2009

Výstavy a akce v roce 2009

Projekce legionářských filmů — Českoslovenští dobrovolníci ve světové válce 1914 — 1918 (tvůrci neuvedeni, 1926) 75 min
Datum konání: 08. 01. 2009
Čas: 16:30
Místo: Kinosál Národního archivu
Garant akce: PhDr. Lenka Linhartová (OASSS), PhDr. E. Benešová (NA)

Výstava — EXPO´58. Příběh československé účasti na Světové výstavě v Bruselu
Datum konání: 5. 1. – 30. 4. 2009
Čas: po objednání
Místo: Výstavní sál Národního archivu
Garant akce: PhDr. E. Benešová (NA), Mgr. K. Šimůnková (NA)

Seminář — Návrh metodických pravidel pro zpracování deskových negativů v archivech. Terminologie.
Datum konání: 1. – 19. 4. — bude upřesněno
Místo: Přednáškový sál Národního archivu
Garant akce: PhDr. E. Benešová (NA)

Mezinárodní konference — DLM FORUM
Datum konání: 21. – 22. 04. 2009
Místo: Kinosál a přednáškové sály Národního archivu
Garant akce: PhDr. Lenka Linhartová (OASSS), PhDr. E. Benešová (NA)

Mezinárodní konference — Konference EBNA
Datum konání: 23. – 24. 04. 2009
Místo: Kinosál a přednáškové sály Národního archivu
Garant akce: PhDr. Lenka Linhartová (OASSS), PhDr. E. Benešová (NA)

Seminář — Datové schránky a spisová služba
Datum konání: 14. 05. 2009
Místo: Kinosál Národního archivu
Garant akce: Ing. M. Kunt (NA)


Archivy, knihovny, muzea 2009

Konference je věnována problematice spolupráce archivů, knihoven, muzeí, galerií a památkové péče při využívání informačních a komunikačních technologií pro ochranu a zpřístupnění kulturního dědictví. Konferenci pořádá: Svaz knihovníků a informačních pracovníků ČR ve spolupráci s Národním archivem a Národní knihovnou ČR. Termín a místo konání: 2. a 3. prosince 2009, v konferenčním sále Národního archivu v Praze, Archivní 2257/4, Praha 4 — Chodovec.

Program a aktuální informace o konferenci najdete zde.


Konference Co po nás zbude 2009

cnz

Dovolujeme si Vás pozvat na IV. ročník odborné konference „Co po nás zbude“ s podtitulem „Zvládneme prudký nárůst elektronických dokumentů?“, která se uskuteční v úterý 22. září 2009 od 9:30 v prostorách Národního archivu v Praze na Chodovci. Pořadatelem konference je občanské sdružení CNZ spolu   Národním archivem.

Program konference a základní informace o ní (PDF — 1 MB)

Informace o združení CNZ (externí odkaz)


Porada k otázkám nové právní úpravy archivnictví

Národní archiv pořádá nebo spolupracuje na řadě akcí týkajících se problematiky správy dokumentů a eGovernmentu. Pro své veřejnoprávní původce a kolegy z jiných archivů byla uspořádána porada k otázkám nové právní úpravy archivnictví. Poradu moderoval Dr. Tomáš Kalina, který zasadil problematiku eGovernmentu do širších teoretických souvislostí a také představil oddělení předarchivní péče, fondů státní správy po roce 1992 a elektronických dokumentů, které poradu připravilo. Úvodní slovo přednesla ředitelka Národního archivu PhDr. Eva Drašarová, CSc. V další části vystoupili (prezentace ke stažení):

Následovala diskuse, kde přednášející i účastníci odpovídali na dotazy k problematice; otázky se v současné době zpracovávají (již jsou přepsány) a spolu s otázkami z předchozí společné akce se sdružením CNZ budou zodpovězeny v součinnosti s Ministerstvem vnitra, pravděpodobně do konce června 2009. Nedlouho po této prezentaci byl i senátem přijat archivní zákon, který byl dne 2. června doručen prezidentovi ČR k podpisu. Současně dne 3. června proběhlo vypořádání připomínek vnějšího připomínkového řízení k návrhu vyhlášky o podrobnostech výkonu spisové služby a byl také zveřejněn návrh textové části národního standardu pro systémy elektronické spisové služby.

4. června 2009


Výstava 120 let prvního klubu fotoamatérů v Čechách

Národní archiv a 1. český klub fotografů amatérů NEKÁZANKA připravili výstavu s názvem „120 let prvního klubu fotoamatérů v Čechách“. Výstavu, která mapuje vývoj amatérské fotografie téměř od jejího prvopočátku až do dnešních dnů, uvozuje motto Jiřího Jeníčka: „Dějiny českého klubu fotografů amatérů jsou v podstatě dějinami české fotografie“.

