095-113 Šimůnek-Hořejš
Paginae Historiae / ročník 34 / 2026 / číslo 1 | DOI: https://doi.org/10.71832/n75r-9d39
„Velký projekt“: Ropovod „Vídeň–Roudnice“ (Wien–Raudnitz) a „Most–Roudnice“ (Brüx–Raudnitz), 1941–1945
Po německé okupaci Čech a Moravy začala také v protektorátu působit tzv. Společnost pro hospodářský výzkum s.r.o. (Wirtschaftliche Forschungsgesellschaft mbH; WiFo), založená v Německu v roce 1934 s úkolem řídit, projektovat a rozšiřovat strategickou palivovou infrastrukturu. Největším projektem WiFo v Protektorátu se stala výstavba skladovacího terminálu v Hněvicích (Hniewitz) u Roudnice nad Labem (Raudnitz) a přepravních kapacit. Právě sem měl být přiveden první ropovod (Ölleitung) na českém území z Vídně a také produktovod z budovaného závodu na výrobu syntetických paliv v Záluží (Maltheuren) u Mostu (Brüx). Komplex v Hněvicích byl interně označován jako Překládka Roudnice (Umschlaglager Raudnitz). Předpokládalo se, že tam bude proudit ropa z Rumunska, která bude předtím přepravována tankery (Tankschiffe) po Dunaji do vnitrozemského přístavu Vídeň-Lobau. Ropovody Most –
Roudnice nad Labem a Roudnice nad Labem – Vídeň byly navrženy jako celek, skládající se z úseků (Strecken) označených velkými písmeny. Projekt získal absolutní prioritu, práce byly zahájeny v roce 1941 a ropovod byl položen v letech 1942 až 1943. Až do konce války však nebyl provozován.
Klíčová slova: ropná politika, dodávky, ropovody, protektorát, 2. světová válka
“Major Project”: The “Vienna–Roudnice” (Wien–Raudnitz) and “Most–Roudnice” (Brüx–Raudnitz) oil pipelines, 1941–1945
After the German occupation of Bohemia and Moravia, the Protectorate became also part of the operation field of the so-called Economic Research Society Ltd. (Wirtschaftliche Forschungsgesellschaft mbH; WiFo), founded in Germany in 1934 with the task of directing, designing and proliferation of the strategic fuel infrastructure. The largest project of the WiFo in the Protectorate became the building of a storage and reloading terminal in Hněvice (Hniewitz) near Roudnice nad Labem (Raudnitz) and transport capacities. It was where the first oil pipeline (Ölleitung) on the Czech territory should have been brought down from Vienna as well as a product pipeline from the synthetic-fuel production plant under construction in Záluží u Mostu (Maltheuren). The complex in Hněvice was internally referred to as the Reloading Point Roudnice (Umschlaglager Raudnitz). Oil transports from Romania was envisaged to stream down there, having been shipped by tankers (Tankschiffe) on the Danube to the inland port at Vienna-Lobau. The pipelines Most – Roudnice nad Labem and Roudnice nad Labem – Vienna were designed as a whole, consisting of sections (Strecken) marked with capital letters. The project received absolute priority, the work was started in 1941 and the pipework has been laid between 1941 and 1944. Until the end of the war, the southern part was not, however, operated.
Keywords: oil policy, supply, pipelines, protectorate, WW2
Zveřejněno: 15. července 2026
HOŘEJŠ, Miloš – ŠIMŮNEK, Michal. „Velký projekt“: Ropovod „Vídeň–Roudnice“ (Wien–Raudnitz) a „Most–Roudnice“ (Brüx–Raudnitz), 1941–1945. Praha: Národní archiv, 2026, 34(1), 95–113. DOI: https://doi.org/10.71832/NCW9-FH26
Zobrazit celý článek
Reference
1 Kelanic, Rosemary A.: Black Gold and Blackmail. Oil and Great Power Politics. Ithaca 2020; Eichholtz, Dietrich: Deutsche Ölpolitik im Zeitalter der Weltkriege. Studien und Dokumente. Leipzig 2010; Karlsch, Rainer – Stokes, Raymond G.: Faktor Öl. Die Mineralölwirtschaft in Deutschland 1859–1974. München 2003; Stokes, Raymond G.: The Oil Industry in Nazi Germany 1936–1945. In: Business Historical Review 59, 1985, s. 254–277; Krammer, Arnold: Fuelling the Third Reich. In: Technology and Culture 19, 1978, s. 394–422; Kasper, Hanns-Heinz: Das Erdöl in den Raubplänen des deutschen Faschismus in Vorbereitung und bei der Durchführung des Zweiten Weltkrieges. In: Jahrbuch für Wirtschaftsgeschichte 16 (2), 1976, s. 55–77; Eichholtz, Dietrich: Öl, Krieg, Politik. Deutscher Ölimperialismus (1933–1942/43). In: Zeitschrift für Geschichtswissenschaft 51, 2003, s. 493–510 a Gunther, Albert E.: The German war for crude oil in Europe 1934–1945: Chapter III – German structure of the European crude oil industry. In: The Petroleum Times 29, 1947, s. 1211–1215.
