Paginae Historiae / ročník 33 / 2025 / číslo 2 | DOI: https://doi.org/10.71832/n75r-9d39
Praha v době baroka a v bezprostředně navazujícím období vymezeném zhruba lety
1650–1800, prošla zásadními změnami nejen vzhledem ke vzniku množství vysoce kvalitních staveb, zejména po roce 1690, ale i v rámci urbanismu. Měnil se způsob využití plochy i výšková úroveň zástavby, proměnou prošlo i bezprostřední okolí města. „Obraz“ pražských historických čtvrtí jako v zásadě barokního města se na jedné straně vtiskl do obecného povědomí, na druhé straně je tento „obraz“ v mnoha ohledech zavádějící. Na příkladu objektů přádelny a káznice na Starém Městě pražském si lze na základě dochovaných archivních pramenů, zejména kartografických dokumentů, ikonografie, ale i spisů, vysledovat zajímavou proměnu městské krajiny na tak malém území dnešního Náměstí Jana Palacha. V minulosti tato oblast nepatřila k reprezentativním částem pražské metropole, nicméně v následujících staletích získala významné postavení v rámci našeho hlavního města.
Klíčová slova: Praha, urbanismus, městská krajina, přádelna, káznice
Prague at the time of the baroque and in the immediately following period defined roughly the years of 1650–1800, underwent fundamental changes not only due to the appearance of a number of high-quality buildings, especially after 1690, but also within the framework of urbanism. The way the area was used and the level of the height of the housing development changed, and the immediate surroundings of the city underwent a transformation. The „image“ of Prague‘s historical districts as a fundamentally baroque city has imprinted itself on the general consciousness on the one hand; on the other hand, this „image“ is misleading in many regards. Using the examples of the objects of a spinning mill and a penitentiary in Prague‘s Old Town, an interesting transformation of the city landscape into such a small area of present-day Jan Palach Square can be traced on the basis of preserved archival sources, especially cartographic documents, iconography, as well as files. In the past, this area was not one of the representative parts of the Prague metropolis, but in the following centuries it gained a significant position within our capital.
Keywords: Prague, urban planning, urban landscape, spinning mill, penitentiary
Zveřejněno: 19. 12. 2025
Reference
1 Např.: Staňková, Jaroslava – Voděra, Svatopluk: Praha gotická a barokní. Praha 2001, 221 s.; Barokní umění a jeho význam v české kultuře: sborník sympozia, které pořádala Národní galerie v Praze k připomenutí osobnosti a díla Oldřicha J. Blažíčka ve dnech 11. a 12. prosince 1896. V Praze: Národní galerie, 1991, 325 s.; Vilímková, Milada: Stavitelé paláců a chrámů. Praha 1986, 254 s.; Borovička, Blahomír – Hrůza, Jiří: Praha – 1000 let stavby města, Praha 1983, 296 s.; Líbal, Dobroslav – Líbal, Patrik: Architektonické proměny Prahy v jedenácti stoletích, Praha 2000, 296 s.
2 Čornejová, Ivana – Mikulec, Jiří – Vlnas, Vít, a kol.: Velké dějiny zemí Koruny české 1618–1683. 1. vyd. Svazek VIII. Praha 2008. 711 s.; Louthan, Howard: Obracení Čech na víru aneb Rekatolizace po dobrém a po zlém. Praha 2011, 384 s.; Čornejová, Ivana, ed.: Úloha církevních řádů při pobělohorské rekatolizaci: sborník příspěvků z pracovního semináře konaného ve Vranově u Brna ve dnech 4. – 5. 6. 2003. Praha 2003, 391 s.
3 Svátek Josef: Dějiny Čech a Moravy nové doby III. Vladaření císaře a krále Leopolda I., díl 2. Praha 1894, s. 130.
4 Tinková, Daniela: Osvícenství v českých zemích. I., Formování moderního státu (1740-1792), Praha 2022, 621 s.; Bělina, Pavel – Kaše, Jiří – Kučera, Jan Pavel: Velké dějiny zemí Koruny české X. 1740–1792. Praha 2001, 768 s.; Frais, Josef: Reformy Marie Terezie a Josefa II. (nejen v českých a moravských zemích). Třebíč 2005, 156 s.
