Paginae Historiae / ročník 33 / 2025 / číslo 2 | DOI: https://doi.org/10.71832/n75r-9d39
Ondřej Holub (ORCID https://orcid.org/0000-0003-1644-9737)
Čeští národní socialisté byli už od prvních dnů své existence líčeni svými oponenty z řad marxistické a sociálnědemokratické levice jako finančně i morálně zkorumpovaná politická síla bez vlastní autonomie, idejí a programu. Byli fakticky degradováni na úroveň pouhého nástroje v rukou buržoazie, který měl sloužit k oslabení pozic proletariátu a levicové politiky. Korupční klima tak obestíralo stranu národních socialistů fakticky neustále a nejrůznější nařčení z korupce mělo oslabit morální a politickou legitimitu strany v době vzestupu moderní a masové stranické politiky, kdy nejrůznější strany a hnutí zápasily o politickou hegemonii. Klíčovým byl v tomto boji sociální a symbolický kapitál, kterým političtí aktéři disponovali. Studie na bázi intelektuálních dějin politiky analyzuje sociální a symbolický kapitál národních socialistů, který měl být straně ideovou oporou, pilířem její kolektivní identity a pojistkou vnitřní soudržnosti v časech afér a krizí, zejména tváří v tvář všudypřítomnému obvinění z korupce.
Klíčová slova: národní socialismus, socialismus, populismus, hegemonie-politická
Since the first days of their existence, the Czech National Socialists have been depicted by their opponents from the Marxist and Social Democratic left as a financially and morally corrupt political force without its own autonomy, ideas and platform. They were effectively downgraded to the level of a mere instrument in the hands of the bourgeoisie, designed to weaken the positions of the proletariat and left-wing politics. The corrupt climate thus surrounded the National Socialists Party in fact all the time, and the various allegations of corruption were intended to weaken the moral and political legitimacy of the party at a time of the rise of modern and mass party politics, when various parties and movements struggled for political hegemony. The key in this struggle was the social and symbolic capital that the political players possessed. The study, based on the intellectual history of politics, analyses the social and symbolic capital of the National Socialists, which was supposed to be the party‘s mainstay of ideas, a pillar of its collective identity, and an insurance policy for internal cohesion in times of affairs and crises, especially in the face of pervasive accusations of corruption.
Keywords: National socialism, socialism, populism, hegemony – political
Zveřejněno: 19. 12. 2025
Reference
1 „Virtually nobody likes corruption – even those, who practice and benefit from it reject the label.“ Johnston, Michael: Corruption. De Sousa Luís, Coroado, Susana (ed.) Elgar Encyclopedia of Corruption and Society. Cheltenham 2024, s. 47–52.
2 Drtina, Prokop: Výročí Masarykovy abdikace. In: A nyní promluví Pavel Svatý: londýnské rozhlasové epištoly z let 1940–1945. Praha 1945, s. 279–284.
3 Fukuyama, Francis: Velký rozvrat: Lidská přirozenost a rekonstrukce společenského řádu. Praha 2006, s. 209.
4 Bourdieu, Pierre: Nadvláda mužů. Praha 2000, s. 128.
5 Šamalík, František: O podstatě a záludnostech politiky. Praha 1992, s. 15.
6 Hnutím českého národního socialismu mám na mysli konkrétní politickou formaci, uvedenou na sklonku 19. století v život někdejším mladočeským žurnalistou Václavem Klofáčem (1868–1942). Jím založená strana měnila v rámci boje o symbolický kapitál a elektorát častěji svůj název ve snaze o integraci různých voličských skupin – z prvotní Strany národních dělníků byla roku 1898 přejmenována na Českou stranu národně sociální, mezi lety 1918–1926 působila na politické scéně jako Československá strana socialistická, aby nakonec dospěla k finálnímu názvu Československá strana národně socialistická, pod kterým působila až do roku 1948. K tématu viz Harna, Josef: Kritika ideologie a programu českého národního socialismu, Praha 1978.
7 Soubbotina, P. Tatyana – Sheram, A. Katherine: Beyond Economic Growth: Meeting the Challenges of Global Development. Washington 2000, s. 91.
