Státní rada nahrazovala v exilovém prostředí činnost předválečného Národního shromáždění, které plnilo roli parlamentu a bylo v meziválečné době nejvyšším zákonodárným sborem Československa. Umožňovala tak všem politickým proudům podíl na moci. Mnohdy dlouhé a bouřlivé diskuse se zdarem korigoval její předseda Prokop Maxa (28. 5. 1883, Manětín – 9. 2. 1961, Praha). Fungování samotné Státní rady nebylo ideální s ohledem na nemožnost konat demokratické doplňující volby a její význam postupně zmenšovaly domácí odbojové organizace, např. Slovenská národní rada, hlásící se o podíl na budoucím řízení státu.
Předseda Státní rady Prokop Maxa.
NA, FD 1897–1981, sign. 854.
1941–1942, Londýn
Dobový životopis meziválečného diplomata a předsedy Státní rady Prokopa Maxy. Po návratu do Prahy působil v Československé obci legionářské a poté v rámci Svazu protifašistických bojovníků.
NA, SR-L, inv. č. 26, kart. 19.
1945, 12. březen, Londýn
Zápis z posledního jednání pléna Státní rady v Londýně.
NA, SR-L, inv. č. 35, kart. 69.
1945, březen-duben, Londýn
Ukončení činnosti Státní rady obnášelo vedle vypovězení nájemního vztahu k budově na 43 Wilton Crescent, S.W.1, zajištění archivu a ostatního inventáře včetně cenných koberců vhodných k přepravě zpět do vlasti.
NA, SR-L, inv. č. 12, kart. 7.
1941-1945, Londýn
Zasedání exilové Státní rady v Londýně.
NA, SR-L, inv. č. 13, kart. 8.