1415 zaslaný kostnickému koncilu má nezastupitelné místo v dějinách českých zemí. Signatáři listu jím protestují nejen proti samotnému upálení mistra Jana, ale pojímají jej také jako obhajobu jeho učení. Stěžují si na postup kostnického koncilu proti osobě Jeronýma Pražského a protestují proti zákeřnému a nespravedlivému nařčení Království českého a Markrabství moravského z kacířství. Křivdy spáchané kostnickým koncilem přenechávají Pánu a slibují úctu a poslušnost novému řádně zvolenému papeži. Z odborné literatury je známo, že list byl vyhotoven v osmi exemplářích latinského znění. Dochoval se jediný originál opatřený 99 přivěšenými pečetěmi signatářů (z původních 100), který je dnes uložen v Univerzitní knihovně ve skotském Edinburghu.

Stížnému listu věnovala česká historiografie pozornost již v minulosti. Výběrem lze upozornit na studii Václava Novotného „Hus v Kostnici a česká šlechta. Poznámky a dokumenty“, nebo na článek Antonína Masáka „Popis a ocenění pečetí při stížném listě“, kde na s. 72–76 je uveden staročeský a novočeský překlad původního, latinského znění Stížného listu. V neposlední řadě lze připomenout publikaci „Ze zpráv a kronik doby husitské“ připravenou Ivanem Hlaváčkem a vydanou v roce 1981, v níž se na s. 196–198 nachází moderní překlad Stížného listu z pera Františka Heřmanského.

Originál listiny byl zapůjčen na výstavu „Karel IV. císař z Boží milosti. Kultura a umění za vlády posledních Lucemburků 1347–1437“, která proběhla ve dnech 16. 2. – 21. 5. 2006 na Pražském hradě.

Vzhledem k mimořádnému významu této památky a díky pochopení ředitele Univerzitní knihovny v Edinburghu dr. Johna Scally bylo umožněno pracovníkům Národního archivu pořídit během několikahodinové zápůjčky před odesláním zpět do Skotska fotografickou (digitální) dokumentaci. Následně byla zahájena jednání o možnosti zhotovení faksimile (tj. věrné kopie nefotografickou cestou) Stížného listu pro Národní archiv v Praze. Vstřícnost ředitele Universitní knihovny v Edinburghu, poskytnuté záruky, technická pomoc a zázemí Skotského národního archivu v Edinburghu umožnily akci realizovat ve druhé polovině roku 2007 restaurátorem Davidem Frankem. V současné době je faksimile k dispozici odborníkům v budově Národního archivu na Chodovci a po prezentaci bude uložena v depozitářích 1. oddělení Národního archivu na třídě Milady Horákové 133.

na začátek stránky »