159-176 Graf
Paginae Historiae / ročník 34 / 2026 / číslo 1 | DOI: https://doi.org/10.71832/n75r-9d39
The East German ‘Debt Crisis’, the Soviet Union and the West
Because of costly ‘consumer socialism’ and continuous trade deficits with the West, the East German balance of payments crisis aggravated towards the end of the 1970s. Despite all internal warnings and massive Soviet complaints about East German dependence on the West, the concept of ‘Unity of Economic and Social Policy’ remained unchanged, and all measures taken to reach a favorable trade balance – whether this meant reducing imports from or increasing exports to the West – proved insufficient. This paper analyzes the interactions between East Germany and the Soviet Union before and throughout the debt crisis of the early 1980s. Additionally, it sheds new light on how East Germany escaped the fate of bankruptcy prior to 1983. Which trade operations (e.g. oil, grain) created the necessary foreign currency revenue to pay the most pressing credit rates? What role did the so-called ‘Zurich model’ (the project of a huge West German long-term loan in return for humanitarian concessions) play in the East German strategy, before the Strauß loans made it superfluous? How did East Berlin communicate its policy to Moscow and how did the Kremlin’s reaction change over time? By addressing these questions, the paper touches not only the most pressing economic and financial issues of that time but also contributes to our understanding of the further challenges the East German regime had to face in its tightrope walk on the abyss of bankruptcy.
Keywords: Debt crisis, GDR, FRG, USSR, détente
Východoněmecká „dluhová krize“, Sovětský svaz a Západ
Kvůli nákladnému „konzumnímu socialismu“ a neustálým obchodním deficitům se Západem se východoněmecká krize platební bilance ke konci 70. let 20. století zhoršila. Navzdory všem vnitřním varováním a masivním sovětským stížnostem na východoněmeckou závislost na Západě zůstal koncept „jednoty hospodářské a sociální politiky“ nezměněn a veškerá opatření přijatá k dosažení příznivé obchodní bilance – ať už to znamenalo snížení dovozu ze Západu nebo zvýšení vývozu do něj – se ukázala jako nedostatečná. Tato práce analyzuje interakce mezi východním Německem a Sovětským svazem před a během dluhové krize na počátku 80. let. Navíc vrhá nové světlo na to, jak se východní Německo vyhnulo osudu bankrotu před rokem 1983. Které obchodní operace (např. ropa, obilí) vytvářely potřebné devizové příjmy k úhradě nejnaléhavějších úvěrových sazeb? Jakou roli hrál tzv. „curyšský model“ (projekt obrovské západoněmecké dlouhodobé půjčky výměnou za humanitární ústupky) ve východoněmecké strategii, než se Straussovy půjčky staly zbytečným? Jak východní Berlín komunikoval svou politiku Moskvě a jak se reakce Kremlu v průběhu času měnila? Tím, že se článek zabývá těmito otázkami, se dotýká nejen nejnaléhavějších ekonomických a finančních problémů té doby, ale také přispívá k našemu pochopení dalších výzev, kterým musel východoněmecký režim čelit při své chůzi po laně v propasti bankrotu.
Klíčová slova: dluhová krize, NDR, SRN, SSSR, uvolnění
Zveřejněno: 15. července 2026
GRAF, Maxmilian. The East German ‘Debt Crisis,’ the Soviet Union and the West. Praha: Národní archiv, 2026, 34(1), 159–176. DOI: https://doi.org/10.71832/q045-ha17
Zobrazit celý článek
Reference
1 Parts of this paper have been published as Graf, Maximilian: Before Strauß: The East German Struggle to Avoid Bankruptcy During the Debt Crisis Revisited. The International History Review 42 (2020) 4, pp. 737–754.
2 Founded in 1966, KoKo was formally part of the Ministry of Foreign Trade, but in fact closely connected to the MfS and under control of the leading economic functionaries of the party. The purpose of this remarkable innovation was to earn convertible currencies, make Western trade more flexible and solve recurrent crisis situations. It gained importance throughout the 1970s when the need to generate foreign currency revenue increased. Among other things, like the non-trade related influx of West German money, KoKo organized large parts of Western and intra-German trade. In the years 1980–1984, the share of KoKo in East Germany’s foreign trade rose to 44,8 per cent. Nevertheless, it acted within the same economic policy decreed by the party leadership, which was not put into question. In the end, despite its merits in keeping the GDR solvent, it contributed to the same results as the rest. Judt, Matthias: Der Bereich Kommerzielle Koordinierung. Das DDR-Wirtschaftsimperium des Alexander Schalck-Golodkowski – Mythos und Realität. Berlin 2013.
3 For a first in-depth study of these sources (though with a different focus than in this paper), see Malycha, Andreas: Die SED in der Ära Honecker. Machtstrukturen, Entscheidungsmechanismen und Konfliktfelder in der Staatspartei 1971–1989. Munich 2014, pp. 276–289.
