Národní archiv převzal osobní archiv Karla Weiricha
16. října 2025 byla podepsána v Národním archivu depozitní smlouva s manželi Lucií a Thomasem Brotánkovými, dědici významného českého novináře Karla Weiricha (1906–1981).
Převzatý osobní archiv obsahuje doklady o Weirichově činnosti jako zpravodaje Československé tiskové kanceláře v Římě a Vatikánu v letech 1935–1941 a dokumenty o jeho aktivní účasti v protifašistickém odboji a při záchraně židovských obyvatel vězněných v koncentračním táboře Ferramonti di Tarsia.
Součástí jsou také písemnosti týkající se Svatováclavského fondu v Římě (Opera di San Venceslao Roma), který Karel Weirich založil pro podporu československých antifašistů skrývajících se během druhé světové války v Itálii. Po odborném zpracování bude osobní archiv Karla Weiricha zpřístupněn badatelům.
Převzatý osobní archiv obsahuje doklady o Weirichově činnosti jako zpravodaje Československé tiskové kanceláře v Římě a Vatikánu v letech 1935–1941 a dokumenty o jeho aktivní účasti v protifašistickém odboji a při záchraně židovských obyvatel vězněných v koncentračním táboře Ferramonti di Tarsia.
Součástí jsou také písemnosti týkající se Svatováclavského fondu v Římě (Opera di San Venceslao Roma), který Karel Weirich založil pro podporu československých antifašistů skrývajících se během druhé světové války v Itálii. Po odborném zpracování bude osobní archiv Karla Weiricha zpřístupněn badatelům.
O Karlu Weirichovi
Karel Weirich se narodil v Římě, kde prožil dětství. Později působil v katolických misijních institucích a jako novinář (list L’Osservatore Romano, deník Messaggero).
Od roku 1935 pracoval jako stálý korespondent ČTK z Itálie a Vatikánu, s činností roku 1941 skončil kvůli protinacistickým postojům. Následně se zapojil do odboje a zajišťoval, aby se do Říma dostávaly zprávy z protektorátu a pravdivé informace o protektorátních uprchlících před nacismem. Stal se zásadní osobností československého odboje v Itálii.
Jím založený Svatováclavský fond poskytoval židovským občanům v italských internačních táborech potřebnou pomoc. Pomohl stovkám československých Židů z tábora Ferramonti di Tarsia v jižní Itálii, většinou pasažérům ztroskotané lodi Pentcho, která původně mířila do Palestiny.
V roce 1944 Weiricha zatkli a odsoudili k trestu smrti, po intervenci papeže mu byl trest zmírněn. Po pobytu v Bavorsku (tábor Kolbermoor, později Mnichov) v květnu 1945 ho z vězení vysvobodila americká armáda.
Po druhé světové válce opět krátce pracoval pro ČTK, nakonec se ale do Itálie vrátil. Zemřel 1. listopadu 1981. Prezident republiky mu 28. října 2015 udělil medaili Za zásluhy I. stupně.
Děkujeme dědicům Karla Weiricha za spolupráci.
