Druhé polytematické číslo letošního ročníku časopisu Paginae historiae bude obsahovat celkem 14 studií, čtyř materiálových textů a 11 recenzí.
Devět studií vychází z mezinárodní konference konané v květnu 2023 v Národním archivu ve spolupráci s Prešovskou univerzitou v Prešově a Užhorodskou národní univerzitou na téma připomenutí společných momentů z dějin Čechů, Slováků a Ukrajinců.
Zbytek studií se věnuje johanitským kněžím na Malé Straně v Praze (Pavel Trnka), problému konzumace alkoholu a tabáku na Masarykově vysokoškolské koleje v Praze (Jana Kynkorová), vzpomínkám italského legionáře (Jaroslav Bouček), policejnímu ředitelství v Chustu (David Hubený), represi volyňských Čechů v souvislosti kolektivizace zemědělství v Československu (Adam Zítek) a v neposlední řadě předvolební kampani rakouské sociální demokracie na podzim roku 1971 (Miroslav Šepták).
Materiálová část bude obsahovat příspěvky o nejnovějších akvizicích zahraničních Čechů v Národním archivu (Lenka Kločková – Roman Štér), archivech mezinárodních organizací sídlících před rokem 1989 v Praze v péči Národního archivu (Lenka Kločková – Roman Štér – Jakub Šlouf), rodinném archivu modenské linie habsbursko-lotrinského rodu v Domácím, dvorském a státním archivu a chlumském panství na česko-rakouském pomezí v letech 1861–1875 (Pavel Koblasa) a archivnictví a archivech v Čechách v 19. století a počátcích výzkumu v archivech v Itálii (Eva Gregorovičová).
Zatímco pozdně středověkým testamentům byla věnována pozornost v roce 2006 ve sborníku editorů Kateřina Jíšová – Eva Doležalová: Pozdně středověké testamenty v českých městech. Prameny, metodologie a formy využití, písemnosti z pozdější doby zvláště z období osvícenského a pozdějšího zůstaly zatím mimo souhrnnou pozornost, a to přesto, že na toto téma stačila od konce osmdesátých let 20. století vzniknout celá řada prací, zejména dílčích studií, ale i knižních monografií, k nimž daly impuls různé práce zahraniční.
Připravovaný svazek Paginae historiae si klade za cíl přispět k dosavadnímu studiu testamentů a pozůstalostních měšťanských a duchovenských spisů a také zaplnit zmíněnou mezeru a zaměřit se na další materiály v podobě 12 studií. První část příspěvků se bude věnovat měšťanským testamentům, a to jednak pro oblast měst středních a východních Čech, jednak na příkladu konkrétních případů z prostředí raně novověkého Brna a Litoměřic. Hned tři příspěvky dovolují nahlédnout do testamentární problematiky na Slovensku, a to pro města Skalica, Prešov a Poprad. Další skupina příspěvků naopak překročí hranici roku 1780 a zaměří se na pozůstalostní agendu v patrimoniálním prostředí či změny v převodech nemovitostí v době do roku 1870, zároveň inovativně představí také pozůstalostní spisy podnikatelů po roce 1854 jakožto nové společenské vrstvy.
Polytematické číslo bude zaměřené na studie z dějin správy, pomocných věd historických, českých a světových dějiny politických, hospodářských, sociálních a kulturních dějin využívajících pramenů Národního archivu nebo se vztahem k jeho fondům. Termín pro přijímání textů do redakce časopisu je 30. 4. 2025.
Impulsem k tomuto číslu je stejnojmenná mezinárodní konference, která se konala v Národním archivu ve spolupráci s Historickým ústavem Akademie věd České republiky, Filozofické fakulty Jihočeské Univerzity, Filozofické fakulty Univerzity Karlovy a Leibniz-Institut für Geschichte und Kultur des östlichen Europa v září 2023. Celkem 23 studií autorů z České republiky, Estonska, Rakouska, Slovenska a Ukrajiny bude zaměřeno na problematiku zajištění paliv a energií v průběhu 20. století ve středu Evropy a souvislosti energetiky, bezpečnosti, zájmů (podnikatelů, společnosti i států), ideologií a politiky v různých společenských systémech.
Polytematické číslo bude zaměřené na studie z dějin správy, pomocných věd historických, českých a světových dějiny politických, hospodářských, sociálních a kulturních dějin využívajících pramenů Národního archivu nebo se vztahem k jeho fondům. Termín pro přijímání textů do redakce časopisu je 30. 4. 2026.