Svaz osvobozených politických vězňů (SOPV) se podařilo organizačně vybudovat již během roku 1945, kdy byly schváleny stanovy. Jeho úkolem bylo bojovat proti fašismu, zabezpečit obranu Československa v duchu národního boje za osvobození a podporovat mezinárodní soudržnost osvobozených politických vězňů. Řádnými členy svazu se mohli stát českoslovenští občané, kteří byli v letech 1938 až 1945 pronásledováni z politických, národních, rasových nebo náboženských důvodů. To se týkalo i pozůstalých po těchto perzekuovaných osobách.
Předsedou SOPV byl zvolen Ladislav Kopřiva a generálním tajemníkem František Erban. Funkci jednoho z místopředsedů svazu zastávala také Milada Horáková. Po únoru 1948 provedly v jednotlivých organizacích akční výbory, kontrolované komunisty, důkladnou čistku a vyhlásily loajalitu vůči KSČ. Ve dnech 8. a 9. května 1948 došlo k vytvoření jednotného Svazu bojovníků za svobodu (SBS).
1945, 14. srpen, Praha
První velké manifestační shromáždění politických vězňů z Prahy a okolí na Staroměstském náměstí.
NA, FD 1897–1981, sign. 1232.
































