166-186 Řepa

Paginae Historiae / ročník 33 / 2025 / číslo 2 | DOI: https://doi.org/10.71832/n75r-9d39

Státní spolehlivost jako právní pojem a jeho bezpečnostní aspekty v meziválečném Československu

Cílem zavedení právního pojmu státní spolehlivosti bylo ochránit klíčové podniky pro obranu státu před osobami vyvíjejícími protistátní činnost. Důvodem označení za osobu státně nespolehlivou nemohla však být příslušnost k určitému jazyku, náboženství nebo rase. Za státně nespolehlivé se pokládaly ty osoby, u kterých existovala důvodná jistota, že by zneužily svého postavení proti zájmům obrany státu. Zákon už během schvalování vyvolal i kvůli tomuto zaváděnému právnímu pojmu pnutí a kontroverze, které byly využity i v politickém boji. Státní spolehlivost a její bezpečnostní aspekty přitom úzce souvisí i s politickou korupcí. Kapitola se věnuje jak rozboru záměrů, se kterými byl tento instrument zaváděn, tak konkrétními prošetřovanými případy, kde je často přítomna i transnacionální perspektiva akcentované hrozby sousedního nacistického Německa.

Klíčová slova: státní spolehlivost; meziválečné Československo; zákon o obraně státu; obranyschopnost země; právní pojem státní spolehlivosti

State reliability as a legal concept and its security aspects in interwar Czechoslovakia

The aim of introducing the legal concept of state reliability was to protect key enterprises for the defence of the state from persons engaged in subversive activities. However, the reason for designating a person as statewide unreliable could not be because of affiliation with a particular language, religion or race. Those persons deemed to be statewide unreliable were those for whom there was reasonable assurance that they would misuse their position against the interests of the defense of the state. The law had already caused tensions and controversy during its passage over this legal concept, which was also used in the political fight. Meanwhile, state reliability and its security aspects are also closely linked to political corruption. The contribution deals with both the analysis of the intentions with which this instrument was implemented and the specific cases investigated, where often the transnational perspective of the accented threat of neighboring Nazi Germany is also present.

Keywords: State reliability; interwar Czechoslovakia; State Defense Act; country‘s defense capability; legal concept of state reliability

