1944–1945, Londýn
Mapa Československa s vyznačením plánovaných repatriačních tras a příhraničních měst vhodných pro ubytování repatriantů, vypracovaná před koncem války exilovým Ministerstvem sociální péče.
NA, MSP-L, inv. č. 490, sign. 59-118, kart. 66.
Repatriantům z koncentračních táborů a z nucených prací se po návratu dostávalo základní hmotné zaopatření od repatriačních orgánů a ve velké míře také od charitativních organizací. Tyto osoby absolvovaly lékařské vyšetření, nemocní byli předáváni do zdravotnických zařízení. Léčebná péče, upravená vyhláškou Ministerstva zdravotnictví z 30. května, byla pro repatrianty zdarma. Ti, jejichž zdraví bylo celkově podlomené, měli nárok na několikatýdenní pobyty v ozdravovnách či lázních.
Dohodou z 12. června byla organizačním zajištěním zotavovací akce pověřena Ústřední rada odborů a první skupina repatriantů zahájila svoje ozdravné pobyty 3. července. Ozdravné pobyty pořádal i Červený kříž a další organizace. Datum 3. července nese i vyhláška Ministerstva ochrany práce a sociální péče (MOPSP), která stanovovala výši peněžitých podpor repatriantům. Nárok na ně nezískali – s výjimkou tzv. antifašistů – občané německé a maďarské národnosti, kteří měli být z repatriace zcela vyloučeni.