Prostřednictvím působivých, velmi zdařilých i čistě amatérských fotografií představí výstava činnost klubu a také jeho členskou základnu, která se rychle vyvíjela a začínající amatéři se stávali uctívanými profesionály (mj. Sudek, Drtikol, a řada dalších). Archivní dokumenty vypovídají nejlépe o historii klubu, o jeho proměnách v různých historických a politických etapách vývoje společnosti.

Výstava bude slavnostně zahájena 24. září 2009 v 17:30 ve vestibulu Národního archivu v Praze, Archivní 2257/4, Praha 4 — Chodovec. Pro veřejnost bude výstava otevřena od 25. září do 14. listopadu 2009 ve dnech úterý – sobota 13:00 – 18:00 (pondělí, neděle — zavřeno). Od 15. listopadu 2009 bude možné výstavu shlédnout na základě telefonické nebo e-mailové objednávky pro skupinu alespoň 5 osob (ohlášené či zaslané tři dny před požadovaným termínem) tel. 974 847 412, e-mail: emilie.benesova@nacr.cz.

zych

stanovy


Medaile Za zásluhy   české archivnictví pro pracovníky Národního archivu

medaile

Mezi dvaceti osobnostmi, kterým byly dne 15. července 2009 uděleny ministrem vnitra ČR Ing. Martinem Pecinou, MBA, Medaile Za zásluhy o české archivnictví, byli rovněž dva archiváři Národního archivu: PhDr. Alena Nosková a PhDr. Josef Žabka.

PhDr. Alena Nosková pracuje v Národním archivu (dříve Státní ústřední archiv v Praze) od roku 1965, od roku 1989 jako vedoucí oddělení fondů státní správy po roce 1945, v letech 1992–2009 zároveň jako zástupkyně ředitele/ředitelky archivu. Podílela se na předarchivní péči u nejdůležitějších původců z oblasti ústřední státní správy, převzetí archivu ÚV KSČ, zpracování řady komplikovaných archivních souborů z oblasti ústřední správy z let 1945–1992, vykonává rozsáhlou badatelskou a nahledací agendu, je členkou řady vědeckých a odborných orgánů na poli soudobých dějin.

PhDr. Josef Žabka pracuje v Národním archivu od roku 1962, v letech 1992–1997 jako vedoucí úseku a 1997–2002 jako vedoucí oddělení předarchivní péče. Podílel se na zpracování několika složitých fondů z období ústřední správy po roce 1945, systematicky se věnoval problematice předarchivní péče a skartačního řízení, praktickou činností při výběru archiválií u ústředních úřadů, ale i metodicky. Je autorem metodické příručky s názvem: Výběr archiválií z písemností ústředních úřadů státní správy po roce 1945, (Praha 1988). Stál rovněž u počátků informatiky na půdě Státního ústředního archivu v Praze, společně s pracovníkem Matematicko-fyzikální fakulty UK Vladimírem Smetáčkem vypracoval analýzu vedoucí k přípravě automatizovaného popisu archiválií. Je rovněž autorem některých důležitých prací z oblasti dějin správy po roce 1945. V letech 1994–2004 byl zároveň členem redakční rady Archivního časopisu.

Oběma kolegům blahopřejeme k získání tohoto vysokého vyznamenání.


Kancléř Metternich a Plasy ve světle soudobých dokumentů

V letošním roce si připomínáme 150. výročí úmrtí Klementa Václava Nepomuka Lothara knížete Metternich-Winneburg. Při této příležitosti pořádá Město Plasy kulturní projekt nazvaný Rok Metternicha 1859–2009. Jeho součástí bylo i představení nové knihy s názvem Kancléř Metternich a Plasy ve světle soudobých dokumentů, jejímž autorem je Jan Kahuda. Prezentace se uskutečnila v sobotu 30. května 2009 od 15:00 v zámeckém sále v Plasích. Kniha čerpající především z fondu Národního archivu Rodinný archiv Metternichů, Plasy vyšla v rámci ediční řady Tilia Plassensis jako její šestý svazek v nákladu 1000 kusů. Po prezentaci knihy následoval koncert Plzeňské filharmonie.

metternich_plasy

metternich_plasy_autor


Zahájen projekt Národní digitální archiv

Ve středu 9. února 2011 se v prostorách Národního archivu uskutečnilo první oficiální setkání členů projektového týmu projektu Národní digitální archiv (NDA). Projektový tým zahájil svou činnost za přítomnosti náměstka ministra vnitra pro veřejnou správu, legislativu a archivnictví Františka Vavery a řady dalších hostů z řad zainteresovaných skupin veřejné správy.