Zveřejněno: 19. 12. 2025   

Zobrazit celý článek

Reference

1 Tím pochopitelně není myšleno klasické úplatkářství, ale jakékoliv výhody výměnou např. za citlivé informace či zrazování zájmů státu ve prospěch nepřátelských mocností.
2 Stručný medailon Jaroslava Vorla k dispozici viz Míková, Martina: Jaroslav Vorel. In: Encyklopedie českých právních dějin. XXV. svazek, Biografie právníků S–Ž. Plzeň 2024, s. 490–491.
3 Nabízí se i ucelený oslavný medailon JUDr. Jaroslava Vorla včetně uvedení tehdejší dosavadní kariéry na MNO, kde i přes nutný odstup u pochvalného vyznění, můžeme vnímat to, jak byl respektovanou osobností v právních záležitostech: „Sekční šéf JUDr. Jaroslav Vorel je znám naší právnické i široké veřejnosti jako úředník vynikajících kvalit, neúmorné píle a širokého rozhledu. Je obecně uznáván za jednoho z nejlepších juristů, jako vědecká kapacita v oboru voj. práva a všech zákonů, majících vztah k obraně státu. Byl spolutvůrcem a navrhovatelem našich vojenských zákonů. Kdo poznal jeho přímo příkladnou činnost v úředním poslání, nemůže se ubránit hlubokému obdivu k jeho dílu.“ k dispozici viz Důstojnické listy, 30. 4. 1936, s. 6.
4 Jen pro zajímavost a k dokreslení některých dramatických momentů doby lze také uvést, že se Jaroslav Vorel stal i hlavním aktérem v tisku velmi propírané tzv. sázavské aféry ze srpna 1927, kdy byl přepaden na svém letním bytě příslušníky Národní obce fašistické, kteří po něm požadovali vydání materiálů, jenž by kompromitovali prezidenta Masaryka v jeho sporu s vůdcem fašistů Radolou Gajdou. Dále k tématu Řepa, Tomáš: Vyšetřování sázavské aféry. Dějiny a dějepis, 2023, 37 (1–2), s. 66–79.
5 Vorel, Jaroslav: Zákon o obraně státu: zákon č. 131/1936 Sb. z. a n. a prováděcí nařízení I–VII, č. 155, 156, 157, 196, 197, 198 a 203/1936 s komentářem. Praha 1936, s. 6.
6 Autor kapitoly se tématu již několik let intenzivně věnuje Řepa, Tomáš: Záměry a proces přijetí zákona č. 131/1936 Sb. o obraně státu. Paginae Historiae 2023, 31 (1), s. 444–463; Týž: Reakce vojenské správy na zvýšené ohrožení republiky ve 30. letech se zaměřením na přijetí zákona č. 131/1936 Sb. o obraně státu. In: Ozbrojené síly a československý stát III. Brno 2022, s. 37–63; Týž: Proces schvalování zákona o obraně státu z roku 1936. Dějiny a dějepis 2022, 36 (1–2), s. 41–60; Týž: Zákon o obraně státu (č. 131/1936 Sb.). In: Encyklopedie českých právních dějin. XXVI. svazek, Dodatková věcná hesla a Přílohy. Plzeň 2024, s. 398–405.
7 § 19 zákona o obraně státu č. 131/1936 Sb. Ustanovení o držitelích podniků důležitých pro obranu státu. § 20 zákona o obraně státu č. 131/1936 Sb. Ustanovení o členech správních, dozorčích a revisních orgánů podniků důležitých pro obranu státu. § 21 zákona o obraně státu č. 131/1936 Sb. Ustanovení o zaměstnancích podniků důležitých pro obranu státu. Dostupné z <https://www.aspi.cz/products/lawText/1/6551/1/2/zakon-c-131-1936-sb-o-obrane-statu/zakon-c-131-1936-sb-o-obrane-statu> [22. 11. 2024].
8 § 19 odst. 9. zákona o obraně státu č. 131/1936 Sb. Dostupné z <https://www.aspi.cz/products/lawText/1/6551/1/2/zakon-c-131-1936-sb-o-obrane-statu/zakon-c-131-1936-sb-o-obrane-statu> [22. 11. 2024].
9 Vorel, J.: Zákon o obraně státu, s. 31–32.
10 Vojenský historický archiv (dále VHA), Vojenská kancelář prezidenta republiky (dále VKPR), kart. 178, Stručná zpráva pro jednání NROS o osnově zákona o obraně státu a o osnově ústavního zákona, jímž se propůjčuje některým ustanovením zákona o obraně státu platnost ústavního zákona ze dne 3. března 1936.
11 Tamtéž.
12 Vorel, J.: Zákon o obraně státu, s. 27.
13 V textu je záměrně ponechána Vorlova argumentace v nezkrácené formě, protože komplexně postihuje právní a bezpečnostní aspekty pojmu státní spolehlivosti.
14 Zkrátka VZ znamená Zpráva ústavněprávního výboru poslanecké sněmovny, tisk poslanecké sněmovny č. 400/1936.
15 Dále k tématu vývoje a následného zániku vůči Československu nepřátelských sudetoněmeckých stran Kárník, Zdeněk: České země v éře První republiky. Praha 2018, s 183–184; obdobně Majewski, Piotr Maciej: Sudetští Němci 1848–1948. Dějiny jednoho nacionalismu. Brno 2014, s. 320.
16 Vorel, J.: Zákon o obraně státu, s. 31–32.
17 Kol. autorů: Armáda a národ. Praha 1938, s. 191.
18 Berdych, František: Obrana státu a naše politické strany. Praha 1938, s. 27–28.
19 Řepa, T.: Zákon o obraně státu (č. 131/1936 Sb.), s. 400.
