Národní a kulturní identita českých komunit na Ukrajině v 19. – 21. století v movitém kulturním dědictví České republiky
Projekt podpořený v rámci programu NAKI III (program na podporu aplikovaného výzkumu a experimentálního vývoje v oblasti národní a kulturní identity na léta 2023 až 2030).
Identifikační kód projektu: DH23P03OVV043
Hlavní tematická priorita, který projekt svými cíli dílčím způsobem naplňuje: 7. Národní a kulturní identita v kultuře menšin na historickém území a za hranicemi českého státu a jejich souvislostí v evropském kontextu
Vedlejší tematická priorita, kterou projekt svými cíli dílčím způsobem naplňuje: 16. Metody identifikace, dokumentace, evidence a interpretace národního nemovitého a movitého kulturního dědictví
PŘÍJEMCE – KOORDINÁTOR PROJEKTU
Národní muzeum
Mgr. Tomáš Kavka, Ph.D.
Mgr. Ondřej Štěpánek
Mgr. Michaela Smidová
Mgr. Eliška Pekárková
DALŠÍ PŘÍJEMCI
Česká republika – Národní archiv
PhDr. Lenka Kločková
Mgr. Adam Zítek
Bc. Roman Štér
Etnologický ústav AVČR
Mgr. Veronika Beranská, Ph.D.
Doc. PhDr. Zdeněk Uherek, CSc.
POPIS A CÍLE PROJEKTU:
Cílem projektu je realizace aplikovaných výzkumů rozvíjejících prezentaci, uchování i rozšiřování informací získaných z archivních dokumentů a trojrozměrných exponátů, které povedou k osvětlení specifického a výjimečného kulturního dědictví spojeného s historií i současností českých komunit v oblastech nynější Ukrajiny s důrazem na komunitu volyňských Čechů. Projekt zmapuje jejich příchod na toto území v 60. letech 19. století, integrace v nové domovině a dokumentaci reemigračních vln v průběhu 20. a 21. století. Svými výsledky obohatí dosavadní poznání o krajanských komunitách na území dnešní Ukrajiny, jakož i zároveň přispěje ke zveřejnění k ucelené specializované odborné databázi, která je z řad široké a odborné veřejnosti i potomků volyňských Čechů velmi žádaná. Využitelná bude rovněž pro edukaci v rámci sekundárního a terciálního vzdělávání.
Projekt je první ucelenou snahou o mezioborovou spolupráci tří významných vědeckých institucí, které se věnují dané problematice v rámci své odbornosti. Národní muzeum uchovává ve svých sbírkách trojrozměrné předměty a fotografie, které získává akviziční činností od počátku 90. let 20. století. Národní archiv získává, zpracovává a zpřístupňuje archiválie vztahující se k tématice volyňských Čechů z let 1960–2021 ve fondech úřední a soukromoprávní provenience, osobních fondech a rodinných archivech. Etnologický ústav AV ČR shromažďuje materiály související s jejich kontinuálním výzkumem českých komunit na Ukrajině již od 50. let 20. století, jehož součástí jsou vzpomínková vyprávění, písňové texty, různé doklady o stravovacích zvyklostech, odívání, společenské kultuře a fotografický materiál po jejich příchodu do tehdejší ČSSR po 2. sv. válce. Tyto dokumenty budou během projektu doplňovány novými digitalizáty, sběrem orální historie, tak i zpřístupňováním písemností a exponátů z dalších paměťových institucí, od sběratelů, pamětníků v rámci ČR.
Hlavními výsledky bude veřejná databáze vztahující se k reemigraci do Československa z jednotlivých obcí z oblastí Volyně v letech 1945–1947, interaktivní specializovaná mapa, audiovizuální tvorba formou dokumentárního filmu rozděleného na 12 tematických částí a výstava s kritickým katalogem přibližující skryté hmotné a nehmotné kulturní dědictví příslušníků krajanských komunit.
Předpokládané výsledky projektu:
Hlavními výsledky projektu budou veřejná databáze vztahující se k reemigraci do Československa z Volyně v letech 1945–1947, interaktivní specializovaná mapa, audiovizuální tvorba dokumentárního filmu rozděleného na 12 tematických částí a výstava s kritickým katalogem přibližující skryté hmotné a nehmotné kulturní dědictví příslušníků krajanských komunit.
Vedlejšími výsledky budou tři monografie, pět odborných studií uveřejněných v recenzovaných periodicích a uspořádání tři konferencí.
