Paginae Historiae / ročník 34 / 2026 / číslo 1 | DOI: https://doi.org/10.71832/n75r-9d39
Železná opona, která po druhé světové válce rozdělila Evropu, přinesla zásadní proměnu nejen politických, ale rovněž i hospodářských vztahů mezi některými zeměmi. Státy, které se staly součástí tzv. východního bloku, podle oficiální propagandy takřka harmonicky rozvíjely ekonomickou spolupráci v rámci Rady vzájemné hospodářské pomoci. Ve skutečnosti se však projevovalo neúprosné soutěžení a snaha vytěžit co nejvíce. Naopak vztahy se západními „kapitalistickými“ státy v důsledku politického vývoje značně ochladly. Přesto nebyly nikdy zcela přerušeny, pro země tzv. socialistického tábora totiž tato hospodářská spolupráce představovala jeden z nemnoha způsobů, jak získat devizy, moderní technologie či nedostatkové spotřební zboží. Jednou z komodit, která hrála v ekonomických vztazích výraznou úlohu, bylo též uhlí. Československo získávalo tuto cennou surovinu mj. z Polska, pro které byla hlavním vývozním artiklem, a zároveň dodávalo uhlí z vlastní těžby západnímu Německu. Tento příspěvek si klade za cíl nastínit problematiku dovozu a vývozu uhlí v československo-polských a československo-německých vztazích.
Klíčová slova: uhlí, Československo, Polsko, Spolková republika Německo, ekonomické vztahy, export, import, Schwandorf, Arzberg
Iron Curtain, which devided Europe after the Second World War, significanty changed political and economic ties among countries in Central and Eastern Europe. States that became part of eastern bloc should have – at least according to the propaganda at that time – developed economic cooperation within The Council for Mutual Economic Assistance. Despite that proclamations, there was ruthless competition and aim to gain as much as possible. By contrast, as a result of political course relations with the western „capitalist“ countries detoriated. However, those ties were never completely cut off, mainly because of economic cooperation, which was for the countries of so called socialist bloc almost only way, how to get foreign currency, modern technologies or scarce goods. One of the commodities, which was very important in economic ties, was coal. Czechoslovakia got this worth material also from Poland, for which it was the main export article. At the sime time Czechoslovakia supplied Western Germany with the coal of home production. The article deals with the issue of export and import of coal in czechoslovak-polish and czechoslovak-german economic relations.
Keywords: coal, Czechoslovakia, Poland, Federal Republic of Germany, economic relations, export, import, Schwandorf, Arzberg
Zveřejněno: 15. července 2026
DUFEK, Pavel – ZÍTEK, Adam. Polské uhlí, západoněmecké marky. Dodávky uhlí v hospodářských vztazích Československa, Polska a západního Německa v letech 1945–1989. Praha: Národní archiv, 2026, 34(1), 114–131. DOI: https://doi.org/10.71832/2J4D-9P70
Reference
1 Národní archiv (dále NA), Ministerstvo veřejných prací, sign. 255. NA, Svaz majitelů dolů, sign. 5, kart. 3, Výroční zpráva Svazu majitelů dolu za rok 1930 a Výroční zpráva Svazu majitelů dolu za rok 1931, kart. 4 Výroční zpráva Svazu majitelů dolu za rok 1934, Výroční zpráva Svazu majitelů dolu za rok 1936, Výroční zpráva Svazu majitelů dolu za rok 1937, kart. 29, sign. 29, Pamětní spis; Zahraniční obchod republiky Československé v roce 1927, II. díl, část prvá., Praha 1928, s. 268. Zahraniční obchod republiky Československé v roce 1929, II. díl, část prvá., Praha 1930, s. 262, s. 270, Zahraniční obchod republiky Československé v roce 1929, II. díl, část druhá., Praha 1931, s. 36*, 44*–45*, 4–5 a s. 16–17, Zahraniční obchod republiky Československé v roce 1935, I. díl, část prvá, Praha 1936, s. 33; Zahraniční obchod republiky Československé v roce 1936, I. díl, část prvá, Praha 1937, s. 33; Zahraniční obchod republiky Československé v roce 1937, I. díl, část prvá, Praha 1938, s. 35.
