1942, 10. červen
Lidice
V rámci represí po atentátu na zastupujícího říšského protektora R. Heydricha došlo 10. června 1942 k drastickému zákroku proti obci Lidice, jejíž obyvatelé byli obviněni z napomáhání parašutistům.
Všichni muži byli zastřeleni, ženy odvezeny do koncentračních táborů a děti určeny pro převýchovu. Zároveň začaly demoliční práce, které vedly k úplnému srovnání obce se zemí.
č. p. 1–22
č. p. 46–68
č. p. 23–45
č. p. 69–90
Při sčítání obyvatelstva v roce 1930 stálo v obci Lidice (politický okres Kladno, soudní okres Unhošť) 89 domů, v nichž žilo 446 obyvatel. NA, Sčítací operáty obce Lidice. NA, SO 1930, kart. 5753
UPOZORNĚNÍ: Ve sčítacích operátech byly na základě platné legislativy anonymizovány údaje o teoreticky žijících osobách. Jedná se však převážně o rodiny, které již v roce 1942 v Lidicích nežily.
NA, MV I-ref. L, sign. C-6178, kart. 28
Vedle mužů popravených 10. června 1942 na zahradě Horákova statku přišli o život také dodatečně zadržení lidičtí dělníci z noční směny, kteří byli zastřeleni podle stanného práva v Praze. Zcela vyvražděny byly rodiny Horákových a Stříbrných, jejichž synové sloužili u 311. bombardovací perutě ve Velké Británii.
NA, MV I-ref. L, sign. C-6178, kart. 28
Na demoliční práce v Lidicích byli 17. června 1942 nasazeni příslušníci Říšské pracovní služby (Reichsarbeitsdienst/RAD), jejichž práce trvala čtyři týdny.
Blíže neurčený seznam popravených obyvatel Lidic. NA, MV I-ref. L, sign. C-6178, kart. 28
Hlášení velitele bezpečnostní policie a SD v Praze Horsta Böhmeho o plnění úkolů v obci Lidice. Praha, 12. červen 1942. NA, ÚŘP, sign. 114-10/1, fol. 137-140, kart. 47
Plán Lidic s vyznačením jednotlivých demoličních úseků a vyčíslením prací potřebných na úplnou likvidaci obce. 1942, NA, MV-ref. L, sign. C 6178, kart. 26
Dopis vedoucího pracovní župy RAD XXXVIII Alexandera Commichaua státnímu tajemníkovi K. H. Frankovi s prosbou o odměnění příslušníků RAD za těžkou práci při likvidaci Lidic prohlídkou Prahy a návštěvou Karlštejna. Praha, 20. červenec 1942. NA, NSM, sign. 110-7/83, fol. 40, kart. 70
Reakce na tragické události na sebe nenechaly v zahraničí dlouho čekat. Protiněmecký projev předsedy svazu zahraničních Čechoslováků Gustava Bečváře za krajanské spolky usídlené v Londýně přednesený 5. července 1942 obsahoval vedle zoufalství nad oběťmi masakrů v Lidicích a Ležákách také volání po krvavé odplatě na Němcích a po nemožnosti budoucího soužití obou národů.
Protiněmecký projev krajanských spolků.
Londýn, 5. červenec 1942. NA, AHR, sign. 1-10-16-3, fol. 965-969, kart. 177
O rodných Lidicích vypovídal před úředníky ministerstva vnitra v Londýně i pilot Josef Stříbrný. Anglickou verzi výpovědi následně použilo ministerstvo spravedlnosti k vyšetřování před United Nations War Crimes Commission ve věci potrestání zločinů spáchaných nacisty v obcích Lidice a Ležáky.
Protokol z výslechu Josefa Stříbrného o životě v Lidicích.
Londýn, 4. květen 1944. NA, MV-L, sign. 2-14-16, fol. 53-54, kart. 212
Teror rozpoutaný po atentátu, a zejména po smrti R. Heydricha, vyvolal celosvětovou solidaritu. Po aktuálním zpravodajství o odbojové akci v protektorátu byla časem celá záležitost překlopena československou exilovou vládou do pozitivní propagandy. Zejména v USA a ve státech jižní Ameriky docházelo v důsledku solidarity k přejmenovávání obcí. Samotné vlády bojujících spojeneckých armád si braly osud zničených Lidic za vzor pro posilu morálky vlastního národa.
Lídice. Historia de una pequeña población.
NA, MV I – ref. L, sign. C-6166, kart. 5