Paginae historiae
Polytematické číslo, rozdělené do dvou základních celků. První recenzovaná část se věnuje hned několika zajímavým tématům, jejichž zaměření sahá od církevních dějin, k urbanistickému vývoji zaniklé pražské městské krajiny, přes kampanologii, až po rekonstrukci založení časopisu Svědectví, který měl propojovat různé názorové skupiny lidí pracujících v exilu. Na poslední studii navazuje dalších osm příspěvků, jejichž spojujícím tématem je korupce, klientelismus a krize v Evropě v letech 1789–1989.
V rámci druhé části polytematického čísla byl zařazen do rubriky Materiál příspěvek věnovaný ohlasu tzv. jakobínského procesu ve Vídni v roce 1794, na něž navazují další čtyři texty věnující se opět korupčním tématům.
Paginae Historiae / 2025, 33(2): 11–51 | DOI: https://doi.org/10.71832/6a0f-dv75
O životě řádových duchovních Českého velkopřevorství maltézského řádu, jejichž hlavním úkolem bylo zajišťování správy řádových farních kostelů, vypovídají do jisté míry statuta, která měli dodržovat. Vedle celořádových statut existovaly i místní specializované předpisy. Nejstarší dochovaná statuta byla určena bratrům žijícím v konventu. Nedlouho poté vznikla pravidla pro bratry působící na beneficiích. Nakonec se vydělila statuta určená novicům a klerikům. Během sledovaného období tvořeného lety 1740 až 1871 se jednotlivé kategorie různě prolínaly. Články statut lze podle obsahu rozdělit do pěti okruhů na správu a fungování konventu, chování řádového dorostu, chování bratří, pastorační službu s duchovní péčí a správou majetku či jako poslední službu Bohu. Rámcovou představu o dodržování statut v praxi poskytují například novinové články zachycující skandály některých členů konventu.
Paginae Historiae / 2025, 33(2): 52–80 | DOI: https://doi.org/10.71832/eacr-v960
Praha v době baroka a v bezprostředně navazujícím období vymezeném zhruba lety 1650–1800, prošla zásadními změnami nejen vzhledem ke vzniku množství vysoce kvalitních staveb, zejména po roce 1690, ale i v rámci urbanismu. Měnil se způsob využití plochy i výšková úroveň zástavby, proměnou prošlo i bezprostřední okolí města. „Obraz“ pražských historických čtvrtí jako v zásadě barokního města se na jedné straně vtiskl do obecného povědomí, na druhé straně je tento „obraz“ v mnoha ohledech zavádějící. Na příkladu objektů přádelny a káznice na Starém Městě pražském si lze na základě dochovaných archivních pramenů, zejména kartografických dokumentů, ikonografie, ale i spisů, vysledovat zajímavou proměnu městské krajiny na tak malém území dnešního Náměstí Jana Palacha. V minulosti tato oblast nepatřila k reprezentativním částem pražské metropole, nicméně v následujících staletích získala významné postavení v rámci našeho hlavního města.
Vanda Fouňová (ORCID https://orcid.org/0009-0004-8326-5481)
Paginae Historiae / 2025, 33(2): 81–97 | DOI: https://doi.org/10.71832/r8h3-8×63
Příspěvek si klade za cíl v prvé řadě nahlédnout do komplexnosti zvonového fondu na území Plzeň-sever a dále částečně zrekonstruovat jeho stav pouze na základě dochovaných archivních pramenů a literatury. Pro tento účel byly využity fondy uložené v Národním archivu, Archivu Národního muzea, Státním okresním archivu Plzeň-sever, Západočeském muzeu v Plzni a dalších. V oblasti se podařilo identifikovat zvony od bezmála padesáti zvonařů, jejichž díla se do jednotlivých objektů dostávala buďto cílenou objednávkou, odkoupením z primárního místa zavěšení, darem nebo neplacenou relokací. Finální tabulka pak předkládá nástin výsledků zkoumání archivních pramenů, přičemž se tímto způsobem podařilo doložit celkem 279 zvonů, z nichž 175 bylo možné přiřadit ke konkrétnímu zvonaři. Z celkového počtu zvonů se jich 104 nepodařilo bezpečně přiřadit k výrobci a vybízí se tedy možnost dalšího přezkoumání, ideálně propojeného s terénním výzkumem.
