Na konci srpna 1945 byly zaznamenány první průniky oddílů Ukrajinské povstalecké armády (UPA, známých jako banderovci) na území východního Slovenska. Účelem výpadů bylo především zmapování terénu a propagace boje ukrajinských nacionalistů proti Sovětskému svazu a komunismu. Zatímco v některých případech se tyto akce obešly bez incidentů, jindy docházelo k menším potyčkám či rabování. Vojenské Obranné zpravodajství (OBZ) pod velením pplk. Bedřicha Reicina a později i Státní bezpečnost využívaly výskyt banderovců k útokům na nekomunistické strany a vytváření dojmu ohrožení republiky. OBZ rovněž koordinovalo spolupráci se sovětskými a polskými silami v postupu proti UPA.
V důsledku ztráty operačního prostoru na západě Ukrajiny a jihovýchodě Polska, ale i za účelem propagace boje rozhodlo v roce 1947 vedení banderovců o přechodu některých oddílů na západ. V té době také došlo k největším bojům s čs. jednotkami, při nichž byl zajat i velitel jedné z rot (sotní) Volodomyr Ščyhelskyj, zvaný „Burlak“.
1945, 12. září, Praha
Zpráva Hlavní správy OBZ o výskytu skupin banderovců na Slovensku za období od 23. srpna do 10. září 1945.
NA, ÚPV-T, inv. č. 2188, sign. 253/1, kart. 560.
1946, 7. leden, Praha
Zpráva Ministerstva zahraničních věcí pro Velvyslanectví Svazu sovětských socialistických republik v Praze o návrhu na součinnost polských, sovětských a československých bezpečnostních sil proti banderovcům.
NA, AHR, sign. ÚSD 32/1331, kart. 418.
1947, 5. září, s.l.
Leták rozšiřovaný československými bezpečnostními složkami informující zbytky banderovců o zajetí jejich velitele V. Ščyhelského a vyzývající je, aby se vzdali.
NA, KSČ-ÚV-100/36, sign. 389-00-270.
1947
Zajatí příslušníci UPA.
NA, MV II – R, Únor a SNB, nezprac.