2. 8. 1945

Dne 2. srpna 1945 vydal prezident republiky E. Beneš ústavní dekret č. 33/1945 o úpravě čs. státního občanství pro osoby německé a maďarské národnosti. Bod 1 v § 2 vymezil zachování občanství osobám, které prokážou věrnost Československé republice, tj. buď se aktivně účastnily boje za osvobození, nebo trpěly pod nacistickým nebo fašistickým terorem. Příslušníkům německé menšiny, kterým se podařilo získat doklad o svém antifašistickém smýšlení, mohlo být občanství zachováno a následně byli vyčleněni z připravovaného odsunu německého obyvatelstva. Postup místních úřadů však muselo neustále korigovat Ministerstvo vnitra.

Jedním z těch, kterým se podařilo získat československé státní občanství, byl Joachim Ulrich Max August von Zedtwitz (*11. 6. 1910 Vídeň – † 10. 10. 2001 Götighofen). V době anšlusu Rakouska studoval v Praze na Lékařské fakultě Německé univerzity, kde se seznámil s Milenou Jesenskou. Po okupaci s ní organizoval útěk ohrožených židovských občanů z Prahy k hranicím s Polskem. V březnu 1940 jej zadrželo gestapo a byla na něj uvalena vyšetřovací vazba. Po propuštění v roce 1941 působil jako lékař a byl v kontaktu s odbojovou skupinou v Berlíně. V létě 1945 se vrátil do Československa a usiloval o navrácení státního občanství. Nejvyšší správní soud rozhodl až 4. února 1948 v jeho prospěch. Po komunistickém převratu odešel do Švýcarska, kde dále provozoval lékařskou praxi.