5 Vlček, Pavel – Foldýn, Dušan – Sommer, Petr a kol.: Encyklopedie českých klášterů. Praha 1997, 782 s.
6 Josef II. vydal 24. května 1781 tzv. Direktivní pravidla pro zbudování centrálních zdravotních ústavů, prvních nemocnic. Blíže: Svobodný, Petr – Hlaváčková, Ludmila: Pražské špitály a nemocnice. Praha 1999, s. 46–47.
7 Lašťovka, Marek – Močičková, Jitka: Hergetův plán Prahy 1790–1791. Dolní Břežany 2021, 99 s.
8 Hrůza, Jiří: Urbanismus světových velkoměst, I. díl: Praha 2003, s. 58–73.
9 Např. Barokní Praha – barokní Čechie 1620–1740: sborník příspěvků z vědecké konference o fenoménu baroka v Čechách, Praha, Anežský klášter a Clam-Gallasův palác, 24. – 27. září 2001. Praha: Scriptorium, 2004; Vlnas, Vít. Sláva barokní Čechie: stati o umění, kultuře a společnosti 17. a 18. století. Praha 2001, 364 s.
10 Kunešová, Jana – Vlnas, Vít: Baroko v Bavorsku a v Čechách: katalog česko-bavorské zemské výstavy. Praha 2023, 413 s.
11 Národní archiv (NA), Sbírka map a plánů (SMP), inv. č. 582–592, sign. C/XII/1–C/XII/11. Konkrétně se jedná o seminář sv. Františka Xaverského č. 773 na Novém Městě; císařský špitál sv. Antonína vedle kláštera Voršilek na Hradčanech č. 74 (čp. 73); strahovský špitál na Hradčanech č. 108 (čp. 155); městský špitál sv. Jana Křtitele na Malé Straně č. 408 (čp. 440); městský lazaret před Újezdskou bránou v Košířích č. 2; konvent sv. Bartoloměje na Starém Městě č. 391 (čp. 292); špitál Křížovníků s červenou hvězdou na Starém Městě č. 590 (čp. 191); přádelna a káznice na Starém Městě č. 185 (čp. 80); klášter křížovníků s červeným srdcem na Starém Městě č. 755 (čp. 886); chudobinec u vodárenské věže na Novém Městě č. 1225
(čp. 1235); špitál sv. Anežky na Novém Městě č. 252 (čp. 337); dům pro vysloužilé duchovní u sv. Karla Boromejského na Novém Městě č. 291 (čp. 307); klášter sv. Alžběty – domy č. 788, 789 a přilehlý dům č. 795 na Baště (včetně zahrad); klášter františkánů na Novém Městě; klášter kapucínů u sv. Josefa na Novém Městě; klášter milosrdných bratří na Starém Městě; premonstrátský seminář sv. Benedikta na Novém Městě; staroměstský špitál za kostelem sv. Jakuba; klášter Celestýnek na Novém Městě; špitál a chudobinec svatého Bartoloměje. Z majetkového hlediska objekty byly ve vlastnictví klášterů, města Prahy a v jednom případě samotného císaře. Zde je důležité zdůraznit souvislost existence plánové dokumentace s archivním fondem České gubernium, z něhož byly plány vytaženy a uloženy ve Sbírce map a plánů.
12 Blíže Haubelt, Josef: České osvícenství. Praha 1986, s. 282–290; Lašťovka, M.: Hergetův plán Prahy, s. 9–26.
13 Lze důvodně předpokládat, že existuje mnohem více dalších podobných plánů a spisů od F. L. Hergeta. Bohužel jsou zřejmě roztroušeny po pražských archivech a muzejních sbírkách. Např. řada plánů je uložené v Ústavu dějin umění AVČR, oddělení dokumentace.
14 Blíže např.: Kaiser, Günther – Schöch, Heinz: Strafvollzug. Lehr- und Handbuch, Heidelberg, 2003, s. 12.
15 Řezníček, Václav: Naše zlatá matička, V: Probuzení. Praha: A. Neubert, 1924, s. 94–95.
16 Dříve Náměstí na Rejdišti, od roku 1916 náměstí Císařovny Zity, od roku 1919 Smetanovo, od roku 1952 náměstí Krasnoarmejců, od roku 1990 náměstí Jana Palacha.