2 Šimůnek, Michal V.: Restriktionen, Erfassung, Zuteilungen. Zur Kraftstoffversorgung des Protektorats Böhmen und Mähren 1939–1942. Praha 2022, s. 39–68.
3 Sommermeier, L.: Erdölvorkommen und Erdölwirtschaft im vormaligen tschecho-slowakischen Staatsgebiet, In: Petroleum 35 (14/15), 1939, s. 231–237, zde s. 231–232.
4 Tamtéž, s. 232.
5 Wrangel, Georg von: Deutschlands Kampf um Rohstoff-Freiheit (= Nationalpolitische Aufklärungsschriften, H. 14). Berlin 1942; Zischka, Anton: Öl-Krieg. Wandlung der Weltmacht Öl. Leipzig 1939 a Hachemer, Heinrich – Reismann, Otto (eds.): Kampf um Treibstoff. Frankfurt/Main 1935.
6 Šimůnek, M. V.: Restriktionen, s. 56–59.
7 K významu logistiky během válečných střetnutí viz Van Creveld, Martin: Supplying War. Logistics from Wallenstein to Patton. Cambridge 2004.
8 Srov. Tooze, Adam: The Wages of Destruction. The Making & Breaking of the Nazi Economy. London 2007, s. 244–325 a Teichert, Eckart: Autarkie und Großraumwirtschaft in Deutschland 1930–1939. Außenwirtschaftspolitische Konzeptionen zwischen Wirtschaftskrise und 2. Weltkrieg (= Studien zur modernen Geschichte, Bd. 30). München 1984.
9 Dobově srov. Kemper, August: Gasfernversorgung. Halle/Saale 1930.
10 Zprávy plynárenské. In: Plyn a voda 26 (1–2), 1947, s. 76–77.
11 Perna, V. – Hluchý, V.: Statistika československého plynárenství za léta 1937 až 1946. In: Plyn a voda 27 (8), 1947, s. 149–153.
12 Setkiewicz, Piotr: Z dziejów obozów IG Farben Werk Auschwitz 1941–1945. Oswięçim 2006. Srov. také Grobelný, Andělín a kol.: Národnostní a hospodářská politika nacistů v zabraných průmyslových oblastech se zvláštním zaměřením na ostravskou a hornoslezskou průmyslovou oblast (sv. 3). Ostrava 1971.
13 Sommermeier, L.: Erdölvorkommen, s. 232.
14 Pro retrospektivní statistický přehled viz Erdölproduktion in der Tschechoslowakei 1919–1936. In: Petroleum 34 (42), 1938, b. s. (statistika). Dále srov. Sommermeier, L.: Erdölvorkommen, s. 232.
15 Suhling, Lothar: Erdöl und Erdölprodukte in der Geschichte. Ein Überblick über mehrere Jahrtausend Gewinnung und Verwendung von Erdölprodukten im Vorderen Orient und in Europa bis zum Beginn der großindustriellen Produktion. In: Abhandlungen und Berichte des Deutschen Museums 43 (2/3), 1975, s. 84–86.
16 Sommermeier, L.: Erdölvorkommen, s. 232–233.
17 Šimůnek, M. V.: Restriktionen, s. 39–68.
18 Broszat, Martin: The Hitler State. The Foundation and Development of the Internal Structure of the Third Reich. London–New York 1989 a Neumann, Franz L.: Behemoth. Struktur und Praxis des Nationalsozialismus 1933–1944. Frankfurt/Main 1977.