Jan Cebe (ORCID https://orcid.org/0000-0002-0409-3270)
Alexandra Blodigová
Paginae Historiae / 2025, 33(2): 98–108 | DOI: https://doi.org/10.71832/yfv7-mm98
Studie se věnuje průběhu založení časopisu Svědectví, který založil Pavel Tigrid. Časopis měl především propojovat různé názorové skupiny lidí pracujících v exilu. Zásadním způsobem se do podoby časopisu zapsali především dva členové první redakční rady, Radomír Luža a Josef Jonáš. Zároveň byly využity výňatky z osobní pozůstalosti Jiřího Lederera, uložené v pražské knihovně Libri prohibiti, dokumentují blízký vztah osob československého exilu, žijících v různých zemích, k časopisu a jeho význam pro československé občany, kterým byl časopis věnován.
Ivan Jakubec (ORCID https://orcid.org/0000-0002-9793-9254)
Jan Štemberk (ORCID https://orcid.org/0000-0002-8433-5769)
Paginae Historiae / 2025, 33(2): 109–122 | DOI: https://doi.org/10.71832/d6b5-p068
Příspěvek je věnován jedné z největší úplatkářských afér meziválečného Československa, která se týkala dodávek pražců pro potřeby Československých drah. Jednalo se o jednu z nejdéle trvajících úplatkářských kauz meziválečného Československa, jejíž počátky spadají do roku 1919 a finální odhalení do let 1933 a 1934. Příspěvek se zaměřuje na stručné představení průběhu celé aféry a ve své druhé části se koncentruje na nejvýše postaveného aktéra sekčního šéfa stavebního (IV.) odboru ministerstva železnic Ing. Ladislava Ottu. Vyšetřování vypuklo až po odchodu Otty do výslužby. Ing. Otta nebyl pravděpodobně přímo osobně zúčastněn na braní úplatků, bylo mu však vytýkáno, že kryl své podřízené. Ing. Otto byl nakonec stíhán pro vojenský delikt, který vyšel
Paginae Historiae / 2025, 33(2): 123–137 | DOI: https://doi.org/10.71832/74cm-nc80
In the interwar period, during the time of Czechoslovakia in Subcarpathian Rus, there were significant disputes over the ownership of church property. The relations between the Greek Catholics and the Orthodox were particularly heated. The active growth in the number of Orthodox was accompanied by conflicts with Greek Catholics, as the Orthodox were supplemented by Greek Catholics who converted to other religions. In some places, almost entire villages were converted, leading to conflict with the minority of Greek Catholics in such a village. As a result, local authorities were forced to make sometimes very unpopular decisions in favor of one or the other religious community, or both at the same time. This study aims to try to explore the causes and content of the conflicts between Greek Catholics and Orthodox in the light of archival documents.
Szabolcs Czáboczky (ORCID https://orcid.org/0009-0005-5306-3851)
Paginae Historiae / 2025, 33(2): 138–150 | DOI: https://doi.org/10.71832/kyp5-eq92
Článok skúma, aké stratégie a metódy používali dve najvplyvnejšie nemecké politické strany na Slovensku, Zipser Deutsche Partei a Karpathendeutsche Partei, aby zmobilizovali čo najviac voličov. Napriek tomu, že druhú stranu založil bývalý člen predchádzajúcej strany, koncepcia, podľa ktorej boli vytvorené, sa zásadne líšila. Zatiaľ čo opozičná Zipser Deutsche Partei mala záujem o zachovanie politických, ekonomických a neformálnych sietí v regióne Spiša spred roku 1918, Karpathendeutsche Partei – najprv propražská a neskôr národnosocialistická – sa snažila integrovať inštitúcie spišských Nemcov do politického a ekonomického rámca koordinovaného sudetonemeckou elitou. Článok sa pokúša prezentovať, ako sa Zipser Deutsche Partei snažila udržať si svoje pozície a ako sa Karpathendeutsche Partei snažila zmeniť status quo nielen na Spiši, ale aj v ostatných nemecky hovoriacich oblastiach Slovenska.
Ondřej Holub (ORCID https://orcid.org/0000-0003-1644-9737)
Paginae Historiae / 2025, 33(2): 151–165 | DOI: https://doi.org/10.71832/v1wh-0w80
Čeští národní socialisté byli už od prvních dnů své existence líčeni svými oponenty z řad marxistické a sociálnědemokratické levice jako finančně i morálně zkorumpovaná politická síla bez vlastní autonomie, idejí a programu. Byli fakticky degradováni na úroveň pouhého nástroje v rukou buržoazie, který měl sloužit k oslabení pozic proletariátu a levicové politiky. Korupční klima tak obestíralo stranu národních socialistů fakticky neustále a nejrůznější nařčení z korupce mělo oslabit morální a politickou legitimitu strany v době vzestupu moderní a masové stranické politiky, kdy nejrůznější strany a hnutí zápasily o politickou hegemonii. Klíčovým byl v tomto boji sociální a symbolický kapitál, kterým političtí aktéři disponovali. Studie na bázi intelektuálních dějin politiky analyzuje sociální a symbolický kapitál národních socialistů, který měl být straně ideovou oporou, pilířem její kolektivní identity a pojistkou vnitřní soudržnosti v časech afér a krizí, zejména tváří v tvář všudypřítomnému obvinění z korupce.
