1945 – Rok zlomu
Od roku 1939 se československý exil těšil, že další rok již přinese osvobození vlasti. Novoroční přání Čs. samostatné obrněné brigády k roku 1945 už vypadalo více než nadějně.
NA, f. Ministerstvo vnitra – Londýn, sign. 2-1-940/5c, kart. 75.
Leden 1945
Formování ústředního odbojového orgánu v českých zemích – České národní rady. (zastupovala ilegální KSČ, odboráře, Radu tří, skupiny z mládežnického, ženského a družstevního hnutí).
Rozkaz velitele zbraní SS v Čechách a na Moravě Karla von Pückler-Burghausse zasáhnout proti partyzánům na Jihlavsku.
14. 1. 1945
Vojska 2. ukrajinského frontu v rámci komárenské operace osvobodila Lučenec.
Účast čs. dělostřelců z 1. čs. armádního sboru v SSSR na jaselské operaci.
16. 1. 1945
Likvidace paravýsadku Barium v osadě Polsko u Žamberka gestapem.
16. – 17. 1. 1945
Poslední spojenecké bombardování rafinerií v Záluží u Mostu.
19. 1. 1945
Jmenování 4. (poslední) protektorátní vlády v čele s předsedou Richardem Bienertem.
20. 1. 1945
Jednotky 4. ukrajinského frontu osvobodily Košice.
Jmenování Ferdinanda Schörnera velitelem skupiny armád Střed.
21. 1. 1945
Německá vojska a příslušníci Hlinkovy Gardy vypálili partyzánské obce Ostrý Grúň a Kľak v okrese Nová Baňa.
23. 1. a 29. 1. 1945
Korespondence mezi J. V. Stalinem a E. Benešem ohledně jednání o předání Podkarpatské Rusi (Zakarpatské Ukrajiny) Sovětskému svazu.
25. 1. 1945
Zformování 1. čs. smíšené letecké divize v SSSR.
30. 1. 1945
Delegace Slovenské národní rady pro osvobozené území přijela do Košic, představila Manifest SNR a zrekonstruovala sbor pověřenců.
Přesun partyzánské jednotky na moravsko-slovenském pomezí, zima 1944–1945.
NA, f. FÚML, č. neg. 15264, nezprac.
4. – 11. 2. 1945
Představitelé SSSR, USA a VB Josef Vissarionovič Stalin, Franklin Delano Roosevelt a Winston Churchill jednali v Jaltě na Krymské konferenci o útoku na Německo, otázky okupace Německa, situaci ve východní a jihovýchodní Evropě, reparacích, zásadách poválečné spolupráce, a ustavení OSN. Zároveň bylo dohodnuto o vstupu SSSR do války proti Japonsku do 3 měsíců od kapitulace Německa.
10. 2. 1945
Vznik 4. čs. samostatné brigády 1. čs. armádního sboru v SSSR v Levoči.
12. 2. 1945
Porada k vytváření a výcviku záškodnických/teroristických jednotek werwolf na území Čech a Moravy.
17. 2. 1945
Vysazení skupiny Platinum-Pewter u Nasavrk ve východních Čechách.
19. 2. 1945
Hlavní štáb partyzánského hnutí na Slovensku se přesunul přes frontu na osvobozené území v prostoru Brezna.
Jednání Edvarda Beneše s Winstonem Churchillem o mezinárodní situaci a válečných událostech.
1945, 14. březen, Praha
Přijetí protektorátní vlády v čele s jejím předsedou R. Bienertem u německého státního ministra K. H. Franka u příležitosti šestého výročí vzniku protektorátu.
NA, NSM, sign. 110-4/553, kart. 49.
7. 3. 1945
Ilegální vedení KSČ pražského kraje bylo zatčeno gestapem. Většina členů byla popravena 2. 5. 1945 v Malé pevnosti Terezín.
Překročení Rýna u Remagenu americkou 12. skupinou armád pod velením Omara N. Bradleyho.
Zahájení Ostravské operace 4. ukrajinským frontem pod vedením generála Ivana Jefimoviče Petrova.