Projekt je, kromě rezortních prostředků, spolufinancován také z prostředků Integrovaného operačního programu strukturálních fondů Evropské unie. V průběhu příštích let vznikne při Národním archivu v Praze specializované servisní pracoviště, které zajistí trvale udržitelné a bezpečné uchování digitálních dokumentů vybraných veřejnými archivy k uložení. Digitální archiválie budou dále zpracovávány a zpřístupňovány pro potřeby veřejné správy i občanů.

Na formálním setkání byl nastíněn rámcový harmonogram projektu. V roce 2011 budou zpracovány projekty staveb a podrobný realizační projekt informačního systému NDA. Projekty zpracují dodavatelé vybraní na základě řádně vypsaných veřejných zakázek, o nichž Národní archiv informoval formou předběžného oznámení již 29. 11. 2010 http://www.isvzus.cz; evidenční čísla 60053175, 60053176, 60053177). Zpracované projekty budou počínaje rokem 2012 realizovány tak, aby mohl v roce 2013 proběhnout testovací provoz NDA a následné audity a certifikace. Rutinní provoz Národního digitálního archivu se předpokládá na konci roku 2013.

Prezentace NDA (PDF — 332 kB)

Na stránkách MVČR


Výstava Pronásledování římskokatolické církve v Československu (1948–1960)

Ve dnech 16. října až 8. listopadu 2009 se v areálu Strahovského kláštera v Praze bude konat výstava Pronásledování římskokatolické církve v Československu (1948–1960). Tento ojedinělý výstavní projekt byl realizován pod záštitou arcibiskupa pražského a primase českého Miloslava kardinála Vlka a pod patronátem Konfederace politických vězňů ČR. Podíleli se na něm rovněž pracovníci Národního archivu a Archivu bezpečnostních složek.

Více informací naleznete na webových stránkách výstavy.


Pracovní seminář k problematice zpracování postupu na záchranu světlocitlivých archivních dokumentů, jejich ošetření, archivaci (dlouhodobé uložení), zabezpečení a zpřístupnění

Národní archiv, 19. května 2009, 9:00 – 16:30 hodin.

Národní archiv se zabývá řešením problematiky záchrany světlocitlivých materiálů konkrétně negativů na skleněných podložkách (deskových negativů) v rámci výzkumného úkolu (2007–2009). Některé výstupy však lze zobecnit a aplikovat na většinu druhů světlocitlivých materiálů.

Problematika dlouhodobého uložení světlocitlivých dokumentů (archiválií) byla v Národním archivu řešena v souvislosti s výstavbou nového Archivního areálu v Praze na Chodovci (výstavba byla zahájena v r. 1992). Poznatky získané během deseti let praktického provozu je třeba vyhodnotit a na základě získaných zkušeností je třeba se pokusit o určení standardu ukládacího prostředí (ideální klimatické podmínky) pro dlouhodobé uložení světlocitlivých materiálů/deskových negativů. Je rovněž žádoucí pokusit se o stanovení kompromisních klimatických podmínek, které by byly snáze dostupné pro většinu paměťových institucí a zároveň by umožnily stabilizovat fyzický stav světlocitlivých dokumentů/deskových negativů.

V této souvislosti si dovolujeme požádat o spolupráci zástupce paměťových institucí, které se tímto problémem zabývají nebo v minulosti zabývaly a mají již nějaké zkušenosti.

Základním kritériem pro dlouhodobé uchování dokumentů je druh nosiče a způsob záznamu informace. Každý typ dokumentu vyžaduje jiné podmínky pro dlouhodobé uložení — archivaci, různé jsou také způsoby archivního zpracování. Zatímco „klasickým“ archivním dokumentům tj. písemným analogovým záznamům na papíře nebo na pergamenu, atp. byla v minulosti věnována značná pozornost ze strany archivářů i restaurátorů, tzv. obrazové dokumenty vůbec, a zvláště pak obrazové dokumenty (tj. analogové záznamy) na transparentní podložce nebyly v tomto smyslu koncepčně dosud řešeny.

Jde především o deskové negativy velkých formátů (sklo). Křemičité sklo mění časem svou krystalickou strukturu — křehne a láme se. Při špatném nanesení citlivé vrstvy se tato odlupuje od podložky a dochází tak k postupné degradaci fotografického záznamu. V důsledku špatného chemického zpracování se na povrchu vylučují soli (stříbra, jodu, atd.) a způsobují „zmatnění“ zaznamenaného obrazu a v konečném důsledku jeho absolutní ztrátu. Takto postižené jsou především negativy zhotovované do roku 1930. Tento časový interval se bude prodlužovat. Často se jedná o významná díla, která jsou pro svou dokumentární, ale i výtvarnou hodnotu nenahraditelná. V Národním archivu lze v současné době odhadnout cca 10000 ks takto poškozených negativů a jejich množství stále narůstá. V dalších státních archivech ČR jsou rovněž uloženy tisíce deskových negativů, které vykazují obdobné znaky poškození.