Paginae Historiae / 2025, 33(2): 166–186 | DOI: https://doi.org/10.71832/tyqr-ga61
Cílem zavedení právního pojmu státní spolehlivosti bylo ochránit klíčové podniky pro obranu státu před osobami vyvíjejícími protistátní činnost. Důvodem označení za osobu státně nespolehlivou nemohla však být příslušnost k určitému jazyku, náboženství nebo rase. Za státně nespolehlivé se pokládaly ty osoby, u kterých existovala důvodná jistota, že by zneužily svého postavení proti zájmům obrany státu. Zákon už během schvalování vyvolal i kvůli tomuto zaváděnému právnímu pojmu pnutí a kontroverze, které byly využity i v politickém boji. Státní spolehlivost a její bezpečnostní aspekty přitom úzce souvisí i s politickou korupcí. Kapitola se věnuje jak rozboru záměrů, se kterými byl tento instrument zaváděn, tak konkrétními prošetřovanými případy, kde je často přítomna i transnacionální perspektiva akcentované hrozby sousedního nacistického Německa.
Miloš Hořejš (ORCID https://orcid.org/0000-0002-8549-2221)
Paginae Historiae / 2025, 33(2): 187–209 | DOI: https://doi.org/10.71832/80v4-7s15
V druhé polovině roku 1939 byla německá bytová družstva Prager Volkswohnungsverein a Baugenossenschaft
für Bank-und Sparkassen-beamte in Prag převedena pod nacistickou kontrolu a obě stavební družstva byla sloučena do Gemeinnutzige Siedlungs-und Wohnungsgesellschaft m. b. H. Správcem družstva se stal Jochen Tostmann. Činnost bytového družstva podléhala kontrole Deutsche Revisions und Treuhänd-Aktiengesellschaft v Berlíně a Revisions- und Treuhänder A.G., zkráceně Retog. Druhý z auditů Retog označil Tostmannovu činnost za finanční katastrofu a obvinil ho z finančních machinací. Tostmann byl odvolán z vedení družstva v červenci 1940. Tento případ nám poskytuje zajímavou ilustraci korupce a zpronevěry v prostředí organizací ovládaných nacisty v Protektorátu Čechy a Morava.
Paginae Historiae / 2025, 33(2): 210–228 | DOI: https://doi.org/10.71832/s4f5-wc71
Výstavba Všeobecné nemocnice města Vídně patřila mezi reprezentativní projekty druhé rakouské republiky. Stavební práce zahájené v roce 1964 vykazovaly od počátku jen pozvolné tempo, další problém představovaly rostoucí náklady. Vedení města Vídně proto v roce 1975 pověřilo společnost AKPE, aby na celý projekt dohlédla a dbala na hospodárnost vynaložených financí. V březnu 1980 přinesla periodika Kurier a Profil první informace o korupci a klientelismu v míře, která dosud neměla obdoby. Následoval dosud největší soudní proces v rakouských dějinách. Během vyšetřování korupce se objevily dohady o nepřímé účasti Hannese Androsche na nekalých praktikách. Tehdejší vicekancléř a ministr financí vinu odmítal a vše považoval za součást předem připraveného plánu na jeho odstranění z ministerských funkcí. Skandál kolem výstavby AKH přispěl na počátku osmdesátých let 20. století k zásadním proměnám chování rakouských voličů a ukázal význam názorové a kritické žurnalistiky.
Florian Ruttner (ORCID https://orcid.org/0000-0003-4688-9231)
Paginae Historiae / 2025, 33(2): 229–242 | DOI: https://doi.org/10.71832/gs5w-af02
The text discusses the notion of racket, as it has been developed in the late 1930s and early 1940s by members of the exiled Institute for Social Research in Frankfurt. Its focus lies in the idea that personal dependence and direct, personal domination, thought to have been abolished in liberalism, reemerge in a different form. Thus, the text at first discusses some examples of how these new social ties were conceptualized by early thinkers of modern society. Then the ambivalent Marxian critique of this concept is discussed, and finally, central concepts of the institute´s theory of the racket are scrutinized, and how they can serve as a framework for discussions on corruption and clientelism.
Martina Maříková, Martina Power, Jana Konvičná
Ivan Halász (ORCID https://orcid.org/0000-0002-5340-6595)
Robert Schmidtchen (ORCID https://orcid.org/0000-0002-3076-2482)
Marek Krejčí (ORCID https://orcid.org/0009-0001-4085-134X)
Luboš Frýba