17. 3. 1945
Představitelé československé politické reprezentace z Londýna v čele s prezidentem Edvardem Benešem přijeli na jednání do Moskvy ohledně programu nové vlády.
19. – 21. 3. 1945
Vytvořeni řídícího orgánu Národní fronty Čechů a Slováků, jeho předsedou byl zvolen Klement Gottwald.
22. 3. 1945
Spojenecký nálet na rafinerii v Kralupech nad Vltavou.
22. – 24. 3. 1945
Spojenecké nálety na České Budějovice.
23. – 24. 3. 1945
Bombardování Českých Budějovic americkými vzdušnými silami.
24. 3. 1945
Předsednictvo Slovenské národní rady vyhlásilo mobilizaci ročníků 1910–1926.
Vznik pracovního předsednictva České národní rady jako vrcholného orgánu odboje tvořeného zástupci odbojových organizací Rada tří, IV. ilegální ÚV KSČ a Ústřední rada odborů.
Nasazení 1. čs. samostatné tankové brigády do ostravské operace.
25. 3. 1945
2. ukrajinský front pod vedením Rodiona Jakovleviče Malinovského zahájil bratislavsko-brněnskou operaci v návaznosti na vídeňskou operaci 3. ukrajinského frontu.
Banská Bystrica byla osvobozena sovětskými a rumunskými vojsky.
Bombardování Prahy – průmyslových center v Libni a Vysočanech a letiště Kbely.
26. – 27. 3. 1945
Likvidace štábu partyzánské brigády Mistr Jan Hus u Leškovic.
28. 3. 1945
Osvobození prvních obcí v českých zemích – Sudice a Třebom na Opavsku.
31. 3. 1945
Jmenování Karla Hermanna Franka velitelem českomoravského prostoru.
Uzavření dohod mezi ČSR a SSSR o vyrovnání výdajů za udržování jednotek Rudé armády v ČSR a čs. armády v SSSR během války a o způsobu použití sovětské válečné kořisti na československém území.
1. 4. 1945
Uvedení opery Dvě vdovy v Národním divadle po souhlasu K. H. Franka.
Odstoupení československé vlády v emigraci vedená Janem Šrámkem.
Ústavní dekret o nové organizaci vlády a ministerstev v době přechodné.
3. 4. 1945
Prezident Beneš spolu s členy dezignované vlády a skupinou politických pracovníků z londýnské emigrace přijel do Košic.
4. 4. 1945
V Košicích byla ustavena československá vláda Národní fronty v čele s předsedou Zdeňkem Fierlingerem (ČSDS). Vláda měla 25 členů a tvořili ji zástupci KSČ, sociální demokracie, národně socialistické strany, lidové strany, KSS a Demokratické strany na Slovensku. Byla složena paritně a doplněna o tzv. odborníky. Představitelé domácího odboje nebyli zastoupeni.
Jednotky 1. a 2. ukrajinského frontu osvobodily Bratislavu a 4. ukrajinského frontu a 1. československého armádního sboru osvobodily Liptovský Mikuláš.
SSSR vypověděl smlouvu o neutralitě s Japonskem.
6. 4. 1945
Návštěva delegace Mezinárodního červeného kříže v Terezíně.
První sovětský nálet na Brno, bombardování trvalo do 26. 4. 1945, kdy bylo město osvobozeno.
8. a 14. 4. 1945
Masivní spojenecké nálety na dopravní uzly v Chebu.
12. 4. 1945
Zemřel prezident USA Franklin Delano Roosevelt. Jeho nástupcem se stal Harry S. Truman.
13. 4. 1945
Dobytí Vídně Rudou armádou.
15. 4. 1945
1. československá samostatná tanková brigáda bojující v ostravské operaci vstoupila na území ČSR.
Osvobození internačního pracovního tábora Creussen a zapojení povstalých českých vězňů „Czechoslovak Irregular Military Organization in Creussen – Bavaria“ do bojů na straně americké armády.
16. 4. – 2. 5. 1945
Bitva o Berlín. 30. 4. 1945 pronikly jednotky Rudé armády do říšského sněmu.
