Research and Development

Sorry, this entry is only available in Czech. For the sake of viewer convenience, the content is shown below in the alternative language. You may click the link to switch the active language.

Národní archiv, v souladu s předmětem činnosti stanoveným zákonem o archivnictví, dlouhodobou koncepcí rozvoje výzkumu a v neposlední řadě i historickou tradicí starou sto padesát let, realizuje výzkumné aktivity. Dle aplikace zákona č. 130/2002 Sb., o podpoře výzkumu a vývoje, v platném znění, Radou vlády pro vědu a výzkum je Národní archiv zařazen na seznam vědeckovýzkumných organizací jakožto infrastruktura vědy.

U instituce velikosti Národního archivu lze při plánování vědeckovýzkumné činnosti uvažovat s relativně širším spektrem výzkumných záměrů, které však budou propojené určitým jednotícím prvkem. Multispektrálnost pramení v historickém vývoji instituce a jejích předchůdců. Archiv byl vytvořen primárně jako historický ústav. K jeho úkolům patřilo získávat a ukládat prameny kvdějinám českých zemí, zpracovávat je do podoby odborných publikací a zpřístupňovat je formou vědeckých edic. Ve společenských vědách tento obraz archivu zůstal zakonzervován dodnes. Vývoj ovšem proběhl ve všech segmentech archivních povinností, a tak zpracování a zpřístupňování archiválií se neděje zdaleka tak kabinetním a elitářským způsobem, ale využívají se nejmodernější informatické znalosti. Pokročila též preventivní péče i technologie restaurování a konzervování. Archiválie se dokonce staly nemateriální svou podstatou. Vyvstala tak nutnost aktivně reagovat na nové skutečnosti.

Jestliže administrativně-legislativní řízení oboru spočívá na Odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra, pak inovační a výzkumnou laboratoří celého českého archivnictví je Národní archiv — ústřední archiv státu. Plní tak jedinečné úkoly, vedle historicky daných a nadále rozvíjených vědeckých povinností z oblasti humanitních věd, jež jsou obdobné jako v ostatních státních archivech (zde s jistým územním vymezením).

Základní výzkum setrvává na své původní konzervativní pozici historiografického výzkumu, s aplikací dějin správy a pomocných věd historických. Aplikovaný výzkum se realizuje především na úseku informatiky, zpřístupňování a péče o fyzický stav archiválií. Jedná se o celý komplex vzájemně propojených otázek, které se rozprostírají též do oblasti bezpečnostního výzkumu v gesci Ministerstva vnitra a souvisejí se základními existenciálními otázkami archiválií, s jejich zabezpečením před zničením, pozměněním, degradací vlivem stárnutí, či lidskými faktory.

Výzkum pak prorůstá na jedné straně směrem k elektronickým archiváliím, elektronickým spisovým službám, elektronickému úřadování a směřuje k tvorbě národní legislativy a standardizaci. Druhým směrem pokračuje k poskytování komfortních služeb uživatelům, váže se na konkrétní cíl, strategie zefektivnění fungování veřejné správy a veřejných služeb přiblížením veřejné služby občanovi v oblasti archivnictví a zajištění její maximální dostupnosti a kvality s důrazem na bezpečný a jednoduchý přístup prostřednictvím sítě internetu.