19 Eichholtz, D.: Deutsche Ölpolitik, s. 281–282.
20 Tamtéž, s. 282–283. Rozhodující úřední entitou pro plánování v této oblasti se stal tzv. Říšský úřad pro hospodářskou výstavbu (Reichstelle/Reichsamt für Wirtschaftsausbau).
21 Eichholtz, D.: Deutsche Ölpolitik, s. 282–283.
22 Tamtéž, s. 286.
23 Tamtéž, s. 283.
24 Tamtéž.
25 Tamtéž, s. 291.
26 V detailu viz tamtéž, s. 285–287.
27 Tamtéž, s. 286.
28 Eichholtz, Dietrich: Deutsche Politik und rumänisches Öl (1938–1941). Eine Studie über Erdölimperialismus. Leipzig 2005 a Pearton, Maurice: Oil and the Romanian State. Oxford 1971. Srov. také dobový přehled publikovaný v práci Krejci-Graf, Karl: Die rumänischen Erdöllagerstätten. Stuttgart 1929.
29 Eichholtz, D.: Deutsche Ölpolitik, s. 281–293. V dobové reflexi srov. Öl – eine scharfe Waffe im modernen Krieg. Kriege, die um Öl und mit Öl geführt wurden. In: Der Neue Tag 2 (193), 19. 8. 1940, s. 3. V dobovém ideologizujícím podání viz také např. Friedrich, Alexander: Neviditelná armáda. Kniha o energii. Praha 1942.
30 Eichholtz, D.: Deutsche Ölpolitik, s. 311.
31 Tamtéž, s. 303–304, 306.
32 Tamtéž, s. 309.
33 Tamtéž, s. 295–296.
34 Tamtéž, s. 291, 332.
35 Tamtéž; k úloze WiFo viz dále v textu.
36 Eichholtz, D.: Deutsche Ölpolitik, s. 334.
37 Tamtéž, s. 338–339, zde především přehled na s. 338.
38 Krüger, Karl: Weltatlas der Erdöl-Industrie. Berlin 1941, s. 14.
39 Eichholtz, D.: Deutsche Ölpolitik, s. 349; zde také statistický přehled pro období od 1938 do 1944.
40 Swoboda, Julius: Lagerung und Transport des Erdöls und seiner Produkte zu Lande. Leipzig 1929.
41 Weinberg, Gerhard L.: Eine Welt in Waffen. Die globale Geschichte des Zweiten Weltkrieges. Hamburg 2002, s. 399–442. Srov. také Brandt, Karl: Germany behind the Blocade. In: Foreign Affairs 18 (3), 1940, s. 507–516.
42 The National Archives (TNA) London, CAB 63/102, korespondence a podklady týkající se produkce rumunské ropy, říjen–listopad 1939; tamtéž, CAB 63/123, zásobování Německa ropou a letecké útoky na ropná výrobní a skladovací zařízení, říjen–listopad 1941 a tamtéž, CAB 66/5/6, 2. zpráva POG, 19. 1. 1940.
43 Eichholtz, D.: Deutsche Ölpolitik, s. 288, 291.
44 Eichholtz, D.: Deutsche Ölpolitik, s. 313-314. Pro přehled množství surové ropy transportované do Německa po moři skrze přístavy v roce 1937 viz TNA, FO 1005/2100, Německý ropný průmysl, říjen 1944 (Důvěrné!), pag. 5 (Přehled VI. – Německo: Dovozy ropy podle vstupu do přístavů a pobřežní dopravy, 1937).
45 Ropné kontingenty ze Severní a Jižní Ameriky byly do meziválečného Československa dováženy přes přístav v Hamburku.
46 Viz např. Eine Ölleitung von 1500 km Länge. In: Oberdonau Zeitung 16 (98), 8. 4. 1943, s. 2 a Eine schweizerische Oelleitung von Genua aus? In: Neues Wiener Tagblatt 77 (100), 10. 4. 1943, s. 6.
47 Kalkulační jednotka 1 mill = 0,1 penny.
48 Britská tuna = 1016,05 kg.
49 Srov. heslo „Petroleum”. In: Encyclopaedia Britannica. A New Survey of Universal Knowledge (Vol. 17). Chicago–London–Toronto 1947, s. 669G.