16. – 17. 4. 1945
Bombardování Plzně letadly RAF.
17. 4. 1945
Nálet amerických bombardérů na Karlovy Vary
18. 4. 1945
Překročení předmnichovské hranice ČSR nedaleko Hranic u Aše 3. americkou armádou (12. skupina armád).
Pokyny Karla Hermanna Franka pro evakuaci německých žen a dětí před postupující Rudou armádou.
Spojenecké nálety na Karlovy Vary a Ústí nad Labem.
20. 4. 1945
Slavnostní představení Prodané nevěsty v Národním divadle za účasti členů protektorátní vlády.
21. 4. 1945
Osvobození Aše americkou 3. armádou.
Osvobození Opavy Rudou armádou.
Osvobození koncentračního tábora Sachsenhausen sovětskou a polskou armádou.
24. 4. 1945
Schůzka některých členů protektorátní vlády u Karla Hermanna Franka ohledně sestavení delegace pro vyjednávání s Američany. Mise skončila 1. 5. 1945 neúspěšně.
Vypuknutí epidemie skvrnitého tyfu v terezínském ghettu v důsledku evakuace vězňů z likvidovaných koncentračních táborů. Během května ji dostali pod kontrolu čeští zdravotníci spolu s lékaři Rudé armády.
25. 4. 1945
Jednotky sovětské a americké armády se setkaly u Torgau na Labi.
Bombardování plzeňské Škodovky americkými letadly.
Osvobození Brna 2. ukrajinským frontem.
Převzetí správy protektorátu velitelem skupiny armád Střed polním maršálem Ferdinandem Schörnerem.
Poslední popravy v sekyrárně věznice Praha-Pankrác.
28. 4. 1945
Projev kolaborantského ministra školství a lidové osvěty Emanuela Moravce varující před povstáním v zemi. 5. 5. 1945 spáchal sebevraždu.
Zastřelení italského diktátora a spojence A. Hitlera Benita Mussoliniho.
Osvobození koncentračního tábora Dachau americkými jednotkami.
Příjezd transportu vězňů z koncentračních táborů (téměř 4000 osob) do Roztok u Prahy.
29. – 30. 4. 1945
Ustavující schůze České národní rady v Praze. Z původního čtyřčlenného pracovního předsednictva byl tento odbojový orgán rozšířen na 27 členů. Předsedou byl zvolen Albert Pražák, místopředsedou zástupce KSČ Josef Smrkovský.
Adolf Hitler spáchal sebevraždu, jeho nástupcem se stal admirál Karl Dönitz.
Osvobození Žiliny a Ostravy útvary 4. ukrajinského frontu spolu s 1. čs. samostatnou tankovou brigádou.
Osvobození Mnichova americkou 7. armádou (6. skupina armád).
Poslední rozhlasový projev Karla Hermanna Franka k obyvatelům protektorátu.
Příjezd kombinovaného oddílu čs. samostatné obrněné brigády po bojích u Dunkerque ke státní hranici u Chebu a jeho připojení k 18. pluku 1. pěší divize americké armády.
1. 5. 1945
Květnové povstání českého lidu. Začalo v Přerově a pokračovalo v obcích na Železnobrodsku, Semilsku, Jilemnicku, Jičínsku a Novopacku.
Ilegální plenární schůze Ústřední rady odborů v Praze.
Rudá armáda dokončila dobývání Berlína, jeho posádka kapitulovala.
Transport britských, belgických a francouzských válečných zajatců z východních oblastí protektorátu.
3. 5. 1945
Osvobození Vizovic příslušníky 1. čs. partyzánské brigády Jana Žižky.
4. 5. 1945
Partyzáni a jednotky 1. československého armádního sboru osvobodili Vsetín.
Zaslání abdikačního dopisu Rudolfa Bienerta prezidentu Emilu Háchovi.
Povstání se rozhořelo i na Českomoravské vysočině a na Podbrdsku.
Osvobození Kroměříže 1. čs. armádním sborem.