20 Polnar, Stanislav: Politické a právní základy československé branné moci 1918–1938.
In: Ústavní kontinuita České republiky s československou tradicí. Plzeň 2018, s. 372.
21 Archiv ministerstva zahraničních věcí (dále AMZV), meziválečná VI. sekce – právní I/16, kart. 489, provádění zákona o obraně státu v letech 1936 až 1938.
22 VHA, VKPR, kart. 178 – Zpráva úředníka Čermáka (celé jméno neuvedeno) Vojenské kanceláři prezidenta
republiky ze dne 30. října 1937.
23 Zákon o obraně státu v branném výboru Sněmovny. Národní osvobození, 2. 4. 1936, s. 3–4.
24 Řepa, T.: Reakce vojenské správy na zvýšené ohrožení republiky ve 30. letech se zaměřením na přijetí zákona č. 131/1936 Sb. o obraně státu, s. 63.
25 Šrámek, Pavel: Ve stínu Mnichova: z historie československé armády 1932–1939. Praha 2008, s. 45–46.
26 Berdych, F.: Obrana státu a naše politické strany, s. 43.
27 Řepa, T.: Proces schvalování zákona o obraně státu z roku 1936, s. 52.
28 Proslov ministra národní obrany agrárníka Františka Machníka při projednávání vládního návrhu (tisk 370) zákona č. 131/1936 Sb. o obraně státu (tisk 400) v Národním shromáždění. Stenoprotokol 39. schůze Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky [online]. psp.cz. 28. dubna 1936. Dostupné z <https://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/039schuz/s039006.htm> [22. 11. 2024].
29 Proslov komunistického poslance Klementa Gottwalda při projednávání vládního návrhu (tisk 370) zákona č. 131/1936 Sb. o obraně státu (tisk 400) v Národním shromáždění. Stenoprotokol 39. schůze Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky [online]. psp.cz. 28. dubna 1936. Dostupné z <https://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/039schuz/s039008.htm> [22. 11. 2024].
30 Proslov komunistického poslance Jaromíra Dolanského při projednávání vládního návrhu (tisk 370) zákona č. 131/1936 Sb. o obraně státu (tisk 400) v Národním shromáždění. Stenoprotokol 39. schůze Poslanecké sněmovny Národního shromáždění Československé republiky [online]. psp.cz. 29. dubna 1936. Dostupné z <https://www.psp.cz/eknih/1935ns/ps/stenprot/040schuz/s040002.htm> [22. 11. 2024].
31 Proslov národně socialistického senátora Alberta Miloty při projednávání usnesení Poslanecké sněmovny (tisk 183) zákona č. 131/1936 Sb. o obraně státu (tisk 190) v Národním shromáždění. Stenoprotokol 32. schůze Senátu Národního shromáždění Československé republiky [online]. senat.cz. 12. května 1936. Dostupné z <https://www.senat.cz/informace/z_historie/tisky/4vo/stena/032schuz/S032001.htm> [22. 11. 2024].
32 Proslov předsedy klubu poslanců a senátorů Henleinovy Sudetoněmecké strany Karla Hermanna Franka při projednávání usnesení Poslanecké sněmovny (tisk 183) zákona č. 131/1936 Sb. o obraně státu (tisk 190) v Národním shromáždění. Stenoprotokol 33. schůze Senátu Národního shromáždění Československé republiky [online]. 13. května 1936. Dostupné z <https://www.senat.cz/informace/z_historie/tisky/4vo/stena/033schuz/S033012.htm> [22. 11. 2024].
33 § 49 zákona o obraně státu č. 131/1936 Sb. Na koho se vztahují zvláštní ustanovení o právech k nemovitostem. (1) Nabyli-li cizinci nebo právnické osoby neb jiná sdružení osob anebo majetku k nemovitostem, ležícím v pohraničním pásmu (§ 34, odst. 1) nebo v obvodu opevněných a jiných pro obranu státu důležitých míst (§ 35, odst. 1), držby, vlastnického neb jiného věcného práva (vyjímajíc právo zástavní), anebo práva pachtovního nebo nájemního (vyjímajíc nájmy stanovené vládním nařízením), jsou povinni oznámiti to do šesti neděl zemskému úřadu příslušnému podle polohy nemovitosti; to platí obdobně o právech horních, vodních, honebních a rybářských. Lhůta k oznámení počíná u práv nabytých před účinností tohoto zákona dnem této účinnosti, a jde-li o práva později nabytá, dnem, kdy bylo těchto práv nabyto.
(2) Ustanovení předcházejícího odstavce platí obdobně, jestliže československý státní občan, mající některé z práv uvedených v předcházejícím odstavci, pozbude československého státního občanství; lhůta k oznámení tu počíná dnem, kdy občan pozbyl československého státního občanství. (3) Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na Československý stát, na svazky československé územní nebo zájmové samosprávy, jakož i na ústavy, podniky a fondy jim náležející neb jimi spravované, dále na ty právnické osoby neb jiná sdružení osob anebo majetku, které budou osvobozeny od povinnosti oznamovací, uvedené v odstavci 1, vládním nařízením neb úřadem, kterému to vládní nařízení svěří; tento úřad, je-li to úřad civilní, postupuje při uvedeném osvobozování v dohodě s vojenskou správou. Dostupné z <https://www.aspi.cz/products/lawText/1/6551/1/2/zakon-c-131-1936-sb-o-obrane-statu/zakon-c-131-1936-sb-o-obrane-statu> [22. 11. 2024].