50 Viz zprávu C. Kraucha týkající se příprav na budoucí válku, 28. 4. 1939, in: Eichholtz, D. – Schuhmann, W.: Anatomie, s. 210–214, zde s. 212 (dokument č. 93).
51 Eichholtz, D.: Deutsche Ölpolitik, s. 287 a týž: Zum Anteil des IG-Farben-Konzerns an der Vorbereitung des zweiten Weltkrieges (Dokumentation). In: Jahrbuch für Wirtschaftsgeschiche 9 (2), 1969, s. 83–106, zde s. 103–105. Srov. také zprávu C. Kraucha týkající se příprav na budoucí válku, 28. 4. 1939. In: Eichholtz, Dietrich – Schuhmann, Wolfgang (eds.): Anatomie des Krieges. Neue Dokumente über die Rolle des deutschen Monopolkapitals bei der Vorbereitung und Durchführung des zweiten Weltkrieges. Berlin 1969, s. 210–214, zde s. 212 (dokument č. 93).
52 Eichholtz, D.: Deutsche Ölpolitik, s. 288.
53 Viz mapku publikovanou tamtéž, s. 289.
54 Tamtéž, s. 290.
55 Tamtéž, s. 314.
56 K jejich významu srov. Wenzel, Hansjürgen: Lokomotiven ziehen in den Krieg. Fotos aus dem Eisenbahnbetrieb im Zweiten Weltkrieg. Wien 1977.
57 Eichholtz, D.: Deutsche Ölpolitik, s. 315–319.
58 Tamtéž, s. 319.
59 Tamtéž, s. 320–321.
60 Tamtéž, s. 323–326, s. 332–348.
61 Eichholtz, D.: Deutsche Ölpolitik, s. 339–340.
62 TNA, FO 1005/2100, Německý ropný průmysl, říjen 1944 (Důvěrné!), s. 23.
63 Fischer, Wilhelm: Böhmen und Mähren als Verkehrsraum. In: Böhmen und Mähren 1, 1940, s. 217–222, zde s. 222.
64 Die Donau als Großschifffahrtsstraße. Gesamtbericht der Abteilung „Verkehrswirtschaft“ der Industrie- und Handelskammer in Wien auf Grund der Erhebungen des erweiterten Verkehrsbeirates der Kammer (= Verkehrswirtschaftliche Schriftenreihe, V1). Wien 1941, s. 43–63.
65 Zpráva K. H. Franka o rozporech mezi stranickými místy a ÚŘP, 22. 10. 1941. In: Kárný, Miroslav – Milotová, Jaroslava (eds.): Protektorátní politika Reinharda Heydricha. Praha 1991, s. 150–152, zde s. 152.
66 Hořejš, Miloš: Nacistická germanizační a osidlovací politika v Protektorátu Čechy a Morava. Praha 2023.
67 TNA, FO 1005/2100, Německý ropný průmysl, říjen 1944 (Důvěrné!), s. 23.
68 TNA, FO 1005/2100, Německý ropný průmysl, říjen 1944 (Důvěrné!), s. 22-24.
69 Tamtéž, Narušení německých ropných zásob – Memorandum SOE, bod II. Možné směry útoku, 8. 1. 1941. Srov. také Stafford, David: Britain and European Resistance, 1940–1945. A Survey of the Special Operations Executive, with Documents. London 1980, s. 225–230, zde s. 226–227.
70 Národní archiv (dále NA), Pozemkový úřad Čech a Moravy (dále PÚČM), kart. 399, aktový záznam, 9. 9. 1941. Jednalo se o potrubí vyráběné firmou Mannesmann v dostatečném množství, což byl vzhledem k válečným restrikcím dosti zásadní problém.
71 Tamtéž, starosta Kolína WiFo, 24. 5. 1943 a tamtéž, PÚČM-S WiFo, 27. 4. 1944.
72 Tamtéž, aktový záznam o rozhovoru zástupců WiFo a Schlesisches Ferngas A. G. s představiteli ÚŘP, 26. 11. 1941.
73 Tamtéž.
74 Bundesarchiv (dále BArch) Berlin, R 125/254, záležitosti areálu Hněvice, 1941–1945.
75 Státní okresní archiv (SOkA) Lovosice, OÚ Roudnice, kart. 1062, oberlandrát Kladno OÚ Roudnice nad Labem, 26. 5. 1941. Pro podrobnou dokumentaci týkající se Hněvic viz především internetové stránky P. Dostála dostupné na <https://wifo-raudnitz.webnode.cz> [10. 1. 2026] a dále také interní publikaci Čepro 85. b. m. 2024, s. 9–17.
