011–021 Vojtíšková

1   Příkladně dokládá vysoké zastoupení dědických záležitostí v agendě apelačního soudu Kyndl, Josef: Královéhradecké soudní pře z let 1548–1564 postoupené k apelačnímu soudu. Východočeský sborník historický 31, 2017, s. 105–132; Týž: Novobydžovské soudní pře z let 1548–1564 postoupené k apelačnímu soudu. Královéhradecko 10, 2019, s. 189–207.

2   Souvislý výklad kšaftovní problematiky je zachycen od artikulu D. XLII do artikulu F. LIX, v souvislostech je však o kšaftech pojednáno i v jiných oddílech (srov. např. artikul C. LV). Kodifikaci naposledy edičně zpřístupnili Malý, Karel a kol. (edd.): Práva městská Království českého. Edice s komentářem. Praha 2013.

3   V polistopadové éře byla kšaftovní problematice věnována pozornost řady badatelů. Výběrově jmenujme: Bůžek, Václav – Bůžková, Hana – Stejskalová, Jana: Měšťanské domácnosti v předbělohorskýchjižních Čechách (Prameny, metody, stratifikace). Jihočeský sborník historický 59, 1990, s. 65–80; Pešek, Jiří: Měšťanská vzdělanost a kultura v předbělohorských Čechách
1547–1620 (Všední dny kulturního života). Praha 1993. I poté se kšafty stávaly pravidelně tématem řady výzkumů, jak dokládají např. práce Olgy Fejtové či Michaely Hrubé.

4   Výběrově jmenujme Vojtíšková, Jana – Šebesta, Vít: (Králové)hradecké městské kanceláře do roku 1620. Hradec Králové – Ústí nad Orlicí 2013; Táž: Městské kanceláře a jejich význam pro studium středověkých a raně novověkých urbánních dějin (na příkladu Čech a Moravy). Mesto a dejiny 5, 2016, s. 28–50; Táž: Středověké a raně novověké městské kanceláře: široké téma pro široké využití. Sborník archivních prací 68, 2018, 1, s. 85–93; Táž: Královské věnné město Jaroměř a jeho panství v době předbělohorské. Historickogeografické aspekty problematiky. Historická geografie 45, 2019, 2, s. 239–261; Táž: K počtu obětí morových epidemií zachycených předbělohorskými narativními historiografickými prameny. Případová studie z královského věnného města Jaroměře. In: Z archivu ke studentům a zase zpět. Věnováno Ivaně Ebelové k životnímu jubileu, Praha 2021, s. 198–207.

5   Specifický případ nastal po stavovském odboji 1547 v potrestaných královských městech s ustanovením královských rychtářů. Tito zeměpanští úředníci – viděno na Hradci Králové – úřadovali ve svých domácnostech a podle potřeby komunikovali zejména s českou komorou. Misivy si obvykle i sami psali. Nebyli tedy součástí městské kanceláře. S přidělením odúmrtní agendy se rychtáři neznalí dobře městského práva dostávali do problémů, a proto je doloženo, že panovník vyzýval po sobě jdoucí přední radní písaře, aby byli rychtáři v komplikovaných kauzách nápomocni. Proto se v takovýchto písemnostech objevuje písmo předního radního písaře. Podpis a pečeť je ovšem rychtářova, a je tedy třeba tyto písemnosti chápat jako vlastní rychtářovu agendu. Vojtíšková, J. – Šebesta, V.: (Králové)hradecké městské kanceláře, s. 301–308.

6   Z regionu východních Čech připomeňme pionýrskou a stále velmi cennou práci Ludmily Dědkové o regulaci litomyšlského magistrátu: Dědková, Ludmila: Organizace a písemnosti regulovaného magistrátu v Litomyšli. Sborník archivních prací 13, 1963, 2, s. 205–240. K výzkumu kanceláří 18. století Vojtíšková, Jana: Z dosavadního výzkumu městských kanceláří v Čechách v době 18. století (zejména na příkladu vybraných východočeských královských věnných měst). Cornova. Revue České společnosti pro výzkum 18. století 10, 2020, 1, s. 71–83, kde je mj. upozorněno na velký badatelský potenciál této problematiky, kdy se nabízí aplikace normativně-komparativní metody sledující připravenost či nepřipravenost městského prostředí na přicházející reformní nařízení.

