Celkem 23 studií autorů z České republiky, Estonska, Rakouska, Slovenska a Ukrajiny bude zaměřeno na problematiku zajištění paliv a energií v průběhu 20. století ve středu Evropy a souvislosti energetiky, bezpečnosti, zájmů (podnikatelů, společnosti i států), ideologií a politiky v různých společenských systémech.
Jaroslav Pažout
Diskuze o úpravě výjimečného trestu a snahy o zrušení trestu smrti v komunistickém Československu
Publikace je věnována snahám o zrušení trestu smrti v komunistickém Československu, které vrcholily v období pražského jara v souvislosti s reflexí tragických dopadů nedávného „porušování socialistické zákonnosti“ i hledáním nové, funkčnější podoby trestní politiky. Pozornost je dále zaměřena na diskuse o rozsahu jeho užívání od přijetí nového trestního zákona v roce 1961, který vedle trestu smrti stanovoval maximální trest odnětí svobody ve výši patnácti let, do jeho novelizace v roce 1973, jež přinesla úpravu výjimečného trestu – alternativou k trestu smrti se stal trest odnětí svobody do 25 let.
Martin Kučera
Národní archiv vydává rukopis archiváře a historika Karla Kazbundy (1888–1982) věnovaný poslední dekádě života spisovatele, dramatika, herce a překladatele Josefa Kajetána Tyla (1808–1856). Zachycuje období po roce 1848, kdy byl Tyl propuštěn z divadla, opustil Prahu a působil u kočovných hereckých společností v západních a jižních Čechách. Kazbunda vycházel z dnes již nedostupných pramenů zničených při požáru vídeňského Justičního paláce roku 1927. Monografie přináší jedinečný pohled na málo známou etapu Tylova života i na počátky českých hereckých rodin. Ačkoli zůstalo dílo torzem, jde o významnou práci k dějinám českého divadla a ke kulturním dějinám vůbec. Vydání doplňuje rozsáhlý poznámkový aparát, historický a ediční úvod i jmenný rejstřík.
První číslo roku 2026 přináší dvě odborné studie a jednu zprávu, tematicky se pohybuje mezi šlechtickou genealogií a problematikou památkové péče. V úvodní studii se Marek Starý podrobně zabývá rodem Tunklů z Brníčka a Zábřehu a zasazuje jeho dějiny a jednotlivé členy do širších souvislostí, včetně vazby na rod Iturbide, kteří po krátký čas zastávali funkci mexických císařů. V druhé studii Tomáš Kowalski analyzuje vztah mezi elektrifikací a ochranou památek, přičemž se na základě archivních materiálů zaměřuje na rozpor mezi modernizačními zásahy a požadavky ochrany státní památkové péče. V závěrečné zprávě pan profesor Ivan Hlaváček shrnuje zahraniční knižní novinky v oblasti pomocných věd historických, tentokrát zejména polské diplomatiky a medievistiky a hojné ediční praxe.