2 Černé uhlí, též kamenné uhlí, je sedimentární hornina vzniklá ze dřeva pocházejícího z prvohor a druhohor anaerobním procesem ve vodním prostředí; hnědé uhlí je sedimentární horninou vzniklou stejným způsobem, ale z dřeva povětšinou třetihorního původu. Černé uhlí bývá výhřevnější než hnědé, avšak nejvýhřevnější druh černého uhlí – antracit – se nedá koksovat. Švelkoks, čili polokoks se vyrábí ze špatně koksovatelného uhlí.
3 NA, Komunistická strana Československa – Ústřední výbor 1945–1989 (dále KSČ-ÚV) – národohospodářská komise I. (100/12), sv. 26, a. j. 246, organizace polského průmyslu, 24. 5. 1946.
4 NA, Státní úřad plánovací II. (dále SÚP), kart. 333, mimořádná hospodářská zpráva č. 1 k otázce uhlí v československo-polských stycích, 4. 2. 1956.
5 Dynamiku těžby v Polsku dokládá statistika SÚP, dle které bylo vytěženo následující miliony tun černého/hnědého uhlí: 1945: 27,4/0; 1946: 47,3/1,5; 1949: 74,1/4,6; 1950: 78/4,8; 1951: 82/4,9; 1952: 84,4/5,1; 1953: 88,7/5,6; 1954: 91,6/5,9; 1955: 94,5/6. Tamtéž.
6 V roce 1945 bylo v Polsku vydobyto 27 mil. tun uhlí, v roce 1979 to bylo 201 mil. tun. Rapidně vzrostl i počet zaměstnanců v hornictví z 198 000 (1945) na 434 800 v roce 1987. Jen v roce 1984 bylo do „socialistických“ i kapitalistických zemí vyvezeno uhlí o objemu 42,1 mil. tun (18,1 a 24,8 mil. tun). Srov. Frużyński, Adam: Reforma, której nie było – polskie górnictwo w latach 80. XX. wieku. Dostupné na https://open.icm.edu.pl/items/30a79a10-23c2-4212-a7c1-959c7414962f [6. 3. 2026].
7 Srov. Majer, Jiří (ed.): Uhelné hornictví v ČSSR. Praha 1985.
8 K hnědouhelnému koksu viz Kozlanský, Oldřich: Hnědouhelný koks. Praha 1952, passim. Sokolovské hnědé uhlí patří k těm několika málo druhům hnědého uhlí, které jsou relativně efektivně koksovatelné.
9 NA, Úřad předsednictva vlády – Generální sekretariát Hospodářské rady (dále GSHR), inv. č. 313, kart. 172, zpráva o uhelném jednání polsko-československém a jeho důsledcích, 1947.
10 Tamtéž, návrh usnesení Ústřední plánovací komise ve věci stanovení cen dováženého uhlí, 5. 5. 1947; NA, Úřad předsednictva vlády – běžná spisovna (dále ÚPV-b), inv. č. 3573, sign. 838.1, kart. 859, stanovení prodejních cen polského uhlí, 17. 7. 1947.
11 Jednalo se např. o trojstrannou kompenzaci, v rámci které mělo Polsko dodat do Československa 200 tis. tun uhlí, Československo dodalo válený materiál do Švýcarska a Švýcarsko stroje do Polska. NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – generální sekretariát (100/1), sv. 105, a. j. 683, zpráva o zásobovací situaci v uhlí, 3. 2. 1950. Československá strana se ve snaze přesměrování dodávek polského uhlí obrátila rovněž na SSSR, konkrétně podnik Sojuzpromexport. Rovněž ze země sovětů však přišla zamítavá odpověď, neboť Polsko nedodávalo ani SSSR. NA, SÚP II,
kart. 333, reálnost dodávek polského uhlí ve II. pololetí 1954, 27. 7. 1954.
12 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – 100/1, sv. 105, a. j. 683, zpráva o zásobovací situaci v uhlí, 31. 1. 1950.
