O nás Pro veřejnost Fondy a pomůcky Knihovna Publikace Výstavy a akce Výzkum Archiv zpráv Předarchivní péče

Pracovní seminář k problematice zpracování postupu na záchranu světlocitlivých archivních dokumentů, jejich ošetření, archivaci (dlouhodobé uložení), zabezpečení a zpřístupnění.

Národní archiv, 19. května 2009, 9-16.30 hodin


Národní archiv se zabývá řešením problematiky záchrany světlocitlivých materiálů konkrétně negativů na skleněných podložkách (deskových negativů) v rámci výzkumného úkolu (2007-2009). Některé výstupy však lze zobecnit a aplikovat na většinu druhů světlocitlivých materiálů.

Problematika dlouhodobého uložení světlocitlivých dokumentů (archiválií) byla v Národním archivu řešena v souvislosti s výstavbou nového Archivního areálu v Praze na Chodovci (výstavba byla zahájena v r. 1992). Poznatky získané během deseti let praktického provozu je třeba vyhodnotit a na základě získaných zkušeností je třeba se pokusit o určení standardu ukládacího prostředí (ideální klimatické podmínky) pro dlouhodobé uložení světlocitlivých materiálů/deskových negativů. Je rovněž žádoucí pokusit se o stanovení kompromisních klimatických podmínek, které by byly snáze dostupné pro většinu paměťových institucí a zároveň by umožnily stabilizovat fyzický stav světlocitlivých dokumentů/deskových negativů.

V této souvislosti si dovolujeme požádat o spolupráci zástupce paměťových institucí, které se tímto problémem zabývají nebo v minulosti zabývaly a mají již nějaké zkušenosti.

Základním kritériem pro dlouhodobé uchování dokumentů je druh nosiče a způsob záznamu informace. Každý typ dokumentu vyžaduje jiné podmínky pro dlouhodobé uložení – archivaci, různé jsou také způsoby archivního zpracování. Zatímco „klasickým“ archivním dokumentům tj. písemným analogovým záznamům na papíře nebo na pergamenu, atp. byla v minulosti věnována značná pozornost ze strany archivářů i restaurátorů, tzv. obrazové dokumenty vůbec, a zvláště pak obrazové dokumenty (tj. analogové záznamy) na transparentní podložce nebyly v tomto smyslu koncepčně dosud řešeny.

Jde především o deskové negativy velkých formátů (sklo). Křemičité sklo mění časem svou krystalickou strukturu – křehne a láme se. Při špatném nanesení citlivé vrstvy se tato odlupuje od podložky a dochází tak k postupné degradaci fotografického záznamu. V důsledku špatného chemického zpracování se na povrchu vylučují soli (stříbra, jodu,…) a způsobují „zmatnění“ zaznamenaného obrazu a v konečném důsledku jeho absolutní ztrátu. Takto postižené jsou především negativy zhotovované do roku 1930. Tento časový interval se bude prodlužovat. Často se jedná o významná díla, která jsou pro svou dokumentární, ale i výtvarnou hodnotu nenahraditelná. V Národním archivu lze v současné době odhadnout cca 10000 ks takto poškozených negativů a jejich množství stále narůstá. V dalších státních archivech ČR jsou rovněž uloženy tisíce deskových negativů, které vykazují obdobné znaky poškození.

Problematikou dlouhodobého uchování fotografických (obrazových) dokumentů se zabývá celá řada archivů a knihoven na celém světě i v ČR. Většinou se jedná o řešení dílčích problémů, které jsou v daný okamžik pro příslušné pracoviště aktuální. Toto řešení pak z větší části spočívá ve vydání interních směrnic zmíněných institucí, které jsou jen těžko dostupné. Výsledky zvoleného řešení pak většinou k dispozici nejsou.

Na semináři bychom rádi diskutovali problematiku dlouhodobého uložení světlocitlivých dokumentů a především způsoby a možnosti archivního zpracování. Proto prosíme o poskytnutí interních směrnic či metodických pokynů k této problematice a také o vaše osobní názory na:

  • způsob zpracování (provenienční či pertinenční způsob)
  • vymezení inventární jednotky
  • kategorie popisu

Terminologické problémy jsou hlavním předpokladem pro vytvoření správné metodiky. Terminologii pro tuto oblast si vytvářela každá paměťová instituce samostatně, což způsobilo, že si v řadě případů nerozumíme a jsme nuceni neustále vysvětlovat, co vlastně máme na mysli.

V tomto případě bychom rádi diskutovali některé termíny, které jsou na první pohled běžné, ale každá instituce je používá v jiném významu. Základním podkladem je norma ČSN ISO 5127 Informace a dokumentace – Slovník (květen 2003), která však není přesná a pracovníci jednotlivých institucí k ní mají jisté výhrady. Norma neuvádí některé základní termíny, takže bychom se rádi pokusili o jejich definici. (viz příloha)

Dalším okruhem, jehož by se měla diskuse týkat je návrh optimálního způsobu badatelského využívání a volba k tomu vhodného prostředí – internet, edice, případně jiné prostředky, které by badatelům umožnily snadný a rychlý přístup k informacím a zároveň by umožnily ochranu proti zneužití autorských (a vlastnických) práv.

Za tímto účelem byla na žádost NA vytvořena aplikace, o níž bychom rádi informovali kolegy a zároveň bychom byli vděčni za jejich připomínky a případné předvedení vlastních „zpřístupňovacích prostředků“.

Poslední problematikou, kterou se pokoušíme řešit je návrh optimálního způsobu „zabezpečení“ pro uchování zaznamenané informace (v případě úplné nebo nezadržitelně postupující degradace originálního nosiče) pro budoucí generace. Navrhli jsme šetrný a relativně rychlý způsob pořizování reprodukcí deskových negativů, který bychom s vámi chtěli prodiskutovat. Rovněž jsme navrhli způsoby pořizování reprodukcí tak, aby vyhovovaly nejen archivářům a badatelům, ale také restaurátorům, chemikům a dalším specialistům.

V Praze dne 22. dubna 2009

Zpracovala: E. Benešová


K dispozici jsou následující přílohy


1/ Pozvánka na seminář

pdf icon   Dokument ve formátu PDF »  (799 kB)


2/ Informace o semináři

pdf icon   Dokument ve formátu PDF »  (37 kB)


3/ Příloha 1 - terminologie

pdf icon   Dokument ve formátu PDF »  (73 kB)


4/ Příloha 2 - požadavky na aplikaci, která bude sloužit ke zpřístupnění zdigitalizovaných skleněných negativů.

pdf icon   Dokument ve formátu PDF »  (24 kB)