17 Blíže Bílek, Tomáš Václav: Statky a jmění kollejí jesuitských, klášterů, kostelů, bratrstev a jiných ústavů v království Českém od císaře Josefa II. zrušených. Praha 1893, s. 371. Na Langweilově modelu ho lze ještě najít. V roce 1821 byl upravený na obytný dům čp. 56, kterému se říkalo U pozdravení andělského. Z původní kostelní stavby byla tehdy odstraněna románská apsida i věž a ubourán gotický polygonální závěr lodi. I po přestavbě se vymykal řadové zástavbě, protože měl neobvykle vysoký trojúhelníkový štít při východním průčelí a dominoval nejbližšímu okolí. Roku 1840 byl objekt zbořen a nahrazen činžovým domem, který vzal za své roku 1907 při asanaci.
18 Ruth, František – Körber, Pavel: Kronika královské Prahy a obcí sousedních. Praha 1904, sv. 2, s. 766. Zde uváděno jako robotárna a stará trestnice (Arresthaus).
19 NA, České gubernium – Pomocné knihy (dále ČG – PK, inv. č. 1641, rkp. 3445, 1727–1750, instrukce týkající se Špinhausu, 1744, červenec, 18., relace správce Antonína Františka Hammerschmidta o stavu káznice, fol. 91.
20 Günther, Kaiser – Heinz Schöch: Strafvollzug. Lehr- und Handbuch, Heidelberg, 2003, s. 12.
21 NA, Stará manipulace (dále SM), sign. A 51/1/I, 1674, květen, 10.
22 NA, SM, sign. A 51/1/I, 1676, června, 3. Nachdem die zuständige Ordnung in so weitläufiger Stadt und Ringmauer sich befindlichen verschiedenen iuris dictionibus wegen der gesunden Bettlet, Müssiggänger und Faulentzer nichts eingeführt werden könne, kein besseres Mittel zu sein gehorsamst erachtet, als selbige mit der Arbeit in dem Zuchthause zu versehen und hiedurch ihnen den Müssiggang zu vertreiben…
23 NA, České gubernium (dále ČG), rkp. 3445, fol. 3.
24 NA, SM, sign. A 51/4, instrukce hospodáře sanytrny, jináč mravního.
25 Předchozím majitelem byl Norbert Platner. Blíže Archiv hlavního města Prahy (dále AHMP), Sbírka úředních knih a rukopisů, Kniha trhová, obligací a testamentů 1631–1677, sign. 2156, fol. 127.
26 NA, ČG – PK, inv. č. 1641, rkp. 3445, 1727–1750, instrukce týkající se Špinhausu, 1738, duben, 11., prodejní smlouva mezi místodržitelstvím a Adamem Leopoldem Nigrinem, fol. 46.
27 NA, SM, A 51/1/I, jednání o zřízení donucovací pracovny v roce 1739.
28 NA, ČG – PK, inv. č. 1641, rkp. 3445, 1727–1750, instrukce týkající se Špinhausu, 1739, červen, 28., výnos o zřízení nové káznice a pracovny, fol. 46.
29 AHMP, Sbírka map a plánů (dále SMP), inv. č. 2231, sign. MAP P 1 A/2231. Rukopisná kolorovaná kresba tuší Starého a Židovského Města. Autor: neznámý, 1680, 160 × 225 mm.
30 NA, SMP NA, inv. č. 2395/1, sign. D-VII-20/1. Rukopisný kolorovaný plán Josefova, pražské městské čtvrti v ohybu řeky Vltavy s vyobrazením půdorysu židovského města. Plán zobrazuje křesťanské a židovské objekty (synagogy, židovský hřbitov atd.) Autor: Bernard Ondřej Klauser, [1690], 1 : 3700, 590 × 460 mm.
31 NA, SMP NA, inv. č. 2394, sign. D-VII-19. Rukopisný kolorovaný plán pražské městské čtvrti Josefov s vyobrazením půdorysu přádelny (N) 29), trestnice (M), sanytrovna (K) a domu pro sanytrníky (I).
32 NA, ČG Publ, 1774–1783, inv. č. 1749, sign. N 1/15, kart. 806, 1763, září, 5., guberniální zpráva od Leopolda Bezděky.