8 Urban, Otto: Česká společnost 1848–1918. Praha 1982, s. 551.
9 K politickému vývoji strany českých národních socialistů viz Harna, Josef: Česká strana národně sociální. In: Malíř, Jiří – Marek, Pavel (ed.): Politické strany: vývoj politických stran a hnutí v českých zemích a Československu 1861–2004, sv. 1, Brno 2005, s. 395–412.
10 Šlesinger, Václav: Z bojů o pokrokovou Moravu 1890–1918. Brno 1947, s. 29.
11 Historickým milníkem prosazujícího se pokrokového a levicového radikalismu byl zejména tzv. proces s radikály (tzv. Omladinou), kteří se dostávali do sporu s konzervativní státní mocí a klerikálními kruhy a byli společně v soudním procesu mezi lety 1893–1894 odsouzeni v souhrnu odsouzeni k mnohaletému odnětí svobody, viz Veselý Josef: Z bojů za svobodu: omladináři v národním odboji a za republiky. Praha 1923.
12 Harna, Josef: Politické programy českého národního socialismu 1897–1948, Praha 1998, s. 15.
13 Červinka, František: Český nacionalismus v 19. století. Praha 1965, s. 183.
14 Tobolka, Zdeněk Václav: Česká politika, díl třetí. Dějiny české politiky nové doby. Praha 1909, s. 522–525.
15 Jiroušek, Tomáš Josef: Národně-sociální novohusité a Hus. Praha 1913.
16 Marek, Pavel: Čeští křesťanští sociálové. Praha 2011, s. 11.
17 Vacek, Václav: Prvé období lidového parlamentu. Praha 1911, s 32.
18 Harna, J.: Kritika ideologie, s. 15–18.
19 Laclau, Ernesto: Populism: What´s In a Name? In: Populism and the Mirror of Democracy. London 2005, s. 32–49.
20 Critchlow, T. Donald: In Defense of Populism: Protest and American Democracy. Philadelphia 2020, s. 3.
21 Rosanvallon, Pierre: The Populist Century: History, Theory, Critique. Cambridge 2021, s. 6–7.
22 Šantrůček, Bohuslav: Václav Klofáč (1868–1928): Pohledy do života a díla. Praha 1928, s. 43.
23 Le Bon, Gustave: Duše davů. Praha 1897.
24 In memoriam Aloise Simonidesa. Praha 1929, s. 17–18.
25 Některé další soudobé strany populistického typu, zejména např. Radikálně pokrokovou stranu pod vedením Antonína Hajna, je v konečném důsledku třeba považovat za příliš malé, nepočetné a stojící spíše na okraji politického spektra.
26 Galandauer, Jan: Od Hainfeldu ke vzniku KSČ. Praha 1986, s. 15–16.
27 Rezoluce o dělnickém zákonodárství. In: Kouřimská Milada (ed.): Od manifestu k dnešku: programové dokumenty mezinárodního dělnického hnutí. Praha 1978, s. 129.
28 Sassoon, Donald: One Hundred Years of Socialism: The West European Left in the Twentieth Century. London 2019, s. 7.
29 Hübl, Milan: Z dějin Druhé Internacionály: politický a ideologický vývoj mezinárodního dělnického
hnutí. Praha 1961, s. 47–48.
30 Modráček, František: Iluse moderního socialismu. Akademie: orgán socialistické mládeže 6, 1898.
31 Bechyně, Rudolf: Předmluva k Gustav Habrman: Mé vzpomínky z války. Praha 1928, s. 6.
32 Tučný, Alois: Dvacet pět let práce a bojů. Památník Československé obce dělnické, 1902–1927. Praha 1927, s. 17–39, zde s. 18.
33 Národní dělnici. Moravsko-slezský Duch času 5, 1900. s. 2.
34 Hlas lidu: časopis hájící zájmy čtvrtého stavu 40, 1907, s. 3.
35 Otcové a děti. Právo lidu 150, 1904. s. 1.
36 Politika měšťácká…In Právo lidu 338, 1909. s. 4.
37 Více k F. Naumannovi a jeho „Asociaci“ viz Lehnert, Detlef: Sozialliberalismus in Europa: Herkunft und Entwicklung im 19. und frühen 20. Jahrhundert. Wien 2012.
