Paginae Historiae / ročník 33 / 2025 / číslo 2 | DOI: https://doi.org/10.71832/n75r-9d39
Jan Cebe (ORCID https://orcid.org/0000-0002-0409-3270)
Alexandra Blodigová
Studie se věnuje průběhu založení časopisu Svědectví, který založil Pavel Tigrid. Časopis měl především propojovat různé názorové skupiny lidí pracujících v exilu. Zásadním způsobem se do podoby časopisu zapsali především dva členové první redakční rady, Radomír Luža a Josef Jonáš. Zároveň byly využity výňatky z osobní pozůstalosti Jiřího Lederera, uložené v pražské knihovně Libri prohibiti, dokumentují blízký vztah osob československého exilu, žijících v různých zemích, k časopisu a jeho význam pro československé občany, kterým byl časopis věnován.
Klíčová slova: Luža Radomír (1922–2009); Jonáš Josef (1920–2002); Tigrid Pavel (1917–2003); Svědectví (časopis); exile; Československo 1948–1989
The study is devoted to the foundation of the review the Witness, founded by Pavel Tigrid. Above all, the review was meant to connect different opinion groups of people working in exile. Two members of the first editorial board, Radomír Luža and Josef Jonáš, made a major contribution to the form of this reviwe. At the same time, the excerpts from the personal estate of Jiří Lederer, stored in the Libri Prohibiti library in Prague, have been used to document the close relationship of persons of Czechoslovak exile, living in different countries, to this review and its significance for the Czechoslovak citizens to whom it was dedicated.
Keywords: Luža Radomír (1922–2009); Jonáš Josef (1920–2002); Tigrid Pavel (1917–2003); Svědectví (journal); exil; Czechoslovakia 1948–1989
Zveřejněno: 19. 12. 2025
Reference
1 Josef Jonáš (1920–2002), novinář a politik, od 1949 v exilu, významná osobnost československé krajanské komunity v Rakousku, 1962–1983 tajemník Československé socialistické strany v Rakousku.
2 Radomír Luža (1922–2009), politik a historik, od 1948 v exilu, od 1967 profesor moderních středoevropských dějin na univerzitě v New Orleans, od 1959 člen výboru Rady svobodného Československa.
3 Pavel Tigrid (1917–2003), vlastním jménem Schönfeld, novinář a publicista, od 1956 vydavatel exilového časopisu Svědectví, po 1989 spolupracovník prezidenta Václava Havla a ministr kultury.
4 Luža, Radomír: Československá sociální demokracie. Kapitoly z let exilu 1948–1989. Praha 2001, s. 81.
5 Mojmír Povolný (1921–2012), právník a politolog, od 1948 v exilu, 1974–1993 předseda Rady svobodného Československa.
6 Vilém Brzorád (1911–1995), právník, národohospodář a publicista, od 1948 v exilu. Od 1954 působil v Kongresové knihovně ve Washingtonu, člen Výboru pro Svobodnou Evropu, místopředseda Rady svobodného Československa.
7 Emil Ransdorf (1920–1970), právník, od 1948 v exilu, funkcionář Ústředního svazu československého studentstva v exilu.
8 Lederer, Jiří (red.): Svědectví Pavla Tigrida. O nás a o Svědectví. München 1982, s. 142.
9 Libri prohibiti. Nezávislá knihovna a čítárna (dále LP), Lederer Jiří. Zde se nachází i složka podkladů k organizaci frankenského sympozia k výročí časopisu Svědectví a neúplná dokumentace ke sborníku. Příspěvky nejsou dochovány v úplnosti, což mohlo být způsobeno především tím, že sborník byl připraven k vydání a v přepisu odeslán vydavatelům. Druhým důvodem je zřejmě skutečnost, že o rok později Jiří Lederer onemocněl a zemřel. Po jeho smrti mohlo dojít ke ztrátě některých písemností, nicméně v jeho osobním fondu nalezneme badatelsky cenné teze z přípravy sympozia, včetně seznamu účastníků. Seznam pozvaných zahrnuje 35 jmen převážně exilových novinářů, spisovatelů a politologů.
