Po ukončení války bylo nutné znovunastolit právní pořádek. Potřebu potrestat zločiny spáchané během nacistické okupace si uvědomovaly i špičky domácího a zahraničního odboje. Po politických jednáních na jaře 1945 pronikla otázka potrestání válečných zločinců a kolaborantů i do Košického vládního programu. Dne 19. června 1945 byly přijaty dekrety prezidenta republiky o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech (č. 16/1945 Sb. – tzv. velký retribuční dekret) a dekret o Národním soudu (č. 17/1945 Sb.), které našly uplatnění v českých zemích. Pro Slovensko platilo nařízení Slovenské národní rady č. 33/1945 Sb. n.
Začal tak proces, jehož cílem mělo být rychlé potrestání osob, které se za okupace provinily proti československému státu. Zatímco Němci byli postihováni jako přímí vykonavatelé moci, Češi byli obvykle trestáni za kolaboraci a udavačství. Podle dekretů byli souzeni i čelní představitelé okupačního režimu, mj. německý státní ministr pro Čechy a Moravu Karl Hermann Frank a zastupující říšský protektor Kurt Daluege.
Do konce roku 1947 bylo v Československu retribučními soudy odsouzeno 30 142 osob, a z toho k trestu smrti 778 osob.
1945, 19. červen, Praha
Informace prezidenta republiky E. Beneše předsedovi vlády Z. Fierlingerovi o podepsání dekretu o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech a dekretu o Národním soudu (v příloze oba podepsané dekrety).
NA, ÚPV, usnesení vlády, nezprac.
1945, květen-červen, Benešov, Brno
Osobní spis bývalého úředníka gestapa L. Potschky, prvního z odsouzených k trestu smrti Mimořádným lidovým soudem v Brně.
NA, SSNV, vězeňský spis L. Potschky, nezprac.
1945, 5. září, Praha
Celkový pohled do soudní síně při přelíčení před Mimořádným lidovým soudem v Praze.
NA, FD 1945–1946, sign. 58/4-5.