38 Jan Křtitel a Biřmovatel. Rovnost: list sociálních demokratů českých 95, 1908, s. 4.
39 Politická morálka. Hlasy z Pobečví 26, 1909, s. 1.
40 Povede to k poznání? Svornost 24, 1914, s. 1.
41 Lang, Jaromír: Neumannův Červen. Praha 1974, s. 152.
42 Zájmy Slovače: Neodvislý pokrokový list moravského Slovácka 9, 1919, s. 1.
43 Rautenkranz, F: Dělníci, uvažujte! Rudé právo, 66, 1920, s. 2.
44 Hlaváček, Václav: Mnoho na jednu generaci. Praha 1946. s. 66.
45 Sekora, Ondřej: V ten poslední den. Dikobraz 22, 1946, s. 1.
46 Neuman, Alois: Poznámky k politice bývalé strany. In: O úloze bývalé nár. soc. strany: sborník statí a článků. Praha 1959. s. 20–28.
47 Urban, Otto: Kapitalismus a česká společnost: k otázkám formování české společnosti
v 19. století. Praha 1978. s. 294–295.
48 Belda, Josef: Dějinná cesta české sociální demokracie 1878–1989. Praha 1996, s. 13.
49 Šantrůček, B: Václav Klofáč, s. 59.
50 Klofáč, Václav: Do dalších pětadvaceti let. České slovo, 129, 1922, s. 1.
51 Šantrůček, B: Václav Klofáč, s. 202.
52 Klofáč, Václav: Národní socialismus jako politická idea československého státu. In: Klofáčovo politické vyznání. 20 projevů Václava Klofáče. Praha 1937, s. 18–30.
53 Slavíček, Karel: Předchůdci národního socialismu. Buřičí a tvůrci 1897–1947. Praha 1947. s 60–64.
54 Nejedlý, Zdeněk: Komunisté – dědici velikých tradic českého národa. Praha 1948.
55 Šantrůček, Bohuslav: Masaryk a Klofáč: Srovnávací studie. Praha 1938, s. 31–32.
56 Koliš, R: K diskusi o osnově akčního programu čs. strany nár. socialistické. Červená a bílá: měsíčník pro otázky kulturní a politické 9, 1931, s. 88.
57 Klofáč, Václav: Třináctý májový svátek… České slovo 99, 1910, s. 1.
58 Šantrůček, B: Václav Klofáč, s. 61.
59 Zemínová, Fráňa: Glosy k našemu jubileu. České slovo 132, 1922, s. 11.
60 Loubal, F: Za očistu veřejného života. Červená a bílá 9, 1931, s. 113.
61 Z našeho hnutí. České slovo 203, 1922, s. 18.
62 Jubileum strany a kulturní potřeby. České slovo 126, 1922, s. 5
63 Praha proti korupčnictví. České slovo 7, 1932, s. 1.
64 Praha proti korupčnictví, s. 1.
65 Šantrůček, Bohuslav: Vůdce dělnické mládeže. 20 let od smrti Karla Půlpána. Praha 1934
66 In memoriam Aloise Simonidesa. Praha 1929.
67 Šantrůček, Bohuslav: Statečná žena. Praha 1932.
68 Weber, Max: Autorita, etika a společnost. Praha 1997, s. 136.
69 Šantrůček, Bohuslav: Masaryk a Klofáč
70 Klofáč, Václav: Po deseti létech. České slovo 252, 1928. s. 1.
71 Pro uctění památky Josefa Kotka v Mor. Ostravě. České slovo 75, 1928, s. 5.
72 Frabša, F. S.: Persekuce strany národně-sociální za války. Praha 1921, s. 8.
73 Více viz Tůma, Jiří: Bohuslav Vrbenský: o životě a díle revolucionáře. Ústí nad Labem 1980.
74 Stránský, Jaroslav: Od Národní strany práce k čs. národním socialistům. In: Buřiči a tvůrci 1897–1947. Praha 1947, s. 264–266.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.