Místní dráha Tábor—Bechyně

První dráha Rakouska-Uherska, kde se předpokládal pouze elektrický provoz. Provoz zahájen slavnostně 21. 6. 1903

 

Parní elektrárna pro dráhu Tábor—Bechyně (Pohled 1:100) (NA, GI/R, karton 419, sg. 26702/7)

Vlakopis prvního pravidelného vlaku elektrické dráhy Tábor — Bechyně (NA, GI/R, karton 420, sg. 27361)

Pro železniční projekty z doby monarchie netypická stavba — parní elektrárna. Táborský zdroj proudu pro napájení elektrické dráhy Tábor—Bechyně a osvětlení města byl postaven na základě projektu vypracovaného Zemským výborem království Českého (z prostředku Země České byl dráze garantován úvěr u Zemské banky). Projekt byl schválen ministerstvem železnic a předložen na tzv. politické pochůzce dne 17. 2. 1902, která předcházela stavebnímu povolení (stavební koncesi) dráhy. Elektrické zařízení elektrárny dodala — stejně jako elektrickou výzbroj motorových vozů i trati samé — firma Křižík. Budova elektrárny pod mostem dráhy v Táboře dodnes stojí, ačkoli už neslouží původnímu účelu.

 

Dne 22. 6. 1903 v 6.00 hodin vyjel ze stanice Bechyně s 12 cestujícími první pravidelný vlak elektrické místní dráhy Tábor — Bechyně. Motorový vůz č. 2 řídil strojvedoucí Jan Kos. Do Tábora vlak dorazil v 7.18 s 16 cestujícími.

 

V roce 1872 vznikla Generální inspekce rakouských drah jako pomocný orgán Ministerstva obchodu, od roku 1896 Ministerstva železnic. Starala se o ýkon státní správy v oblasti železnic, poskytovala odborné posudky, účastnila se všech úředních řízení. Pro odbornou potřebu spravovala tzv. plánový archiv, kam byla ukládána základní dokumentace k železnicím předlitavské části monarchie. Na základě spisové rozluky byly dokumenty plánového archivu mladší roku 1888 (s některými výjimkami u starších plánů) po zániku monarchie předány československému ministerstvu železnic a počátkem 60. let 20. století tehdejšímu Státnímu ústřednímu archivu (dnes Národní archiv). Plánový archiv Generální inspekce rakouských drah je součástí stejnojmenného archivního fondu a patří dlouhodobě k nejvyužívanějším zejména pro studium dějin tzv. místních drah — nalezneme zde kromě projektů také protokoly úředních jednání a vlakopisy prvních vlaků.