V roce 2024 uplynulo 70 let od vzniku Státního ústředního archivu, předchůdce dnešního Národního archivu. Uskutečnila se celá řada přednášek, seminářů, konferencí a akcí pro odborníky i veřejnost.
První akcí k 70. výročí se stala putovní výstava ve vstupní hale budovy Národního archivu na Chodovci s názvem Posláni na sever.
V květnu se v rámci festivalu Open House Praha otevřely veřejnosti obě naše budovy – objekt na Chodovci a budova na třídě Milady Horákové. 18. května si našlo cestu na Chodovec 366 návštěvníků a na budovu na třídě Milady Horákové 270 návštěvníků. Následující den navštívilo Chodovec 490 zájemců a budovu na třídě Milady Horákové 302 osob. Návštěvníkům jsme otevřením našich prostor připomněli i nadcházející Mezinárodní den archivů.
V červnu jsme spolupořádali v konírně Toskánského paláce konferenci s názvem Integrace volyňských Čechů do československé/české společnosti v letech 1945–2022. V srpnu jsme uspořádali tiskovou konferenci na téma politického procesu proti sedlákovi Josefu Pažoutovi.
Na podzim se uskutečnila celá řada akcí. Po zářijové mezinárodní konferenci s názvem Korupce – klientelismus – krize v Evropě jsme v říjnu v Café Time Music – kavárně Českého muzea hudby prezentovali Národním archivem vydanou edici vzpomínek českého novináře a spisovatele Dušana Tomáška. V témže měsíci k nám zájemci proudili také na konferenci CNZ (Co po nás zbude).
V listopadu jsme spolupořádali s Katedrou pomocných věd historických a archivního studia FF UK mezinárodní konferenci Úřední písemnosti a jejich hranice. V témže měsíci jsme veřejnosti nabídli přednášku s názvem Nenávist smrtí nekončí k výzkumu místa uložení ostatků popravených a zemřelých politických vězňů z let 1948-1965 na bývalém popravišti v pankrácké věznici.
17. listopadu Národní archiv ve spolupráci s Muzeem Prahy v domě U Zlatého prstenu otevřeli expozici o zpěvákovi Karlu Krylovi. Archiv poskytl mnoho exponátů ze svých fondů, zejména z pozůstalosti Karla Kryla. Mezi nejcennější patří například umělcovy kytary, nahrávky pořadů Rádia Svobodná Evropa, kde zpěvák dlouhá léta působil, či sbírka jeho uměleckých děl. Kurátorem výstavy se stal Jakub Šlouf.
V budově na třídě Milady Horákové se uskutečnila přednáška Tomáše Veličky k dějinám českého meziválečného archivnictví pod názvem Archiváři jako profesionálové i amatéři v meziválečném Československu. Nabitý podzim zakončil na začátku prosince seminář českého uzlu Evropské infrastruktury pro výzkum holokaustu (EHRI).
Cenné přírůstky
K cenným přírůstkům patřily části osobních archivů politiků Juraje Slávika a Vladimíra Kabrny, filozofa Erazima Koháka nebo herečky a překladatelky Sylvy Daníčkové. V březnu nám filmová režisérka a vysokoškolská pedagožka Helena Třeštíková darovala některé filmové archiválie pořízené při přípravě časosběrných filmových dokumentů. Svůj osobní archiv a také osobní knihovnu se u nás rozhodl uložit významný český historik a vysokoškolský pedagog Ivan Hlaváček. V listopadu věnoval Národnímu archivu Martin Kuna část osobního fondu Jana Bedřicha Nováka, bývalého ředitele Archivu země České.
Archivní kulturní památky
Na začátku roku Ministerstvo vnitra rozšířilo archivní kulturní památku (číslo 53) Urbář kláštera strahovského o druhý, starší urbář strahovského kláštera z 15. století a prohlásilo za archivní kulturní památku soubor autobiografických rukopisů politika a diplomata Klementa Metternicha.
Povodňová pomoc
Restaurátorky Veronika Maxová a BcA. Adéla Růžičková z Národního archivu poskytly pomoc kolegům ze Zemského archivu v Opavě s vysoušením archiválií povodní zasaženého Státního okresního archivu v Jeseníku.