Problematikou dlouhodobého uchování fotografických (obrazových) dokumentů se zabývá celá řada archivů a knihoven na celém světě i v ČR. Většinou se jedná o řešení dílčích problémů, které jsou v daný okamžik pro příslušné pracoviště aktuální. Toto řešení pak z větší části spočívá ve vydání interních směrnic zmíněných institucí, které jsou jen těžko dostupné. Výsledky zvoleného řešení pak většinou k dispozici nejsou.

Na semináři bychom rádi diskutovali problematiku dlouhodobého uložení světlocitlivých dokumentů a především způsoby a možnosti archivního zpracování. Proto prosíme o poskytnutí interních směrnic či metodických pokynů k této problematice a také o vaše osobní názory na:

  • způsob zpracování (provenienční či pertinenční způsob)
  • vymezení inventární jednotky
  • kategorie popisu

Terminologické problémy jsou hlavním předpokladem pro vytvoření správné metodiky. Terminologii pro tuto oblast si vytvářela každá paměťová instituce samostatně, což způsobilo, že si v řadě případů nerozumíme a jsme nuceni neustále vysvětlovat, co vlastně máme na mysli.

V tomto případě bychom rádi diskutovali některé termíny, které jsou na první pohled běžné, ale každá instituce je používá v jiném významu. Základním podkladem je norma ČSN ISO 5127 Informace a dokumentace cmdash; Slovník (květen 2003), která však není přesná a pracovníci jednotlivých institucí k ní mají jisté výhrady. Norma neuvádí některé základní termíny, takže bychom se rádi pokusili o jejich definici. (Viz příloha)

Dalším okruhem, jehož by se měla diskuse týkat je návrh optimálního způsobu badatelského využívání a volba k tomu vhodného prostředí — internet, edice, případně jiné prostředky, které by badatelům umožnily snadný a rychlý přístup k informacím a zároveň by umožnily ochranu proti zneužití autorských (a vlastnických) práv.

Za tímto účelem byla na žádost NA vytvořena aplikace, o níž bychom rádi informovali kolegy a zároveň bychom byli vděčni za jejich připomínky a případné předvedení vlastních „zpřístupňovacích prostředků“.

Poslední problematikou, kterou se pokoušíme řešit je návrh optimálního způsobu „zabezpečení“ pro uchování aznamenané informace (v případě úplné nebo nezadržitelně postupující degradace originálního nosiče) pro budoucí generace. Navrhli jsme šetrný a relativně rychlý způsob pořizování reprodukcí deskových negativů, který bychom s vámi chtěli prodiskutovat. Rovněž jsme navrhli způsoby pořizování reprodukcí tak, aby vyhovovaly nejen archivářům a badatelům, ale také restaurátorům, chemikům a dalším specialistům.

V Praze dne 22. dubna 2009, zpracovala: E. Benešová.

Přílohy

Pozvánka na seminář (PDF — 800 kB)

Informace o semináři (PDF — 34 kB)

Příloha 1) Terminologie (PDF — 73 kB)

Příloha 2) Požadavky na aplikaci, která bude sloužit ke zpřístupnění zdigitalizovaných skleněných negativů (PDF — 24 kB)


Putovní výstava Zapomenutí hrdinové

zapomenutihrdinove

Národní archiv byl spolu s stavem pro soudobé dějiny AV ČR a Muzeem města Ústí nad Labem řešitelem projektu vycházejícího z vládního usnesení č. 1081 ze dne 24. 8. 2005 „Dokumentace osudů aktivních odpůrců nacismu, kteří byli po skončení druhé světové války postiženi v souvislosti s opatřeními uplatňovanými v Československu proti tzv. nepřátelskému obyvatelstvu“. V rámci tohoto projektu vznikla v Muzeu města Ústí nad Labem putovní výstava „Zapomenutí hrdinové“, kterou měla možnost shlédnout veřejnost v několika českých a německých městech. Jedním z dalších výstupů projektu je i webová výstava Národního archivu „Němečtí antifašisté z Československa v archivních dokumentech (1933–1948)“.

Putovní výstava bude d 4. do 29. května 2009 ke shlédnutí ve vstupní hale a v přednáškovém sále Národního archivu a Státního oblastního archivu v Praze na Chodovci, a to každý pracovní den od 9:00 do 17:00.

K dispozici je elektronická pozvánka na výstavu (PDF — 159 kB)

na začátku stránky »