Nacisté vypálili obec Javoříčko. Postříleno 38 mužů.
6. 5. 1945
3. americká armáda osvobodila Plzeň a 7.5. dosáhla domluvené demarkační čáry Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice.
6. 5. 1945
3. americká armáda osvobodila Plzeň a 7.5. dosáhla domluvené demarkační čáry Karlovy Vary – Plzeň – České Budějovice.
Československá vláda přesídlila z Košic do Bratislavy.
Do Prahy vstoupila vojska tzv. Vlasovovy armády pod vedením generála Buňačenka.
Od Drážďan zahájil 1. ukrajinský front pod vedením maršála Stěpana Ivanoviče Koněva pražskou operaci.
7. 5. 1945
V Praze probíhaly těžké boje mezi německou armádou a povstalci.
Akt bezpodmínečné kapitulace Německa s představiteli SSSR, USA a VB byl podepsán v Karlsruhe.
9. 5. 1945
Rudá armáda vstoupila do Prahy a dokončila pražskou operací osvobozování Čech a Moravy.
Sebevražda Konráda Henleina po uvěznění Američany v Plzni.
Terezínská Malá pevnost, bývalá věznice pražského gestapa, se začala měnit na internační tábor pro Němce.
10. – 12. 5. 1945
Rudá armáda dokončila osvobozování Československa. Poslední boje s německou armádou proběhly u Milína a Slivice v okrese Příbram.
11. 5. 1945
Vláda ukončila činnost České národní rady a rozhodla se přeměnit ji v přípravný výbor pro volby Zemského národního výboru.
11. – 31. 5. 1945
První vlna zatýkání ruské a ukrajinské emigrace sovětskými tajnými službami. Zatčeni byli např. generál Sergej Vojcechovský (12. 5.) a Augustin Vološin (15. 5.).
12. 5. 1945
V Praze bylo ustaveno prozatímní vedení Svazu české mládeže.
Zahájení přesunu čs. samostatné obrněné brigády ze severní Francie do vlasti.
V pražské Lucerně se konala ustavující manifestační schůze Československé strany národně socialistické, kde byla strana prohlášena za obnovenou. Novým předsedou byl zvolen Petr Zenkl.
19. 5. 1945
Prezident republiky Edvard Beneš vydal dekret o národní správě majetku Němců. Maďarů, kolaborantů a zrádců (dekret č. 5/1945 Sb.).
20. 5. 1945
Podpis dohody v Trstené o vrácení částí Oravy a Spiše získané Slovenskem na podzim 1939 Polsku.
25. 5. 1945
Vláda projednala obnovení činnosti českých vysokých škol.
Usnesení vlády, které vzalo na vědomí odsun německých příslušníků s vyloučením těch, kteří se aktivně zúčastnili boje za osvobození republiky.
Obnovení Židovské náboženské obce v Praze.
29. 5. 1945
Manifestace kulturních pracovníků v pražské Lucerně, která se přihlásila k programu Národní fronty.
Ministerstvo zdravotnictví vydalo pokyny ohledně léčebné péče o osoby navrátivší se z koncentračních táborů.
V rámci tzv. divokého odsunu německého obyvatelstva došlo k přesunu asi 20 000 brněnských Němců, soustředěných již od 11. 5. 1945 mimo svá obydlí, na území Rakouska. Tato akce se neobešla bez násilí a zbytečných krutostí.
Přehlídka čs. samostatné obrněné brigády v Praze.
Příjezd prvního vlaku s nákladem UNRRA (40 vagonů) pod ochranou Revoluční gardy z černomořského přístavu Konstanca do Prahy.
2. 6. 1945
Mezi vládou a předsednictvem SNR byla uzavřena tzv. první pražská dohoda. Dohoda vymezila postavení Slovenské národní rady a sboru pověřenců (SNR je nositelkou státní moci na Slovensku a jí přísluší veškerá zákonodárná, vládní a výkonná moc na Slovensku, pokud není vyhrazena ústředním orgánům. Nejvyšším výkonným orgánem vládní moci na území Slovenska se stal sbor pověřenců odpovědný SNR.).