10 Jiří Lederer (1922–1983), novinář a publicista, jeden z nejaktivnějších představitelů opozičního hnutí v době normalizace, od roku 1980 žil v exilu v Německu. Od 60. let 20. století přispíval do časopisu Svědectví pod pseudonymem Politicus, dále do exilového měsíčníku České slovo a posléze i do exilových Listů. V roce 1974 otiskl Pavel Tigrid v časopise Svědectví č. 47 úvahu autora Jana Terena ve formě interview pod titulem „Noční rozhovory se soudruhem Josefem Smrkovským“. Jednalo se o fikci z pera Jiřího Lederera a jméno doplnil P. Tigrid v pařížské redakci. Terenovo interview odvysílala i Svobodná Evropa. V roce 1976 vydali Pavel Tigrid a Ota Filip jako zvláštní vydání časopisu Kontinent sborník Sonderband Prag. Do sborníku J. Teren shromáždil „bez souhlasu autorů“ texty v Československu nevydávaných, režimem zakazovaných autorů pod jejich jmény. Jediný text nazvaný „Svejk dnes“ vyšel pod pseudonymem J. Teren. Jednalo se o text J. Lederera.
11 Opus Bonum vzniklo v roce 1972 ve Frankfurtu nad Mohanem jako společenství lidí pečujících o zachování a rozvoj české a slovenské křesťanské kultury. Od roku 1979 sídlilo v Mnichově. V jeho čele stál Anastáz Opasek, tajemníkem byl Antonín Neuwirth, později Richard Belcredi. Viz Elšíková, Monika: Dobré dílo Anastáze Opaska. Kostelní Vydří 1992.
12 Luža, R.: Československá sociální demokracie, s. 93.
13 Lederer, J. (red.): Svědectví Pavla Tigrida, s. 140.
14 LP, Lederer Jiří, inv. č. 47/4.
15 Svědectví, č. 2, jaro 1957.
16 LP, Lederer, inv. č. 47/4.
17 Lederer, Jiří: Rozhovor s Pavlem Tigridem. In: Svědectví Pavla Tigrida, s. 12 a 16.
18 Adolf Hoffmeister (1902–1973), spisovatel, publicista, dramatik a malíř. Zastupoval Česko-slovensko v UNESCO, Pen klubu a dalších mezinárodních organizacích.
19 LP, Lederer, inv. č. 47/4.
20 Ivo Ducháček (1913–1988), novinář, politik a vysokoškolský pedagog. Od 1949 do své smrti redaktor Hlasu Ameriky, kde pod jménem Martin Čermák připravoval relaci československého vysílání Zápisník o USA. První Zápisník byl odvysílán v neděli 30. října 1949 a celkem bylo připraveno symbolických 1989.
21 LP, Lederer, inv. č. 48/1.
22 Jiří Pelikán (1923–1999), novinář, vydavatel exilového časopisu Listy, italský politik, poslanec Evropského parlamentu; LP, fond Lederer, inv. č. 48/6.
23 Lederer, J. (red.): Svědectví Pavla Tigrida, s. 161.
24 LP, Lederer, inv. č. 48/9.
25 Radomír Luža publikoval na stránkách pravidelně pod svým jménem od č. 1 do č. 20, poté se odmlčel a přispěl až do č. 56, 58, 59, 61 až 73. Viz Kuneš, Ilja (šest): Svědectví. Jmenný a věcný rejstřík. Roč. 1956–1987 (č. 1–80). Paris 1988.
26 Josef Jonáš publikoval pod značkou „ JJ (Vídeň)“ pravidelně téměř v každém čísle Svědectví od č. 2 do č. 23, z toho v číslech 18 a 23 měl i tři zveřejněné příspěvky, poté publikoval v č. 27–31, 37–39, 42 a 48. viz Kuneš, I.: Svědectví. Jmenný a věcný rejstřík.
27 Adolf Müller (1929–2002), zakladatel exilového nakladatelství Index.
28 LP, Lederer, inv. č. 48/6.
29 Karel Hrubý (1923–2021), filozof a sociolog, 1985–1995 předseda exilové sociální demokracie.
30 Horák, Pavel: Publicistika poúnorového sociálnědemokratického exilu (1948–1953). Diplo-mová práce, Fakulta sociálních věd UK. Praha 2011, s. 113.
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.