4 Ahrens, Ralf: Gegenseitige Wirtschaftshilfe? Die DDR im RGW. Strukturen und handelspolitische Strategien 1963–1976. Cologne 2000.
5 Steiner, André: Die DDR-Wirtschaftsreform der sechziger Jahre. Konflikt zwischen Effizienz- und Machtkalkül. Berlin 1999.
6 Among the most important studies on the economic history of the GDR, see Steiner, André: The Plans that Failed. An Economic History of the GDR. New York 2010; Zatlin, Jonathan R.: The Currency of Socialism. Money and Political Culture in East Germany. Cambridge 2007; Judt, M.: Der Bereich Kommerzielle Koordinierung; Malycha, A.: Die SED in der Ära Honecker, pp. 177–322; Hertle, Hans-Hermann: Die Diskussion der ökonomischen Krisen in der Führungsspitze der SED. In: Pirker, Theo – Lepsius, M. Rainer – Weinert, Rainer – Hertle, Hans-Hermann (eds.): Der Plan als Befehl und Fiktion. Wirtschaftsführung in der DDR. Gespräche und Analysen. Opalden 1995, pp. 309–345; Berghoff, Hartmut – Balbier, Uta Andrea (eds.): The East German Economy, 1945–2010. Falling Behind or Catching Up? New York 2013; Hoffmann, Dierk (ed): Die zentrale Wirtschaftsverwaltung in der SBZ/DDR. Akteure, Strukturen, Verwaltungspraxis. Berlin 2016.
7 Stiftung Archiv der Parteien und Massenorganisation der ehemaligen DDR im Bundesarchiv Berlin (SAPMO-BArch), DY 30/J IV 2/2J/4555, Information for the Politburo on the current situation of the capitalist monetary crisis, 12. 2. 1973; SAPMO-BArch, DY 30/J IV 2/2J/5319, Information for the Politburo on the current situation of the economy in the main capitalist countries, May 1974.
8 On rising oil prices and the repercussions, see Steiner, André: “Common sense is necessary:” East German reactions to the oil crises of the 1970s. Historical Social Research 39 (2014) 4, pp. 231–250.
9 Ray Stokes, From Schadenfreude to Going-Out-of-Business Sale: East Germany and the Oil Crises of the 1970s, in Berghoff, H. – Balbier U. A.: The East German Economy, pp. 131–143, 142.
10 Judt, M.: Der Bereich Kommerzielle Koordinierung, pp. 62–66, 105–112, 183–184.
11 Ahrens, R.: Gegenseitige Wirtschaftshilfe? pp. 275–276. On the origins of this tendency, see Hoffmann, Dierk – Malycha, Andreas (eds.): Erdöl, Mais und Devisen. Die ostdeutsch-sowjetischen Wirtschaftsbeziehungen 1951–1967. Eine Dokumentation. Berlin 2016.
12 BArch, DE 1/58507, Memcon Schürer – Baibakov, Moscow, 21. 5. 1973.
13 Ibid., Memcon Stoph – Kosygin, Moscow, 20. 8. 1973.
14 SAPMO-BArch, DY 30/IV 2/2.036/63, Bl. 8–14, Memorandum on Kosygin’s remarks at the meeting in Berlin, August 1976.
15 Memcon Honecker – Brezhnev, Berlin, 20. 8. 1976. In: Hertle, Hans-Hermann – Jarausch, Konrad H. (eds.): Risse im Bruderbund. Die Gespräche Honecker – Breshnew 1974 bis 1982. Berlin 2006, pp. 113–135, 130.
16 Hertle, H. H.: Die Diskussion der ökonomischen Krisen, pp. 314–315.
17 BArch, DE 1/58719, Bl. 482–514, Memorandum on a meeting discussion the plans 1977 and 1978 at Honecker’s office, 2. 6. 1977.
18 In this paper, I use the figures on which internal assessments and decisions were based upon. In 1982, the internal exchange rate for 1 USD was 2,4 VM. Since 65% of the GDR’s foreign currency payments were in USD this seems to be the most important benchmark for measuring the East German financial situation in a comparative way. On the problem of the actual value of the ‘divided’ VM and the recalculations of East German debt, see Volze, Armin: Zur Devisenverschuldung der DDR – Entstehung, Bewältigung und Folgen. In: Kuhrt, Eberhard (ed): Die Endzeit der DDR-Wirtschaft – Analysen zur Wirtschafts-, Sozial- und Umweltpolitik. Opalden 1999, pp. 151–183. The best recalculations have established the ‘least bad figures,’ clearly showing a larger share of the West in the overall East German trade volume. Ahrens, Ralf: Debt, Cooperation, and Collapse. East German Foreign Trade in the Honecker Years. In: Berghoff, H. – Balbier U.A.: The East German Economy, pp. 161–176, here 164–165.