13 Tamtéž, zpráva o zásobovací situaci v uhlí, 3. 2. 1950.
14 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – politické byro (02/2), sv. 13, a. j. 19, bod 28, zpráva o zpožďování dodávek uhlí z Polské lidové republiky, 11. 9. 1954.
15 K protestům dělnictva viz Łukasz Kamiński, Polacy wobec nowej rzeczywistości 1944–1948, Toruń 2000.
16 NA, ÚPV – tajné (ÚPV-t), inv. č. 3694, sign. 08/1.08.45, kart. 1263, zpráva ministra dopravy, 12. 7. 1954.
17 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – předsednictvo 1966–1971 (02/1), sv. 112, a. j. 184, bod 1, zpráva o výsledcích jednání stranických a vládních delegací ČSSR a PLR o prohloubení a rozšíření hospodářské spolupráce, 9. 12. 1969.
18 NA, ÚPV ČSSR/ČSFR, 1976, sign. 303/1/45, kart. 174, informace o dovozu uhlí z PLR, 1. 11. 1976.
19 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – kancelář generálního (prvního) tajemníka ÚV KSČ Gustáva Husáka (GH), inv. č. 690, kart. 431, informace o vybraných problémech hospodářské spolupráce mezi ČSSR a PLR, 1978.
20 NA, ÚPV ČSSR/ČSFR, 1978, sign. 303/1/45, kart. 84, československá účast na „Studijním sdružení pro výstavbu uhelného potrubí“ – komplexní posouzení, 1978.
21 NA, SÚP II, kart. 333, informační zpráva o stavu jednání o obchodní dohodu na rok 1956 s Polskou lidovou republikou, 31. 12. 1955.
22 NA, SÚP II, kart. 333, mimořádná hospodářská zprava č. 1 – otázka uhlí v československo-polských stycích, 4. 2. 1956.
23 Tamtéž, kart. 332, zpráva o dovozu elektrické energie z Polska v letech 1957–1960, 5, 4. 1956.
24 NA, ÚPV-t, inv. č. 4476, sign. 11.37.3, kart. 1558, zpráva k návrhu dopisu vládě SSSR ve věci podpoření požadavků na dodávky uhlí z Polska, 17. 8. 1955.
25 V souvislosti s podobnými výroky stranické vedení konstatovalo, že považuje „proto za účelné konzultovat další zaměření našich jednání s PLR také na příslušných orgánech v SSSR a dohodnout společný postup, který bude některým tendencím včas čelit“. NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – kancelář prvního tajemníka ÚV KSČ Antonína Novotného II. – zahraniční (AN-z), inv. č. 388, kart. 163, stanovisko národohospodářského oddělení ÚV KSČ ke zprávě o jednání s. Černíka se s. Jendrychowskim, nedat.
26 Průcha, Václav a kol.: Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918–1992. 2. díl období 1945–1992, Brno 2009, s. 560.
27 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – AN-z, kart. 163, inv č. 388, zpráva o jednání předsedy SPK s. O. Černíka se s. Jendrychowskim, předsedou SPK s členem předsednictva ÚV PSDS, nedat.
28 Tamtéž, stanovisko národohospodářského oddělení ÚV KSČ ke zprávě o jednání s. Černíka se s. Jendrychowskim, nedat.
29 Opominut pochopitelně nebyl ani názor odborníků ze SSSR. Tamtéž, zpráva k průběhu a výsledkům jednání s polskými soudruhy o poskytnutí pomoci ostravsko-karvinskému revíru, 23. 10. 1961.
30 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – 02/1 (1981–1986), sv. 161, a. j. 149, bod 12, dlouhodobý program rozvoje hospodářské a vědeckotechnické spolupráce mezi ČSSR a PLR do roku 2000, 31. 1. 1986.