33 NA, ČG Publ, 1774–1783, inv. č. 2184, sign. 68/3-8, kart. 1348, počet vězňů.
34 AHMP, Sbírka matrik, kostel sv. Valentina, sign. VAL O5Z2, 1705–1766; sign. VAL O6Z3, 1755–1770; sign. VAL Z4, 1771–1793. Kostel sv. Valentina byl zrušen a osada připojena k farnosti sv. Františka. AHMP, Sbírka matrik, kostel sv. Františka, sign. FR Z2, 1791–1799; sign. FR Z3, 1800–1808; sign. FR Z4, 1808–1840.
35 NA, ČG–PK, inv. č. 1641, rkp. 3445, 1727–1750, instrukce týkající se Spinhausu, 1718, říjen, 2., instrukce.
36 Blíže NA, SMP NA, inv. č. 585, sign. C-XII-4.
37 Např. Relace správce Antonína Františka Hammerschmidta o stavu káznice k 18. červenci 1744 popisuje případ delikventa Jakuba Pitschnika pocházejícího z valdštejnského panství Svijany, který byl odsouzený kvůli vzpouře na rok vězení. Od svého nástupu do přádelny 3. února 1744 se neúčastnil žádné pracovní činnosti, protože byl neustále nemocný. Blíže NA, ČG – Pomocné knihy, inv. č. 1641, rkp. 3445, 1727–1750. Instrukce týkající se Špinhausu, 1744, červenec, 18., relace správce Antonína Františka Hammerschmidta o stavu káznice, fol. 92.
38 AHMP, Sbírka matrik, kostel sv. Valentina, sign. VAL O5Z2, 1705–1766; sign. VAL O6Z3, 1755–1770; sign. VAL Z4, 1771–1793. Kostel sv. Valentina byl zrušen a osada připojena k farnosti sv. Františka. AHMP, Sbírka matrik, kostel sv. Františka, sign. FR Z2, 1791–1799; sign. FR Z3, 1800–1808; sign. FR Z4, 1808–1840.
39 NA, SMP NA, inv. č. 1274/1, sign. A/XVI/16.
40 NA, ČG Publ, 1774–1783, inv. č. 1327, sign. D 3/58, kart. 625, 1783, června, 5., protokol o rozšíření státní donucovací pracovny.
41 Tamtéž, inv. č. 1749, sign. N 1/12, kart. 806, 1781, přestavba staré zbrojnice na Malé Straně na chudinsko-trestaneckou pracovnu.
42 NA, ČG Publ, 1786–1795, inv. č. 2184, sign. 68/3-8, kart. 1348, 1787 výrobky přádelny.
43 NA, ČG Publ, 1774–1783, inv. č. 1749, sign. N 1/15, kart. 806, 1766, září, 12., tabela s uvedením druhu výrobků, jejich rozměrů a prodejní ceny.
44 NA, ČG Publ, 1786–1795, inv. č. 2184, sign. 68/3-8, kart. 1348, 1787 výrobky přádelny.
45 AHMP, inv. č. 1, sign. MAP P 1 B/1. Hergetův historický plán pražských měst a Smíchova. Autor: František Antonín Leonard Herget, 1791, 1: 1728, 920 × 640 mm.
46 NA, SMP NA, inv. č. 585, sign. C/XII/4. Celý soubor je vložený do lepenkové vazby o rozměru 210 × 360 mm, která je ozdobena barevnými vlnovkami a ornamenty. Soubor je vyhotovený na papíře s průsvitkou iniciál velkých písmen „SW“, římské číslice „IV“ a erbu s francouzskou lilií, pod nímž je text „C&I HONIG“.
47 Čísla v závorkách odkazují na čísla uvedená v plánové dokumentaci a její obsáhlou legendu.
48 Macek, Pavel: Dějiny pražské policie: (vybrané kapitoly). Praha 2009, s. 17, 55.
49 NA, ČG – PK, inv. č. 1641, rkp. 3445, 1727–1750, instrukce týkající se Špinhausu, 1718, říjen, 2., instrukce.
50 Na ulici pak správce nainstaloval čerpadla, která při zvednuté hladině řeky Vltavy odčerpávala vodu ze sklepů.
51 NA, SMP NA, inv. č. 585, sign. C-XII-4.
52 Tamtéž.
53 NA, ČG–PK, inv. č. 1641, rkp. 3445, 1727–1750, instrukce týkající se Spinhausu, 1718,
říjen, 2., instrukce.