19 BArch, DL 226/1248, Bl. 220–238, Current status of the GDR’s balance of payments with the West in 1978/79, Berlin, 1. 2. 1979.
20 See memcon Brezhnev – Honecker, 27. 7. 1979. In: Hertle/Jarausch: Risse im Bruderbund, pp. 164–187.
21 Hertle, H. H. – Jarausch, K. H.: Risse im Bruderbund, pp. 188–197.
22 BArch, Stasi-Unterlagen-Archiv (vormals BStU), Ministerium für Staatssicherheit (MfS), HA XVIII Nr. 26078, Bl. 162–164, Information, Berlin, 23. 8. 1980.
23 BStU, MfS, HA XVIII, Nr. 16067, Bl. 23–29, [Assessment on the Western credit policy towards the GDR], Berlin, 29. 9. 1978.
24 Kubina, Michael – Wilke, Manfred: „Hart und kompromisslos durchgreifen.“ Die SED contra Polen 1980/81. Geheimakten der SED-Führung über die Unterdrückung der polnischen Demokratiebewegung. Berlin 1995.
25 For the records of the meeting between Brezhnev and Honecker in Crimea on 3 August 1981, see Hertle, H. H. – Jarausch, K. H.: Risse im Bruderbund, pp. 198–231.
26 SAPMO-BArch DY 30/25759, Bl. 47–62, Memorandum by Krolikowski, 3. 12. 1981.
27 Judt, M.: Der Bereich Kommerzielle Koordinierung, p. 136, 138.
28 Schürer, Gerhard: Gewagt und verloren. Eine deutsche Biografie. Berlin 1998, p. 184.
29 Malycha, A.: Die SED in der Ära Honecker, pp. 257–289.
30 BStU, MfS, HA XVIII, Nr. 4693, Bl. 3–5; appendix Bl. 6–29, Kleine to Mielke, Berlin, 1. 1. 1982,
31 Ibid., Nr. 4693, Bl. 63–98, [Memorandum], Berlin, 25. 1. 1982. For a first analysis of this document, see Hertle, Hans-Hermann: Die DDR an die Sowjetunion verkaufen? Stasi-Analysen zum ökonomischen Niedergang der DDR. In Deutschland Archiv 42 (2009) 3, pp. 476–487.
32 For details on this issue in a comparative perspective, see Steiner, André: The globalisation process and the Eastern Bloc countries in the 1970s and 1980s. In: European Review of History 21 (2014) 2, pp. 165–181, 172–176.
33 SAPMO-BArch, DY 30/J IV 2/2A/2457, Bl. 2–21, Report on the visit by Soviet Foreign Minister Gromyko to the GDR (27.–28. 1. 1982).
34 BStU, MfS, HA XVIII, Nr. 13329, Bl. 16–18, Information on the development of the GDR’s balance of payments with the West, Berlin, 4. 3. 1982.
35 BArch, DL 226/1248, Bl. 215–218, Memorandum by Schürer and Polze on a potential rescheduling of the GDR’s debts, Top secret! Also, see Malycha: Die SED in der Ära Honecker, s. 276–289; Judt, M.: Der Bereich Kommerzielle Koordinierung, p. 138.
36 Information on the development of the GDR’s balance of payments with the West and the positions of the state and economic organs on this issue, Berlin, 6. 3. 1982 (document 136). In: Dokumente zur Deutschlandpolitik (DzD) VI. Reihe/Bd. 7: 1. Januar 1981 bis 1. Oktober 1982. Berlin 2016; on debt conversion see documents 136A and 136B. In: ibid.
37 BArch, DE 1/58719, Bl. 240–258, Memcon Schürer – Baibakov, Moscow, 15. 9. 1981.
38 BArch, DL 226/1445, Bl. 360–367, Kaminsky to Mittag, Berlin, 31. 8. 1982, Secret.
39 SAPMO-BArch, DY 30/J IV 2/2A/2462, Bl. 18–195, Meeting of the SED politburo, 10. 3. 1982.
40 BStU, MfS, HA XVIII, Nr. 19204, Bl. 54–58, Information on the current state of the balance of payments with the West, Berlin, 27. 5. 1982.
41 BStU, MfS HA XVIII 26566, Bl. 257–263, Information, 20. 5. 1982.
42 In 1982, the GDR earned 177 million DM from this source. Originally, 200 million DM were planned as a contribution margin to the balance of payments. See Wölbern, Jan Philipp: Der Häftlingsfreikauf aus der DDR 1962/63–1989. Zwischen Menschenhandel und humanitären Aktionen. Göttingen 2014, pp. 296, 313–314, 442–446.