Zástupci KSČ, SDS a NSS podepsali dohodu o společném postupu stran národního bloku pracujícího lidu měst a venkova. Politické strany se vněm zavázaly, že budou společně postupovat při realizaci Košického vládního programu a při řešení dalších politických otázek.
Ve vládě se projednávaly územní požadavky ČSR na Kladsko, Ratibořsko a Hlučínsko.
Nejostřeji vystupovali a maximální nároky kladli komunisté (Václav Kopecký).
Ustanovení samostatného čs. úřadu UNRRA (od 10. 8. 1945 přejmenován na Československý úřad pro hospodářskou pomoc a obnovu).
10. 6. 1945
Vzpomínková slavnost v Lidicích u příležitosti 3. výročí vypálení obce.
21. 6. 1945
Vydán dekret prezidenta republiky o konfiskaci a rozdělení pozemkového majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů (č. 12/1945 Sb.), vytvořil předpoklady pro poválečné rozsáhlé změny pozemkového vlastnictví.
Zemřel český básník, překladatel a novinář Josef Hora.
22. – 23. 6. 1945
Neúspěšná jednání zástupců polské a československé vlády v Moskvě k urovnání sporu o Těšínsko.
Ministerstvo zahraničních věcí vydalo zastupitelským úřadům pokyny pro řešení repatriace (resp. přesídlení do vlasti) Čechů a Slováků žijících v cizině.
26. 6. 1945
Na ustavující konferenci OSN v San Francisku (25. 4. – 26. 6. 1945) byla podepsána Charta OSN, která vstoupila v platnost dne 24. 10. 1945 po ratifikaci zakládajícími členy. Mezi ně patřilo i Československo.
26. 6. – 8. 8. 1945
Na konferenci čtyř mocností v Londýně bylo potvrzeno rozdělení Německa do čtyř okupačních zón a dohodnuto stíhání válečných zločinců.
27. 6. 1945
Úmrtí Emila Háchy v pankrácké věznici.
29. 6. 1945
Vlády Československa a Sovětského svazu uzavřely dohodu o připojení Zakarpatské Ukrajiny k SSSR.
Československá vláda vyslovila souhlas s prováděním odsunu Němců.
4. 7. 1945
Vydána vyhláška o mzdovém zrovnoprávnění žen (74/1945 Ú.l.).
7. – 8. 7. 1945
První sjezd Demokratické strany na Slovensku. Předsedou byl zvolen Jozef Lettrich.
14. – 15. 7. 1945
V Praze proběhl manifestační sjezd českého učitelstva. Byl vysloven požadavek na zavedení jednotného školství a vysokoškolského vzdělání učitelů.
17. 7. – 2. 8. 1945
Konala se konference šéfů vlád protifašistické koalice USA, SSSR a Velké Británie H. Trumana, J. V. Stalina a W. Churchilla / C. Atleeho v Postupimi. Zabývala se otázkou Německa, poválečným uspořádáním v Evropě a dalším společným postupem spojenců po válce proti Japonsku. Vyslovila souhlas s odsunem německých menšin ve východní Evropě do okupačních pásem Německa.
V továrně v Krásném Březně došlo k velké explozi třaskavin a munice, při níž zahynulo 26 osob a kolem 200 osob bylo zraněných. Z této sabotážní akce byli obviněni místní Němci.
2. 8. 1945
Byl vydán dekret č. 33/1945 Sb. o úpravě československého státního občanství osob německé a maďarské národnosti. Dekretem byly osoby německé a maďarské národnosti zbaveny československého státního občanství k datu, kdy nabyly cizí státní občanství, nebo k datu vstupu dekretu v platnost.
3. 8. 1945
Zpráva denního tisku o zjištění německé ilegální organizace werwolf, která se podílela na sabotážích (v Ústí nad Labem, Terezíně a Kadani).
5. 8. 1945
Zahájení akce „Milión pracovních hodin republice“.
6. 8. 1945
USA svrhly první atomovou bombu na japonské město Hirošimu.