54 Každou neděli se zde konala mše a kázání, v týdnu pak pravidelné modlitby ráno, v poledne a večer. Blíže NA, ČG–PK, inv. č. 1641, rkp. 3445, 1727–1750, instrukce týkající se Spinhausu, 1718, říjen, 2., instrukce; Všechny mše ve svátečních dnech byly vedeny jezuity, naopak svátky Všech svatých a všech Marií měli na starosti křížovníci s červenou hvězdou. Blíže tamtéž,
inv. č. 1641, rkp. 3445, 1727–1750, instrukce týkající se Spinhausu, 1743, září, 23., relace správce Antonína Františka Hammerschmidta.
55 NA, SMP NA, inv. č. 585, sign. C-XII-4.
56 NA, ČG–PK, inv. č. 1641, rkp. 3445, 1727–1750, instrukce týkající se Spinhausu, 1718, říjen, 2., instrukce.
57 NA, České gubernium-Fundační komise (dále ČG FK), sign. S VI/10, kart. 109, pohřbívání delikventů 1763, oprava kostnice (Beinhaus), fol. 5 a 11 – plánky kostnice.
58 NA, SMP NA, inv. č. 1274, sign. A/XVI/16.
59 Plány o rozměrech 510 × 700 mm a 525 × 170 mm jsou opatřeny numerickou legendou bez uvedení bližší specifikace, nicméně na rubu obou dvou plánů je uvedena signatura odkazující na spis uložené v archivním fondu Gubernium, kde se nachází vysvětlení okolností vzniku plánů a popis numerické legendy. Blíže NA, ČG Publ, 1774–1783 (červ. J) lit. N1.
60 NA, ČG Publ, 1786–1795, inv. č. 2184, sign. 68/1, kart. 1348, 1787, srpen, 27., protokol k prohlídce budovy přádelny.
61 NA, SMP NA, inv. č. 586, sign. C/XII/5.
62 Nejvíce 3 000 zlatých za 450 000 cihel a 2 919 zlatých za 4 866 strychů vápna. Blíže NA,
ČG Publ, 1786–1795, inv. č. 2184, sign. 68/1, kart. 1348, 1792, duben, 26., protokol komise k rozšíření přádelny. Nejvíce 3000 zl. za 450.000 cihel a 2919 zl. za 4866 strychů vápna.
63 Sáh český = 1,778 m, stopa = 29,6 cm
64 NA, SMP NA, inv. č. 587, sign. C/XII/6.
65 NA, ČG Publ, 1786–1795, inv. č. 2184, sign. 68/1, kart. 1348, 1793, listopad, 11., Hergetova zpráva z gubernia.
66 Tamtéž, 1792, duben, 26., protokol komise k rozšíření přádelny.
67 Tamtéž.
68 Konstitučnj Pražský kalendář pro město i pro wenkow. W Praze: Tiskem a nákladem synů Bohumila Haase, 1847–1913, s. 112
69 Bečková, Kateřina – Fokt, Miroslav: Svědectví Langweilova modelu Prahy. Praha 1996, s. 102–103.
70 Blíže České gubernium – všeobecná registratura (dále ČG-vr), 1841–1855, sign. 14/82/5, kart 2154, 1842, jednání tesaře Michala Raneka o novém mostu od Sanytrové ulice na druhý břeh pod Belveder; Soukup, Jiří: Pražské mosty. Studie se zřetelem na současné podniky. Praha 1904; Fischer, Jan – Fischer, Ondřej: Pražské mosty. Praha 1985, s. 64–65
71 ČG publ. 1826–1835, signa. 53/155, kart. 8063, úpravy Sanytrové ulice, Rejdiště, oprava obecního skladu dřeva na Tummelplatzu; ČG-vr 1836–1840, sign. 34/21/2, kart. 264.
72 Blíže Soukup, Jiří: Pražské mosty. Studie se zřetelem na současné podniky. Praha 1904; FIischer, Jan – Fischer, Ondřej: Pražské mosty. Praha 1985, s. 64–65.
73 Blíže Steinová, Šárka: Františka Thomayera. Život a dílo zahradního architekta. Praha 2008, s. 63–64.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.