33/1-2025
editorial
Marie Ryantová
Paginae Historiae / 2025, 33(1): 5–7
studie / studies
Měšťanské testamenty a pozůstalostní spisy
Jana Vojtíšková | https://orcid.org/0000-0003-1674-7873
Paginae Historiae / 2025, 33(1): 11–21 | DOI: https://doi.org/10.71832/t3bw-vc32
Předkládaný příspěvek se zaměřuje na představení aktuální metodiky diplomatického výzkumu raně novověkých knih kšaftů z období 16.–18. století, přičemž mj. upozorní na úskalí studia nejstarších dochovaných knih z doby před vydáním Koldínových Práv, tedy nutně i s přesahem do období pozdního středověku. Teritoriálně se studie sice soustředí na oblast středních a východních Čech, kde v posledních letech proběhlo několik systematických pramenných sond, nicméně metodický přístup je aplikovatelný i na prameny dochované v dalších oblastech Čech.
Hana Jordánková
Ludmila Sulitková | https://orcid.org/0000-0002-7887-7457
Paginae Historiae / 2025, 33(1): 22–42 | DOI: https://doi.org/10.71832/b28v-cc42
Autorky se zaměřují na komplexní diplomatický i obsahový rozbor neobvyklého testamentu brněnské měšťanky Barbory Střelické z roku 1595, a to v širším kontextu brněnské testamentární praxe od středověku po raný novověk. Výjimečné v místních poměrech je už to, že testament byl sepsán v češtině a že si testátorka výslovně určila jeho písaře. Ten navíc pocházel z venkovského města Hustopečí, s čímž samozřejmě souvisejí další zvláštnosti, na něž autorky poukazují. Pozornost si zaslouží i sama Barbora jako žena v podstatě neznámého původu (snad ze Slezska), disponující ovšem zjevně velkým majetkem, o čemž svědčí její četné a finančně „zajímavé“ legáty. Některé indicie i naznačují, že jisté finanční benefity mohly pocházet z úvěrových operací.
Kristína Sedláčková
Paginae Historiae / 2025, 33(1): 43–62 | DOI: https://doi.org/10.71832/8n21-4z13
Ve Státním okresním archivu v Litoměřicích se sídlem v Lovosicích je deponován dosud nepublikovaný soubor originálů kšaftů z přelomu 16. a 17. století. Jedná se o jedinečný materiál pro lepší pochopení fungování testamentární praxe v královském městě Litoměřicích. Zajímavé je rovněž sledovat layout písemnosti se všemi jejími náležitostmi. Neocenitelným přínosem je dochování měšťanských pečetí, kterých se obecně zachovalo poskrovnu. Zdánlivou právní jistotu, kterou vzbuzuje formální vzhled kšaftů, však narušuje pohled do soudních akt, jež ukazují, že ani zapečetěný kšaft nezajišťoval dědicům jistotu získání svého dědického podílu.
Měšťanské testamenty – slovenský pohled
„Wiewohl ihr jeziger Mann sie nicht gebührlich verhalten, nichtsdesto weniger will sie solches alles vergessen, und verläst ihm alles und jedes...“
Zuzana Dzivá | https://orcid.org/0000-0002-5853-1790
Paginae Historiae / 2025, 33(1): 63–90 | DOI: https://doi.org/10.71832/xwnp-qf32
Výskum rodinných vzťahov prostredníctvom testamentov je na Slovensku pomerne zriedkavou záležitosťou. Práve testamenty však patria k písomnostiam, ktoré majú veľmi osobný charakter. V rámci nášho aktuálneho výskumu prešovských ranonovovekých meštianskych testamentov, sa bližšie zameriame na obdobie rokov 1661–1700. Pri koncipovaní poslednej vôle manželia zhodnotili svoje manželstvo, vzťahy s dospelými deťmi a opatrovníctvo nedospelých alebo nevlastných detí. Cieľom nášho príspevku je tak prostredníctvom testamentov nahliadnuť do súkromia obyvateľov Prešova v 2. polovici 17. storočia.
Testamenty duchovních
Marie Ryantová | https://orcid.org/0000-0002-1779-2564
Paginae Historiae / 2025, 33(1): 91–115 | DOI: https://doi.org/10.71832/n7k1-s793
Jedním z dokladů rozšiřování písemné praxe v novověku se stalo také vyřizování pozůstalostí a odkazů zemřelých duchovních, které se týkalo jejich soukromého majetku. Arcibiskupská konzistoř, ve snaze zamezit možnosti vzniku četných sporů a zajistit si příslušné prostředky, začala poměrně brzy vydávat různá nařízení, s jejichž pomocí chtěla podpořit iniciativu duchovních v této záležitosti a proces vyřizování pozůstalosti nějakým způsobem usměrnit. Příspěvek se zaměřuje na dopady těchto nařízení, co se týče vytváření nejdůležitějších dokumentů a doby jejich vzniku, a to pro příslušníky nižšího duchovenstva pražské arcidiecéze v průběhu let 1694–1734. Sledována je přitom doba jejich vzniku, ale i jejich podoba a její proměny a samotné vyřizování pozůstalostí.