7. 8. 1945
Západní spojenci předali československé justici Karla Hermanna Franka. O jeho vypátrání ve Wiesbadenu se především zasloužil generál justiční služby Bohuslav Ečer.
8. 8. 1945
SSSR vyhlásil válku Japonsku na základě dohod z konference v Jaltě.
SSSR, USA, Velká Británie a Francie podepsaly dohodu o stíhání a potrestání válečných zločinců.
9. 8. 1945
USA svrhly druhou atomovou bombu na město Nagasaki.
11. 8. 1945
Dekretem prezidenta republiky byl znárodněn filmový průmysl.
11. – 12. 8. 1945
V Žilině se konala konference KSS. Delegáti se vyslovili pro pevný svazek Čechů a Slováků. Předsedou KSS byl zvolen Viliam Široký a generálním tajemníkem Štefan Bašťovanský.
13. 8. 1945
Přílet čs. perutí RAF z Velké Británie do Prahy.
Z Polska na východní Slovensko začaly přecházet skupiny banderovců. 23. 8. 1945 vyloupili obce Suchou a Príkrou u Svidníka. Do konce září byli vytlačeni z československého území.
16. 8. 1945
Zemřel K. Krofta, bývalý čs. ministr zahraničí a spoluzakladatel odbojové skupiny Přípravný revoluční národní výbor.
25. 8. 1945
Vláda přijala ústavní dekret o Prozatímním národním shromáždění a o volbách do tohoto orgánu a do zemských a okresních národních výborů.
2. 9. 1945
Japonsko podepsalo na palubě americké bitevní lodi Missouri, kotvící Tonkinském zálivu, bezpodmínečnou kapitulaci. Za spojeneckou stranu podepsali dokument představitelé vrchního velení USA, SSSR, Velké Británie, Číny, Francie, Nizozemska, Austrálie, Kanady a Nového Zélandu.
6. 9. 1945
Ve věznici v Praze na Pankráci byl popraven náměstek pražského primátora Josef Pfitzner, kterého Mimořádný lidový soud v Praze odsoudil k trestu smrti.
7. 9. 2024
Vláda odsouhlasila přistoupení k dohodě o stíhání válečných zločinců.
10. 9. 1945
Zemřel český architekt Josef Gočár.
16. 9. 1945
Národní pohřeb 601 mučedníků v Terezíně zavražděných na konci války.
18. 9. 1945
Předsednictvo SNR jmenovalo nový sbor pověřenců. Předsedou byl jmenován Karol Šmidke.
23. 9. 1945
Americkými okupačními orgány byla předána do Československa herečka Lída Baarová.
28. – 30. 9. 1945
V Praze se konaly Tyršovy hry jako společné vystoupení československých tělovýchovných organizací.
1. 10. 1945
Vydán dekret prezidenta republiky č. 88/1945 Sb. o všeobecné pracovní povinnosti.
2. 10. 1945
Ustaven Národní soud k souzení zrádců a kolaborantů, mimořádné soudní orgány byly ustaveny v Praze a Bratislavě.
11. 10. 1945
Velitel americké armády Dwight David Eisenhower navštívil Prahu.
12. 10. 1945
Maršál Ivan Stěpanovič Koněv jednal v Praze se členy československé vlády.
14. 10. 1945
V Praze a Brně byly zvoleny zemské národní výbory a na principu paritního zastoupení bylo voleno Prozatímní národní shromáždění 200 poslanců za české země a 100 poslanců za Slovensko.
18. 10. 1945
Vydán dekret o právním zrušení německých vysokých škol v Praze a Brně.
18. – 21. 10. 1945
Konal se XX. sjezd Československé sociálně demokratické strany dělnické. Předsedou strany byl zvolen Zdeněk Fierlinger, zastánce úzké spolupráce s komunisty.
19. 10. 1945
Vydán dekret prezidenta republiky (č. 91/1945 Sb.) o zavedení nové československé koruny (Kčs) od 1. 11. 1945. Dosavadní papírová platidla zavedená do oběhu na pokyn okupační moci nebo orgánů Slovenského štátu byla prohlášená za neplatná.
