V rámci zvláštního programu na desetiměsíční zaškolení odjelo z protektorátu do leteckých podniků v Říši na počátku roku 1944 téměř dvacet šest a půl tisíce mladých lidí ročníku 1924. Většina z nich se vrátila domů v průběhu podzimu 1944, některé však nechtělo vedení podniků uvolnit. Množily se proto žádosti o pomoc od nasazených či jejich rodičů adresované státnímu prezidentovi, protektorátním ministrům či přímo německému státnímu ministrovi K. H. Frankovi. Ten se nejprve v prosinci 1944 neúspěšně obrátil na říšského ministra a vedoucího říšské kanceláře H. H. Lammerse a na říšského vůdce SS H. Himmlera s nabídkou nahradit zbytek ročníku příslušníky vládního vojska. V březnu 1945 se obrátil přímo na ministra zbrojení a válečné výroby A. Speera, kterého žádal o sjednání nápravy.