34 Národní archiv (dále NA), Ministerstvo vnitra – stará registratura (dále MV-I SR), kart. 5663 – oznámení podle § 49 zákona o obraně státu č. 131/1936 Sb. z. a n.
35 § 49 zákona o obraně státu č. 131/1936 Sb. Na koho se vztahují zvláštní ustanovení o právech k nemovitostem. § 50 zákona o obraně státu č. 131/1936 Sb. Projednávání oznámení podle
§ 49. Dostupné z <https://www.aspi.cz/products/lawText/1/6551/1/2/zakon-c-131-1936-sb-o-obrane-statu/zakon-c-131-1936-sb-o-obrane-statu> [22. 11. 2024].
36 NA, MV-I SR, kart. 5659 – Kyšer a spol., závod v Bojkovicích, prohlášení za stavbu důležitou pro obranu státu podle § 55 zákona na obranu státu.
37 NA, MV-I SR, kart. 5659 – Otto Krommer, senátor z Horního Benešova – Luhu, neoprávněný vstup do opevněného pásma, července a srpen 1938.
38 Na tento zákon přitom zákon o obraně státu č. 131/1936 Sb. navazoval ve svém § 24 Povinnosti podniků důležitých pro obranu státu, kde se v odstavci 5 konstatuje: „(5) Ustanoveními předcházejících odstavců nejsou dotčena ustanovení zákona ze dne 9. dubna 1935, č. 71 Sb. z. a n., o hospodářském vyzvědačství.“. Dostupné z <https://www.aspi.cz/products/lawText/1/6551/1/2/zakon-c-131-1936-sb-o-obrane-statu/zakon-c-131-1936-sb-o-obrane-statu> [22. 11. 2024].
39 NA, MV-I SR, kart. 5659 – pátrání firmy Vacuum Oil Company v Kolíně, srpen až říjen 1938.
40 NA, MV-I SR, kart. 5659 – De Ball, akc. Spol. v Kraslicích, oznámení podle § 49 zák. o obraně státu, březen až srpen 1937.
41 AMZV, meziválečná VI. sekce – právní I/16, kart. 489 – maďarští optanti, řízení podle § 49 a n. zákona o obraně státu z 3. března 1938.
42 Národové bojují o mír a národní socialisté chtějí volby. Venkov: orgán České strany agrární,
18. 4. 1936, s. 5.
43 Máme učit německé děti zpívat “Deutschland über alles“. Polední list, 6. 3. 1937, s. 5.
44 Es geht um den Glauben and das Recht. Neues Tagblatt für Schlesien und Nordmähren,
20. 11. 1937, s. 1.
45 Mimo jiné Juristen-Zeitung für das Gebiet der Tschechoslowakischen Republik, 15. 8. 1936, s. 4; Deutsches Wirtschaftsjahrbuch für die Tschechoslowakei 1938, 6 (1), s. 202; Znaimer Wochenblatt, 24. 11. 1937, s. 4.
46 Brandes, Detlef: Sudetští Němci v krizovém roce 1938. Praha 2012.
47 Sander, Fritz: Allgemeine Staatslehre: eine Grundlegung. Brno 1936; obdobně zaměřená byla i další jeho práce Týž: Das Staatsverteidigungsgesetz und die Verfassungsurkunde der Tschechoslowakischen Republik. Brno 1936.
48 Kepert, Josef: Pochybnosti o československé demokracii. Všehrd 1937 (XVIII), s. 210.
49 Kol. autorů: Slovník veřejného práva československého, sv. 5. Brno 1948, s. 914.
50 Jedná se o téma, které si zaslouží pozornost v budoucím výzkumu ve specializovaných soudních pramenech.
51 NA, Ministerstvo spravedlnosti (dále MS), kart. 506, výkazy o vazebních věcech pro trestné činy proti zákonu na ochranu republiky nebo zákonu o obraně státu, které jsou ve stavu přípravného vyšetřování nebo obžalovacího řízení (do začátku hlavního přelíčení I. stolice) a v nichž trvá vazba déle než tři měsíce.
52 NA, MS, kart. 506, výkaz o počtu osob německé národnosti (bez ohledu na státní příslušnost), které byly zatčeny v době od 1. ledna 1937 do 13. března 1938 v Bratislavě dne 13. března 1938.
53 Dne 15. březen 1939 se dotkl právního řádu přímo jen potud, že pozbyla platnost ustanovení, která odporují smyslu převzetí ochrany Německou říší. Článek 12 výnosu Vůdce ponechal dosavadní právo v účinnosti. Schelle, Karel: Protektorát Čechy a Morava – jedna z nejtragičtějších kapitol českých novodobých dějin (vybrané problémy). Ostrava 2010, s. 39.
54 Řepa, T.: Zákon o obraně státu (č. 131/1936 Sb.), s. 403.
55 Petráš, René: Menšiny v meziválečném Československu: právní postavení národnostních menšin v první Československé republice a jejich mezinárodněprávní ochrana. Praha 2009, s. 242.
56 Řepa, T.: Zákon o obraně státu (č. 131/1936 Sb.), s. 405.
57 Němeček, Jan – Zudová-Lešková, Zlatica: Branné zákony. In: Akademická encyklopedie českých dějin, Svazek 1, A-C. Praha 2009, s. 253–257.

Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.