24. 10. 1945
Prezident republiky E. Beneš podepsal dekrety o znárodnění dolů a těžkého průmyslu, některých podniků potravinářského průmyslu, akciových bank a soukromých pojišťoven. Současně byl vydán dekret o závodních a podnikových radách. Dekrety o znárodnění vstoupily v platnost 28. 10. 1945.
25. 10. 1945
Vydán dekret prezidenta republiky (č. 108/1945 Sb.) o konfiskaci nepřátelského majetku a o Fondu národní obnovy.
Zahájena první etapa vnitřní kolonizace (přemístění) obyvatel maďarské národnosti z jižního Slovenska do českého pohraničí (tato část skončila 4. 12. 1945).
27. 10. 1945
Vydán tzv. malý retribuční zákon (č. 138/1945 Sb.) o trestání některých provinění proti národní cti. Platnost retribučního zákona skončila 5. 5. 1947.
Zřízena Akademie múzických umění v Praze.
28. 10. 1945
Prozatímní národní shromáždění na své ustavující schůzi zvolilo předsedou Josefa Davida, schválilo činnost první vlády Národní fronty a potvrdilo prezidenta republiky ve funkci.
29. 10. – 4. 11. 1945
Proběhla měnová reforma. Hotovost se měnila 1:1, ale každý občan obdržel jen 500 Kč. Dosavadní vklady v peněžních ústavech se staly tzv. vázané – mohly být uvolněny jen výjimečně a na základě úředního schválení.
Listopad
Jednotky sovětské a americké armády opustily území Československa.
6. 11. 1945
Jmenována druhá poválečná vláda Zdeňka Fierlingera (místopředsedou vlády Jaroslav Stránský a ministrem spravedlnosti Prokop Drtina).
10. 11. 1945
V Praze se konal státní pohřeb Jana Švermy.
15. 11. 1945
Z Blízkého Východu vyjel 1. transport Čechoslováků, který v únoru 1946 dorazil do ČSR.
17. – 23. 11. 1945
Zasedání Světového kongresu studentstva v Praze. Jednání bylo symbolicky spojeno se vzpomínkou na perzekuci studentů 17. 11. 1939.
20. 11. 1945
V Norimberku byl zahájen proces s nacistickými válečnými zločinci (tzv. Norimberský proces). V čele čs. delegace stál Bohuslav Ečer.
22. 11. 1945
Prozatímní národní shromáždění schválilo zákon o připojení Podkarpatské Rusi/Zakarpatské Ukrajiny k SSSR.
23. 11. 1945
Dohoda mezi vládou SSSR a vládou ČSR o rozšíření těžby rud a koncentrátů v Československu, obsahujících rádium a jiné radioaktivní prvky.
30. 11. 1945
Čs. vláda projednala návrh směrnic k provádění soustavného vystěhování Němců z území ČSR.
3. – 6. 12. 1945
Představitelé vlády ČSR a Maďarska jednali o urovnání československo–maďarských vztahů, zejména o odsunu (výměně) Maďarů z Československa. Rozhovory skončily neúspěchem. Ministr zahraničí Maďarska požadoval zastavení přesunu Maďarů do Čech a chtěl, aby obdrželi československé státní občanství.
6. – 9. 12. 1945
V Praze se konala konference Československé strany národně socialistické. Schválila akční program a organizační řád strany. Předsedou strany byl zvolen Petr Zenkl.
11. 12. 1945
Národním prokurátorem byla podána první žaloba na bývalé československé důstojníky Otto Bláhu, Roberta Rychtrmoce a Gustava Mohapla. Proces byl zahájen 15. 1. 1946.
14. – 15. 12. 1945
V Praze proběhl I. sjezd Svazu osvobozených politických vězňů.
18. 12. 1945
Zasedání ÚV KSČ projednalo úkoly v lidově demokratickém státě, Klement Gottwald zdůraznil, že strana trvá na politice Národní fronty.
31. 12. 1945
Ukončena branná pohotovost státu, která byla vyhlášena 23. 9. 1938.