31 Polsko bylo pro ČSSR třetí (po SSSR a NDR) v objemu vývozu, ČSSR zaujímalo v polském exportu druhou příčku.
32 NA, ÚPV ČSSR/ČSFR, 1970, sign. 303/1/45, kart. 215, pamětní zápis z jednání ČSSR a PLR, 29. 4. 1963.
33 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – 02/1 (1971–1976), sv. 170, a. j. 173, bod 11, zpráva o přípravě k uzavření koordinace národohospodářských plánů mezi ČSSR a PLR na léta 1976–1980, 8. 10. 1975.
34 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – GH, inv. č. 690, kart. 431, informace o výsledcích setkání předsedů obou částí Československo-polského výboru pro hospodářskou a vědeckotechnickou spolupráci, 1981.
35 NA, ÚPV ČSSR/ČSFR, 1987, sign. 303/1/45, kart. 58, dopis Zbigniewa Messnera Lubomíru Štrougalovi, 20. 10. 1987.
36 Bayerisches Hauptstaatsarchiv, Ministerium für Handel, Industrie und Gewerbe, Nr. 3497, Upozornění firmy Vereinigte Chamottefabriken, s. r. o. v Marktrewitz bavorskému Ministerstvu průmyslu, obchodu a živností na krajně nepříznivé důsledky omezení dovozu československého uhlí pro šamotky a porcelánky.
37 Výraz Západní Německo je používán v politickém smyslu jako synonymické označení SRN před rokem 1990. Do západního Německa z geografického hlediska byl vývoz československého uhlí mizivý, neboť do něj patří mj. Porúří.
38 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – hospodářská rada (100/17), sv. 45, a. j. 315, zpráva o jednání o obchodní dohodě se západním Německem, 1949.
39 Tamtéž, situace v západním Německu, nedat.
40 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – politické byro (02/2), sv. 45, a. j. 129, bod 35, obchodně politické jednání se západním Německem o výměně zboží v roce 1953, 14. 11. 1952.
41 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – 100/1, sv. 105, a. j. 683, zpráva o situaci v zásobování uhlím, 1951.
42 Bayerisches Wirschaftsarchiv, Sammlungen, S 112/380, Album Kohlen Importe aus der Tschechoslowakei (laufende Waggons über die Grenzbahnhöfe).
43 Bayerisches Wirtschaftsarchiv, F 91, Energieverosorunganlage Arzberg. Dostupné na https://de.wikipedia.org/wiki/Kraftwerk_Arzberg [27. 5. 2022] a https://www.lfu.bayern.de/altlasten/flaechenrecycling/positivbeispiele/doc/arzberg_kw.pdf [27. 5. 2022].
44 Dostupné na http://dipbt.bundestag.de/doc/btd/01/022/0102262.pdf, [9. 8. 2017]; Bundesarchiv, B 102 – Bundesmisterium für Wirtschaft, Archivsignatur B 5082, návrh dopisu Spolkového kancléře Konráda Adenauera úřadujícímu předsedovi Spojenecké vysoké komise [říjen] 1951. Mínění spolkového kancléře, jakkoliv je jeho věcná podstata pravděpodobně správná, se prozatím nepodařilo ověřit v archivních materiálech československého původu.
45 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – politický sekretariát (02/5), sv. 36, a. j. 110, bod 13, zpráva o stavu obchodu se západním Německem a návrh na vývoz hnědého uhlí do západního Německa, 14. 8. 1952.
46 NA, ÚPV-t, inv. č. 4476, sign. 11.37.3, kart. 1558, protokol z jednání smíšené komise ve dnech 20. a 21. 12. 1954 a od 7. 1. do 2. 2. 1955, nedat.
47 Tamtéž, inv. č. 4292, sign. 11.30.76, kart.1502, návrh usnesení vlády k výměně zboží mezi ČSSR a NSR, 1959.
48 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – ekonomické oddělení (nezpracovaná část), informace pro tajemníky – J. Kempný, informace o vývozu uhlí do NSR (Bavorsko) v letech 1971–1973, 29. 10. 1973.
49 NA, SÚP II, kart. 333, materiál k jednání s PLR o dovozu uhlí, 20. 1. 1956.
50 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – GH, inv. č. 690, kart. 431, informace o předpokládaném postupu čs. strany při jednání předsedů ústředních plánovacích orgánů ČSSR a PLR, nedat.