7   Příkladně vzpomeňme hradeckého písaře Fridricha, který k roku 1411 založil specializovanou knihu testamentů, obsahující měšťanské odkazy chudým, špitálu sv. Antonína, kostelu sv. Ducha  a jeho oltáři sv. Vavřince a též špitálu sv. Anny. Významnou část pramene, který měl taktéž pamětní charakter, opsal do svých hradeckých dějin K. J. Biener. Vojtíšková, J. – Šebesta, V.: (Králové)hradecké městské kanceláře, s. 87–88.

8   Pátková, Hana – Smolová, Věra – Pořízka, Aleš (edd.): Liber vetustissimus Antiquae Civitatis Pragensis 1310–1518. Praha 2011, s. 52.

9   Mareš, František (ed.): Prokopa písaře Nového Města pražského Praxis cancellariae. Praha 1908, zvl. s. 5–6. K testamentární praxi a podobě testamentů srov. tamtéž, s. 19–25.

10 K tématu podrobněji Jíšová, Kateřina: Novoměstský písař Prokop. Historia Slavorum Occidentalis 1, 2012, 2, s. 143–150.

11   K tomu srov. chápání městských knih v novověku badateli z německy mluvících zemí. Naposledy se k problematice systematičtěji vyslovil M. Hochedlinger. Hochedlinger, Michael: Aktenkunde. Urkunden- und Aktenlehre der Neuzeit, Wien – München 2009, s. 33–37.

12   Státní okresní archiv Kutná Hora (dále SOkA Kutná Hora), Archiv města Kutná Hora, Kniha kšaftů 1489–1544, kn. č. 403.

13   Tamtéž, Registrum rubeum parvum 1462–1478, kn. č. 7.

14   Holubová, Michaela: Kutnohorské knihy testamentů a inventáře do roku 1620 (Diplomatická analýza pramenné základny). Diplomová práce na KPVHA FF UHK, Hradec Králové 2017, s. 221.

15   SOkA Kutná Hora, Archiv města Kutná Hora, Liber hereditarum antiquus 1424–1501, kn. č. 361, fol. 1r.

16   Srov. Státní okrasní archiv Jihlava (dále SOkA Jihlava), Archiv města Jihlava, odd. Úřední knihy a rukopisy, Městská kniha III radní 1408–1473, inv. č. 3, např. fol. 78v–79r.

17 Trnková, Eva: Kouřimská kniha testamentů z let 1511–1547. Bakalářská práce na KPVHA FF UHK, Hradec Králové 2021; táž: Liber testamentorum civitatis Gurimensis (1488–1514), diplomová práce na HÚ FF UHK, Hradec Králové.

18 Státní okresní archiv Kolín (dále SOkA Kolín), Archiv města Kouřim, Kniha testamentů Kouřim 1511–1547, inv. č. 180, kn. č. 175; Národní knihovna ČR, Liber testamentorum Gurimensis 1488-1514, XI. C. 11.

19 Dušánek, Martin: Knihy testamentů východočeských věnných měst a jejich vývoj do roku 1620. Bakalářská práce na KPVHA FF UHK, Hradec Králové 2015, s. 55–56.

20 Státní okresní archiv Chrudim (dále SOkA Chrudim), Liber contractuum ab anno 1439, inv. č. 360, kn. č. 154; Liber contractuum ab anno 1483, inv. č. 362, kn. č. 155; Liber testamentorum 1505–1614, inv. č. 367, kn. č. 159.

21 K rekonstrukci tohoto typu pramenů v hradecké městské kanceláři srov. Vojtíšková, J. – Šebesta, V.: (Králové)hradecká městská kancelář, s. 241, 248–251.

22 Čelakovský, Jaromír (ed.): CIM II, Praha 1895, č. 455–490, s. 649–664.