43 BArch, DL 226/1444, Bl. 125–126, Schalck to Mittag, Berlin, 24. 5. 1982.
44 Przybylski, Peter: Tatort Politbüro. Band 2: Honecker, Mittag und Schalck-Golodkowski. Berlin 1992, s. 311.
45 BArch, DL 226/1444, Bl. 29–31, Information on KoKo’s tasks regarding the balance of payments in 1982 and 1983, Berlin, 14. 5. 1982.
46 For details on the East German debt crisis (including the role of intra-German trade and operations with deposits), see Graf: Before Strauß.
47 For details, see Graf, Maximilian: Österreich und die DDR 1949–1990. Politik und Wirtschaft im Schatten der deutschen Teilung. Vienna 2016, pp. 502, 504, 506–508.
48 Judt, M.: Der Bereich Kommerzielle Koordinierung, pp. 147–155.
49 For details, see, Graf: Österreich und die DDR, pp. 504–528.
50 Judt, M.: Der Bereich Kommerzielle Koordinierung, p. 152.
51 BArch, DL 226/1445, Bl. 252, Information on the realization of export of rolled steel and potash.
52 BStU, MfS, HA XVIII, Nr. 13329, Bl. 35–36, Information, Berlin, 5. 1. 1983.
53 For the memcons, see documents 105–111 In: DzD VI/7, pp. 423–522.
54 Graf, Maximilian: The opening of the Austrian–Hungarian border revisited: How European détente contributed to overcoming the “Iron Curtain”. In: Blumenau, Bernhard/Hanhimäki, Jussi M./Zanchetta, Barbara (eds.): New Perspectives on the End of the Cold War. Unexpected Transformations? London 2018, pp. 138–158, here 145.
55 Nitz, Jürgen: Länderspiel. Ein Insider-Report. Berlin 1995, p. 259.
56 For more details, see Graf: Before Strauß.
57 BArch, DL 226/1445, Bl. 221–223, Proposals on measures to be applied, [early 1982].
58 Information on the development of the GDR’s balance of payments with the West and the positions of the state and economic organs on this issue, Berlin, 6. 3. 1982 (document 136) In: DzD VI/7, s. 645–647.
59 BArch, DL 226/1255, Bl. 33–34, Information, Berlin, 1. 3. 1982.
60 BArch, DL 226/1255, Bl. 67–70, Memorandum on a telephone conversation with Wienand, 12. 3. 1982.
61 Memorandum by Bahl, Zurich, 9. 7./9. 8. 1982 (document 187) In: DzD VI/7, pp. 831–832.
62 Amos, Heike: Die SED-Deutschlandpolitik 1961–1989. Ziele, Aktivitäten und Konflikte Göttingen 2016, pp. 454–458. Also Schalck confirmed the relevance of the ‘Zurich model’ after the government change in Bonn. Bräutigam to Federal Chancellery, Berlin, 6. 10. 1982 (document 4). In: Dokumente zur Deutschlandpolitik (DzD) VII. Reihe/Bd. 1: 1. Oktober 1982 bis 31. Dezember 1984. Berlin 2018, pp. 8–11, here 10.
63 Kreisky Archive, Staribacher diaries, 8.–10. 10. 1982.
64 Amos, H.: Die SED-Deutschlandpolitik, p. 459. For the telcon Kohl–Honecker, see document 32. In: DzD VII/1, pp. 110–118, here 113.
65 See Memcons Schalck–März, 10. 3. 1983 (document 46), Schalck–März, 22. 4. 1983 (document 54), and Schalck–Strauß/Jenninger, 5. 6. 1983 (document 66). In: DzD VII/1, pp. 157–158; pp. 184–186; pp. 238–247.
66 Kieninger, Stephan: „Niemand will einen Rückfall in den Kalten Krieg“. Franz Josef Strauß, Alexander Schalck-Golodkowski und der Milliardenkredit für die DDR 1983. In: Zeitschrift für Geschichtswissenschaft 65 (2017) 4, pp. 352–371.
67 Assessment by Schalck, Berlin, 19. 8. 1983 (document 18). In: Nitz, Jürgen: Unterhändler zwischen Berlin und Bonn. Nach dem Häber-Prozeß: Zur Geschichte der deutsch-deutschen Geheimdiplomatie in den 80er Jahren. Berlin 2001, pp. 229–230.
68 Schmidt to Wienand, Hamburg, 7. 9. 1983 (document 15). In: Nitz: Länderspiel, p. 241; according to the West German memcon, Honecker even declared it ‘dead.’ See document 82. In: DzD VII/1, pp. 311–320.
69 Selvage, Douglas – Süß, Walter: Staatssicherheit und KSZE-Prozess. MfS zwischen SED und KGB (1972–1989). Göttingen 2019, pp. 222–231, 397–421.
70 Memcon Honecker – Chernenko, Moscow, 14. 6. 1984. In: DzD VII/1, pp. 670–680.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.