51 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – 02/5, sv. 36, a. j. 110, bod 13, zpráva o stavu obchodu se západním Německem a návrh na vývoz hnědého uhlí do západního Německa, 14. 8. 1952.
52 NA, ÚPV ČSSR/ČSFR, 1964, sign. 302/2/51, kart. 152, zpráva o prodloužení dlouhodobého kontraktu na dodávky prachového hnědého uhlí do NSR na léta 1965–1980, 20. 1. 1964.
53 Stabilní, dobře směnitelná měna, např. americký dolar, západoněmecká marka apod.
54 Bayerisches Wirtschaftsarchiv, Sammlungen – S 112/ 380, Album Kohlen Importe aus der Tschechoslowakei (Ein- und Ausfuhr 1960 nach Warenuntergruppen und wichtigsten Ländern).
55 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – ekonomické oddělení (nepracovaná část), stanovisko pro orgány 1974, stanovisko ekonomického oddělení k materiálu pro PÚV KSČ „Zpráva o dosavadním průběhu jednání o podmínkách dlouhodobého kontraktu na vývoz mosteckého uhlí do NSR na léta 1974–1975“, 14. 2. 1974.
56 Uhlí z lokality Čankova nebylo dostatečně kvalitní. NA, ÚPV ČSSR/ČSFR, 1976,
sign. 302/2/51, kart. 173, zpráva o vývozu sokolovského uhlí do NSR po r. 1980 a o výstavbě lomu Čankov, 1. 11. 1976.
57 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – 02/1 (1971–1976), sv. 110, a. j. 112, bod 9, zpráva o dosavadním průběhu jednání a podmínkách uzavření dlouhodobého kontraktu na vývoz mosteckého hnědého uhlí do NSR na léta 1974–1975, 12. 2. 1974.
58 Tamtéž.
59 NA, ÚPV ČSSR/ČSFR, 1977, sign. 302/2/51, kart. 60, zpráva o vývozu hnědého uhlí do NSR po roce 1980, 31. 8. 1977.
60 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – ekonomické oddělení (nepracovaná část), informace pro tajemníky – J. Kempný, návrh dopisu tajemníka ÚV KSČ s. Kempného místopředsedovi vlády ČSSR s. Hůlovi, 1973.
61 NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – 02/1 (1971–1976), sv. 110, a. j. 112, bod 9, zpráva o dosavadním průběhu jednání a podmínkách uzavření dlouhodobého kontraktu na vývoz mosteckého hnědého uhlí do NSR na léta 1974–1975, 12. 2. 1974.
62 NA, ÚPV ČSSR/ČSFR, 1983, sign. 302/2/51, kart. 94, návrh na prodloužení platnosti kontraktu na vývoz čs. hnědého prachového energetického uhlí do NSR do roku 2005, 1983.
63 Tamtéž, 1989, sign. 302/2/51, odpověď ÚPV ČSR ONV Teplice, 3. 1. 1990.
64 NA, Pragoinvest, nezpracováno. Tamtéž, Strojimport, nezpracováno; Buchheim, Christoph: Hospodářské vztahy Československa se Spolkovou republikou Německo. In Buchheim, Christoph – Ivaničková Edita – Kaiserová, Kristina – Zimmermann, Volker: Československo a dva německé státy. Praha 2011, s. 155–159 a Fabiánková, Klára – Johnson, Zdeňka: Hospodářské (ne)kooperace mezi zeměmi EHS a RVHP na příkladu Spolkové republiky Německo a Československa. In: Szobi, Pavel a kol.: Vliv politických systémů na vývoj středoevropských ekonomik po roce 1945. Praha 2013, s. 196–197.
65 Statistická ročenka Československé socialistické republiky 1987, Praha 1897, s. 474 (NDR) a s. 475 (NSR/SRN). Přehledově k zahraničnímu obchodu v 80. letech viz Průcha, Václav a kol.: Hospodářské a sociální dějiny Československa 1918–1992. 2. díl období 1945–1992, s. 860–865 a s. 870.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.