Archiv
Politika – zájmy – energetika. Energetické krize, bezpečnost a společnost ve střední Evropě 20. století
Obsah monotematického čísla se inspiroval interdisciplinárním setkáním „Politika – zájmy – energetika. Energetické krize, bezpečnost a společnost ve střední Evropě 20. století“, které proběhlo ve dnech 14. a 15. září 2023 ve spolupráci Národního archivu, Jihočeské univerzity a Historického ústavu AV ČR za finanční podpory rozsáhlého výzkumného programu Strategie AV21 Akademie věd České republiky „Odolná společnost pro 21. století. Potenciály krize a efektivní transformace“.
Publikované příspěvky zřetelně ukazují zvýšenou poptávku po energiích souvisejících s neustále postupujícím technologickým rozvojem. Zásadní mezník v oblasti energetické bezpečnosti představoval první ropný šok v roce 1973, který přinesla průmyslově vyspělým evropským státům poznání o zranitelnosti jejich ekonomiky a prosperity. Výrazněji nastolil otázku závislosti na dodávkách paliv a ukázal zásadní význam pro udržení sociální soudržnosti, bezpečnosti států a společnosti. Současně krize znamenala příležitost k vzájemné výpomoci a následně spolupráci a integraci při řešení těchto obtíží bez ohledu na vnitřní parametry politického systému.
Polytematické číslo, rozdělené do dvou základních celků. První recenzovaná část se věnuje hned několika zajímavým tématům, jejichž zaměření sahá od církevních dějin, k urbanistickému vývoji zaniklé pražské městské krajiny, přes kampanologii, až po rekonstrukci založení časopisu Svědectví, který měl propojovat různé názorové skupiny lidí pracujících v exilu. Na poslední studii navazuje dalších osm příspěvků, jejichž spojujícím tématem je korupce, klientelismus a krize v Evropě v letech 1789–1989.
V rámci druhé části polytematického čísla byl zařazen do rubriky Materiál příspěvek věnovaný ohlasu tzv. jakobínského procesu ve Vídni v roce 1794, na něž navazují další čtyři texty věnující se opět korupčním tématům.
Testamenty a pozůstalostní spisy (Formy a přeměny diplomatické produkce v novověku VI)
Zatímco pozdně středověkým testamentům byla věnována pozornost v roce 2006 ve sborníku editorů Kateřina Jíšová – Eva Doležalová: Pozdně středověké testamenty v českých městech. Prameny, metodologie a formy využití, písemnosti z pozdější doby zvláště z období osvícenského a pozdějšího zůstaly zatím mimo souhrnnou pozornost, a to přesto, že na toto téma stačila od konce osmdesátých let 20. století vzniknout celá řada prací, zejména dílčích studií, ale i knižních monografií, k nimž daly impuls různé práce zahraniční.
Paginae historiae si klade za cíl přispět k dosavadnímu studiu testamentů a pozůstalostních měšťanských a duchovenských spisů a také zaplnit zmíněnou mezeru a zaměřit se na další materiály v podobě 12 studií. První část příspěvků se bude věnovat měšťanským testamentům, a to jednak pro oblast měst středních a východních Čech, jednak na příkladu konkrétních případů z prostředí raně novověkého Brna a Litoměřic. Hned tři příspěvky dovolují nahlédnout do testamentární problematiky na Slovensku, a to pro města Skalica, Prešov a Poprad. Další skupina příspěvků naopak překročí hranici roku 1780 a zaměří se na pozůstalostní agendu v patrimoniálním prostředí či změny v převodech nemovitostí v době do roku 1870, zároveň inovativně představí také pozůstalostní spisy podnikatelů po roce 1854 jakožto nové společenské vrstvy.