23 Bönschová (= Herčíková), Barbora: Tzv. Pergamenová kniha a Papírová kniha (Diplomatický rozbor dvou nejstarších dochovaných královédvorských městských knih). Diplomová práce na KPVHA FF UHK, Hradec Králové 2018. Autorka výzkum dále prohloubila ve studii Táž: Tzv. Pergamenová a Papírová kniha (Diplomatický rozbor nejstarších dochovaných královédvorských knih). Sborník archivních prací 69, 2019, 2, s. 309–343.

24 Hrubá, Michaela: Zvonění na sv. Alžbětu. Praha 2011, s. 111.

25 Malý, K. a kol. (edd.): Práva městská Královský českého, s. 462.

26 Státní okresní archiv Trutnov (dále SOkA Trutnov), Archiv města Dvora Králové nad Labem, Kniha kšaftovní 1571–1720, inv. č. 70, kn. č. 60. K tématu podrobněji Dušánek, M.: Knihy testamentů východočeských věnných měst, s. 59–61.

27 Základní diplomatickou analýzu pramene poskytuje Vojtíšková, J. – Šebesta, V.: (Králové)hradecké městské kanceláře, s. 211–216.

28 Státní okresní archiv Hradec Králové (dále SOkA Hradec Králové), Archiv města Hradec Králové, Kniha svatebních smluv 1562–1622, inv. č. 330, kn. č. 41.

29 Malý, K. a kol.: Práva městská Království českého, s. 137.

30 K výzkumu deperdit srov. zvláště rekonstrukci hradecké úřední materie: Vojtíšková, J. – Šebesta, V.: (Králové)hradecká městská kancelář. K tématu též Vojtíšková, J.: Torzovitost pramenů v kmenovém archivním fondu: Lze v takovém případě psát syntézu městských dějin? In: Jak psát dějiny velkých měst. Brno 2016, s. 322–328.

31 Švenda, František de Paula: Druhý železný obraz města Králové Hradce nad Labem. Rozdíl II. Hradec Králové 1802, s. 38 a 44.

32 Vojtíšková, Jana: Morová epidemie v Hradci Králové roku 1599. Případová studie k raně novověkým morovým ranám v českých zemích. Královéhradecko 12, 2021, s. 163–172. Studie mj. prokázala velmi obdivuhodnou obrodnou sílu, kdy se rychle dařilo město osídlit novým obyvatelstvem.

33 Mikulka, Jaromír: Dějiny Hradce Králové I/2, Hradec Králové 1997, s. 217.

34 SOkA Hradec Králové, Archiv města Hradce Králové, Kniha závětí V 1612–1745, inv. č. 418, kn. č. 129; Kniha závětí VI 1743–1780, inv. č. 419, kn. č. 130.

35 Jinou situaci zachycuje např. pražský výzkum, jak dokládá ve svých výzkumech Nového Města pražského Olga Fejtová.

36 Státní okresní archiv Náchod (dále SOkA Náchod), Archiv města Jaroměř, Kniha kšaftů a pozůstalostních inventářů 1688–1716, inv. č. 59, kn. č. 57.

37 Podrobněji Vejvodová, Ivana: Diplomatický rozbor jaroměřské knihy kšaftů a pozůstalostních inventářů z let 1688–1716. Bakalářská práce na KPVHA FF UHK, Hradec Králové 2022.

38 Jedinou výjimkou, tedy samostatným typem knih, jsou u Koldína knihy černé pro zapisování útrpných výslechů, tedy agendy, již bylo pro její dobové chápání nutno vydělit. Malý, K. a kol.: Práva městská Království českého, s. 335. K problematice podrobněji Vojtíšková, Jana: Vliv kodifikace Koldínových Práv městských z roku 1579 na vedení městských knih úředních knih v Čechách. In: Formy a premeny diplomatickej produkcie v novoveku I, Bratislava 2019, s. 136–148.

39 SOkA Hradec Králové, Archiv města Hradec Králové, Kniha závětí 1612–1775, fol. A1r.