Německý náměstek pražského primátora Josef Pfitzner se podobně jako Karl Hermann Frank pokusil 8. května 1945 uprchnout z Prahy, v západních Čechách byl však zatčen Američany a předán československým bezpečnostním orgánům.
Jako profesor východoevropských dějin na Německé univerzitě v Praze se stal představitelem moderní německé historiografie, která se od národnostních pozic přiklonila k nacismu. Krátce po zřízení Protektorátu Čechy a Morava byl jmenován náměstkem pražského primátora Otakara Klapky a zůstal jím i po jeho zatčení v červenci 1940, a to jako nejvyšší představitel pražského magistrátu.
Podle tzv. velkého retribučního dekretu (č. 16/1945 Sb.) byl J. Pfitzner postaven před Mimořádný lidový soud v Praze, kterým byl 6. září 1945 uznán vinným za úklady proti republice v době jejího ohrožení, za podporu a propagaci nacistického hnutí, za výkon funkcí v rámci SdP, NSDAP a SA a také za činnost směřující k odnětí majetku hlavnímu městu Praze jako právnické osobě v zájmu Německa. Byl odsouzen k trestu smrti oběšením, přičemž rozsudek byl vykonán tentýž den v Praze na Pankráci.
NA, FČTK 1920-1936, přír. č. 28034.
1942, 25. červen, Praha
Měsíční situační zpráva náměstka pražského primátora J. Pfitznera za období od 1. 4. do 30. 6. 1942 obsahující mj. vyjádření lítosti nad úmrtím R. Heydricha a odsouzení atentátu, zaslaná státnímu tajemníkovi K. H. Frankovi (s průvodním dopisem z 1. 7. 1942).
NA, ÚŘP-ST, sign. 109-4/1050, kart. 58.