Písemné bohatství zrušených klášterů v Čechách

Cílem společného projektu je vytvořit nástroj pro studium klášterních dějin v českých zemích. Vybudovat virtuální prostředí, v němž budou scelené a prezentované původní klášterní písemné fondy a sbírky nacházející se ve fondech paměťových institucí.

Kláštery patřily již od raného středověku ke kulturním centrům a svým působením ovlivnily kulturní, sociální, hospodářské i správní dějiny. Klášterní instituce se staly předními objednavateli uměleckých děl nebo stály u zrodu písemné tradice. Zrušení mnoha řádových domů během josefinských reforem koncem 18. století znamenalo mimo jiné rozchvácení i částečné zničení dochovaného písemného bohatství těchto institucí, které dodnes tvoří významnou součást národního, historického a kulturního dědictví. Knihy (rukopisy a tisky) a archiválie (především listiny, úřední knihy a aktový materiál) byly ze zrušených klášterů v Čechách předány do nově vzniklé Veřejné a universitní knihovny (dnešní Národní knihovny ČR), kde byly začleněny do jejího fondu, podstatná část archivního materiálu byla posléze přesunuta do Domácího, dvorního a státního archivu ve Vídni a nyní je uložena v Národním archivu. Do Národního archivu byly také v roce 1950 předány archivní dokumenty, které se do té doby nacházely v Klementinských sbírkách. Úzká propojenost knihovních a archivních fondů, jak v době fungování klášterů, kdy knihovny i archivy tvořily součást klášterních pokladů, tak v době josefinských reforem, kdy jedním z prvních aktů duchovních komisařů, kteří klášterní komunitě oznámili rozhodnutí o zrušení daného kláštera, bylo uzavření a zapečetění knihovny a archivu kláštera, je zcela nepopiratelná a společné studium těchto fondů tak přispěje ke komplexnímu výzkumu klášterních dějin.

Plánovanými hlavními výstupy projektu bude specializovaná veřejná databáze, v níž budou vzájemně propojeny knihovní a archivní fondy a dojde tak k jejich virtuálnímu scelení. Součástí specializované databáze bude také prezentace výsledků zpracování předávacích protokolů, dochovaných z průběhu rušení jednotlivých řeholních domů, jež bude sloužit jako nástroj pro základní orientaci ve fenoménu rušení klášterů v době josefínských reforem a také ve členění písemného bohatství jednotlivých klášterů. V databázi uvedené informace budou rovněž využívány jako zdroj materiálu potřebného pro vytvoření náplně interaktivní specializované mapy, která se bude zabývat časovou a územní lokalizací klášterů na území Čech. Databáze a specializovaná mapa umožní zasadit akt rušení jednotlivých klášterů v Čechách do širšího rozvoje klášterních institucí na území ČR a zanést zrušené kláštery do geografických a kulturních souvislostí s ostatními kláštery, které rušení v rámci josefínských reforem nepostihlo, i ty, jež byly v této době založeny. To umožní komplexněji interpretovat jak samotný jev klášterní abolice za Josefa II., tak faktické rušení jednotlivých řeholních domů nebo změny v církevně správní síti.

Databáze i specializovaná mapa budou sloužit jako platformy pro výzkum dějin klášterů 4 pro odbornou i laickou veřejnost. Odborné zpracování materiálu umožní začlenit problematiku rušení klášterů v době josefínských reforem do širšího kontextu reforem a abolicí klášterů na konci 18. století v celé habsburské monarchii. Výsledky projektu budou prezentovány také prostřednictvím odborných studií a dvou výstav (2025 výstava k tematice ženských klášterů zrušených za josefínských reforem, 2027 výstava písemné bohatství zrušených klášterů v českých zemích).