76 Hrabák, Miloslav: Hydrák a Staliňák v časech minulých. Výstavba a obnovení závodu na výrobu motorových paliv z uhlí v Záluží u Litvínova v historickém období 1939–1948. Litvínov 2013, s. 52–107.
77 Pro průběh plánovaných tras v severním i jižním směru viz BArch, R 125/407–409 a tamtéž, R 125/258.
78 Jako adresa se udává Veletržní 27, Praha-Holešovice. Jednalo by se tak o budovu tzv. Radiotrhu, z níž byly od října 1941 vypravovány transporty pražského židovského obyvatelstva. Srov. Šanda, Jaroslav: Koncentrační tábor v Praze 7 – Radiotrh. Praha 1987, s. 13–35. Pro pobočku WiFo v Kolíně, jež později očividně převzala agendu té pražské, není adresa známa; v korespondenci se uvádí toliko Außenstelle WiFo Kolin (11b), Kolin 2, Schließfach 141.
79 NA, PÚČM, kart. 399, WiFo PÚČM-S, 12. 6. 1942.
80 Tamtéž, WiFo PÚČM-S, 22. 4. 1943 a tamtéž, WiFo PÚČM-S, 22. 1. 1943.
81 Tamtéž, WiFo PÚČM-S, 22. 4. 1943; tamtéž, WiFo PÚČM-S, 22. 1. 1943 a tamtéž, WiFo PÚČM–S, 2. 11. 1942.
82 Tamtéž, vnitřní korespondence PÚČM-S, 23. 8. 1944.
83 Tamtéž, starosta Kolína WiFo, 24. 5. 1943 a tamtéž, PÚČM-S WiFo, 27. 4. 1944.
84 Cit. dle Čepro 85, s. 17.
85 NA, PÚČM, kart. 399, WiFo PÚČM-S, 14. 3. 1944.
86 Hrabák, M.: Hydrák, s. 52–107.
87 NA, PÚČM, kart. 399, moravský zemský prezident/RAV MV/RAV v Praze, 28. 6. 1944.
88 K PÚČM viz Hořejš, M.: Nacistická germanizační a osidlovací politika, s. 133–154 a k osobě F. Fischera tamtéž, s. s. 148–149, pozn. č. 542.
89 NA, PÚČM, kart. 399, WiFo ÚŘP, 1. 12. 1941. Srov. Verordnungsblatt des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren 1. 1940, s. 162.
90 Čepro 85, s. 13–15.
91 NA, PÚČM, kart. 399, záznam o rozhovoru Dr. Bähra (WiFo) s Dr. Rösslerem (NSM), 25. 7. 1944.
92 Tamtéž, interní přípis PÚČM, 23. 6. 1944; PÚČM, 16. 2. 1944.
93 Tamtéž, PÚČM-S pobočce WiFo Kolin, 23. 3. 1944.
94 Tamtéž, WiFo PÚČM-S, 2. 10. 1944.
95 Tamtéž, Seznam území okresních soudů a katastru měřících úřadů s dotčenými obcemi postiženým Wifo-Rohrleitung, 15. 8. 1944.
96 Tamtéž, přípis vedoucím úředníkům okresních úřadů a Fondu národní obnovy, 5. 3. 1948.
97 Tamtéž, záznam o poradě v NSM 12. 6. 1944, 13. 6. 1944; zde bylo schváleno, že se zvolí nejvyšší stupeň utajení, totiž tzv. tajná říšská věc (Geheime Reichssache).
98 Tamtéž, záznam o poradě, 20. 7. 1944 a tamtéž, záznam PÚČM Skupiny S, 22. 6. 1944.
99 Tamtéž, WiFo PÚČM-S, 28. 9. 1943 (Tajné!).
100 Tamtéž, svodka, b. d. (asi 1946).
101 Tamtéž, přípis vedoucím úředníkům okresních úřadů a Fondu národní obnovy, 5. 3. 1948.
102 Tamtéž.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.