„Post cujus obitum et testamentum confectum inventum est.“
Pavel Pumpr | https://orcid.org/0000-0001-8441-9893
Paginae Historiae / 2025, 33(1): 116–132 | DOI: https://doi.org/10.71832/23nk-fc31
Studie zkoumá na základě analýzy 101 pozůstalostních spisů kněží olomoucké diecéze z let 1746–1783 praxi při sestavování testamentů kněžími. Sleduje, nakolik byly výzvy církevních orgánů k sepsání závěti úspěšné, jaké skutečnosti měly vliv na to, zda kněz pořídil závěť a s jakým předstihem před svou smrtí duchovní testamenty pořizovali. Analyzovány jsou také další osudy závětí v rámci pozůstalostního řízení po smrti duchovních. Dosažená zjištění jsou využita k zodpovězení otázky, jakou funkci plnil kněžský testament ve sledovaném období a prostředí.
Pozůstalostní agenda v patrimoniální správě a v nejnovější době
Aleš František Plávek | https://orcid.org/0000-0002-5919-7077
Paginae Historiae / 2025, 33(1): 133–148 | DOI: https://doi.org/10.71832/gr0h-kw47
Již koncem 18. století počítali autoři archivní reformy na schwarzenberských panstvích se samostatnou ukládací třídou pro pozůstalostní spisy. Ta byla v následujících desetiletích dále modifikována a rozšiřována, přesto nezůstala ve vztahu k posledním věcem člověka kategorií jedinou. Studie formou sondy představuje i další varianty tehdejšího uložení a poukazuje na místa, kde lze pozůstalostní písemnosti nalézt a prakticky využít. Převažující důraz na uložení v historicky uspořádaných archivních fondech schwarzenberských velkostatků je zároveň jedním z vodítek pro pochopení jejich propracovaného systému v praxi.
Lenka Martínková | https://orcid.org/0000-0002-8033-4806
Paginae Historiae / 2025, 33(1): 149–172 | DOI: https://doi.org/10.71832/54j0-3k04
Příspěvek je zaměřen na rekapitulaci jak známých, tak i dosud méně známých skutečností o vývoji civilní nesporné soudní agendy na českém venkově v oblasti převodu a evidence změn v držbě nemovitostí, a to v průřezu od josefínské reformy soudnictví v 80. letech 18. století až po vznik moderní praxe podle zákona o pozemkových knihách z roku 1870. Naznačuje některé možné směry zkoumání a seznamuje s dosud málo využívanými prameny, mezi nimiž testamenty zaujímají poněkud jinou roli než ve starší době. Studie si všímá i propojení mezi v roce 1850 nově vzniklými notářskými úřady a okresními soudy, zejména při projednávání civilně právní agendy (včetně pozůstalostní), jejichž součástí byly i nemovitosti převedené na nové vlastníky.
„Mit oder ohne Testament.“
Marie Macková | https://orcid.org/0000-0002-1905-1604
Paginae Historiae / 2025, 33(1): 173–180 | DOI: https://doi.org/10.71832/z1f3-c020
Poté, co došlo v roce 1783 ke změnám ve struktuře soudů a ty vrchnostenské se začaly zabývat prakticky všemi pozůstalostmi z okruhu své územní působnosti, znamenalo to poměrně rozsáhlou agendu, z níž vznikal neméně rozsáhlý spisový materiál. Testament, pokud existoval, může být jeho součástí. Právě tak jako záznam ústní závěti pronesené před svědky.
Petr Popelka | https://orcid.org/0000-0002-4504-8580
Pavla Dubská | https://orcid.org/0000-0002-9538-2210
Paginae Historiae / 2025, 33(1): 181–206 | DOI: https://doi.org/10.71832/1fwc-xc74
Studie se věnuje specifikům pozůstalostních spisů a testamentů z podnikatelského prostředí období druhé poloviny 19. století a počátku 20. století. První část studie představuje legislativní základy pozůstalostní agendy a z toho vycházející typologii písemností, které vznikaly v souvislosti s pozůstalostním řízením. V rámci představené typologie pozůstalostních písemností autoři upozornili na některá specifika, se kterými se setkáváme v případě podnikatelských pozůstalostí (složitost oceňování firemního majetku, otázka míry oddělení firemního majetku od majetku osobního, specifické písemnosti podnikatelských pozůstalostí). V druhé části studie jsou představeny konkrétní pozůstalostní spisy tří podnikatelů (Friedricha Ulricha, Franze Langera a Davida Gutmanna), a to jak s ohledem na zachovalost diplomatického materiálu, tak na výpovědní hodnotu dokumentů.
materiály / materials
Mestské elity Skalice vo svetle testamentov a príbuzných písomností zo 17. storočia
Richard Drška
Paginae Historiae / 2025, 33(1): 209–242
Majetkové pomery popradských mešťanov v 18. storočí
Ľuboš Janaček
Paginae Historiae / 2025, 33(1): 243–262
recenze / reviews
Archiv, který nebyl. Sto let pokusů o národní zvukový archiv.
Richard Mahel
Paginae Historiae / 2025, 33(1): 265–270
Inšpirovaní Talianskom: slovenskí umelci a Taliansko v 20. storočí.
Miroslav Šepták
Paginae Historiae / 2025, 33(1): 271–273
shrnutí / summary
Paginae Historiae / 2025, 33(1): 277–299
autoři / authors
Paginae Historiae / 2025, 33(1): 301–303