Národní archiv má dvě nové archivní kulturní památky

Ministerstvo vnitra dne 4. ledna 2024 rozhodlo o prohlášení následujících archiválií uložených v Národním archivu za archivní kulturní památky:

Urbář strahovského kláštera z 15. století

Urbář strahovského kláštera vznikl z nařízení opata Petra z Čachrova (1408–1410), jeho sepsáním byl pověřen veřejný notář olomoucké diecéze Stanislav z Jičína.

Dochoval se ve dvou exemplářích z 15. století. První z nich, ŘP kn. 4207 B, sign. XVII A 5, vznikl pravděpodobně v letech 1410–1451, je psaný na pergamenových listech svázaných do dřevěných gotických desek potažených kůží. Druhý urbář, ŘP kn. 4207 A, sign. XVII A 6, vznikl pravděpodobně kolem poloviny 15. století. Je psaný do tenkého úzkého papírového sešitu, všitého do staré pergamenové obálky ze staršího liturgického rukopisu ze 13. století.

Při prohlášení dosavadní archivní kulturní památky č. 53 byl dne 28. července 1982 prohlášen za AKP pouze mladší rukopis urbáře pravděpodobně vzniklý kolem poloviny 15. století. Z nejasných důvodů byl tehdy opomenut starší a výpravnější pergamenový urbář z let 1410–1451.

Urbář patří mezi nejstarší dochované památky původního strahovského archivu a svým obsahem zaujímá mimořádné postavení mezi podobnými urbáři jiných církevních institucí předhusitského období.

Premonstráti – klášter Strahov, kn. 4207 B, sign. XVII A 5. Vlastník: Královská kanonie premonstrátů na Strahově.

Premonstráti – klášter Strahov,  kn. 4207 A, sign. XVII A 6. Vlastník: Královská kanonie premonstrátů na Strahově.

Rodinný archiv Metternichů – Acta Clementina 8, inv. č. 21-23, ka 3.

Soubor autobiografických rukopisů politika a diplomata Klementa Metternicha

Klement Václav Metternich-Winneburg byl významným politikem a diplomatem habsburské monarchie, císařským vyslancem v Drážďanech, Berlíně a Paříži, od 1809 ministrem zahraničních věcí a od 1821 do 1848 rakouským státním kancléřem.

Soubor osmi autobiografických rukopisů vznikl v posledním desetiletí jeho života, kdy po odstoupení ze svých funkcí přistoupil ke zpracování rozsáhlých pamětí, ve kterých chtěl rekapitulovat svou kariéru a vysvětlit a komentovat své diplomatické zkušenosti a politické postoje. K celkovému zpracování pamětí nedošlo, dochované rukopisy (všechny jsou Metternichovými autografy) jsou přesto významným pramenem k období napoleonských válek, Vídeňského kongresu a následného systému Svaté aliance a evropské mírové ligy.

Jedná se o následující rukopisy: Mein Rücktritt aus dem Dienste am 13. März 1848 (5 s.), Mein Austreten im März 1848 (3 s.), Geheime Geschichte der österreichischen Revolution im Jahre 1848 (5 s.), Mein politisches Testament (18 s. + 60 s. podkladů), Hauptmomente meines Lebens (12 s.), Epoque du 29 Mai à la fin de Decembre 1813 (394 s.), Matérieux pour servir à ľhistoire de ma vie publique (101 fol.), Leitfaden zur Erklärung meiner Denk- und Handlungsweise im Verlaufe meines Ministeriums (108 fol.)