VÝSLEDKY PROJEKTU:
J – Recenzovaný odborný článek
Po druhé světové válce byli Češi reemigrováni z území Volyně, která se stala součástí Sovětského svazu. Byla to vyhlídka na život pod komunistický režim, což byl jeden z důvodů, proč se čeští krajané rozhodli opustit své domovy, pro které oni i generace před nimi tolik udělali. Přes proklamované vítání „ztracených synů a dcer národa“ brzy zjistili, že situace v poválečném Československu není pozitivní. Při osidlování pohraničí docházelo ke konfliktům se zainteresovanými členy místního obyvatelstva. Přišla zásadní změna ve vývoji v únoru 1948, kdy se moci ujala Komunistická strana Československa a v zemi začal vznikat totalitní režim po stalinském duchu, projevující se mimo jiné kolektivizací zemědělství. Případová studie přibližuje tyto okolnosti na případu „Jana Hudce a spol.“, jehož nevědomými aktéry byli z větší části volyňští Češi z obce Stankovice. na Žatecku. Tento případ dobře ilustruje proces kolektivizace, jeho selhání vyplynulo z ní a z „řešení“, se kterým Státní bezpečnost ve svých vyšetřováních přišla. Je to také příběh lidí, jejichž životy tragicky poznamenala komunistická totalita.
After the Second World War, Czechs were re-emigrated from the territory of Volhynia, which became part of the Soviet Union. It was the prospect of life under the Communist regime that was one of the reasons why Czech compatriots decided to leave their homes, which they and generations before them had done so much to build. Despite their proclaimed welcome to the „lost sons and daughters of the nation“, they soon discovered that the situation in post-war Czechoslovakia was not positive. During the settlement of the borderlands there were conflicts with inter ested members of the local population. A fundamental change in development came in February 1948, when the Communist Party of Czechoslovakia took power and a totalitarian regime along the Stalinist lines began to be established in the country, manifested among other things by the collectivisation of agriculture. The case study presents these circumstances through the case of ‚Jan Hudec and Co.‘, whose unwitting actors were, for the most part, Volhynian Czechs from the village of Stankovice in Žatecko. This case illustrates well the process of collectivisation, the failures that resulted from it and the ‚solution‘ that the State Security came up with in its investigations. It is also the story of people whose lives were tragically marked by communist totalitarianism.
M – Uspořádání (zorganizování) konference
Cílem konference bylo soustředit příspěvky věnované reemigraci, usídlování, adaptaci a integraci volyňských Čechů v Československu/České republice v letech 1945–2022 a prozkoumat tuto problematiku z hlediska jednotlivých vln návratu volyňských Čechů (i ostatních krajanů žijících na území dnešní Ukrajiny) do vlasti v letech 1945–1947, po havárii černobylské jaderné elektrárny a v souvislosti s probíhající ruskou agresí na Ukrajině. Věnovala se rovněž zahraničněpolitickým aspektům přesídlení volyňských Čechů a sociálněprávní stránce jejich integrace. Pozornost soustředí rovněž na úlohu volyňských Čechů při osvobozování Československa i na roli, kterou sehráli v protikomunistickém odboji. Připomene rovněž prameny, které se vztahují k dané problematice i obraz návratu volyňských Čechů do vlasti a jejich život v sochařství, filmových dokumentech a krásné literatuře.
The aim of the conference was to concentrate contributions dedicated to the re-emigration, settlement, adaptation and integration of Volhynian Czechs in Czechoslovakia/Czech Republic in the years 1945–2022 and to examine this issue from the point of view of individual waves of return of Volhynian Czechs (and other compatriots living in the territory of today’s Ukraine) to their homeland in 1945–1947, after the accident at the Chernobyl nuclear power plant and in connection with the ongoing Russian aggression on Ukraine. She also devoted herself to the foreign policy aspects of the resettlement of the Volyn Czechs and the socio-legal aspect of their integration. Attention is also focused on the role of Volhynia Czechs in the liberation of Czechoslovakia and on the role they played in the anti-communist resistance. It will also recall the sources that relate to the issue as well as the image of the return of the Volyn Czechs to their homeland and their life in sculpture, film documentaries and beautiful literature.
Kolektivní monografie je věnována problematice jednotlivých vln návratu volyňských Čechů do vlasti a jejich průběhu: soustřeďuje se především na rozsáhlou reemigraci volyňských krajanů v letech 1945–1947, dále na příchod krajanů v roce 1993 z prostoru zasaženého radioaktivním spadem po havárii černobylské jaderné elektrárny a pozornost věnuje také návratu našich krajanů v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině zahájenou v únoru 2022.
The collective monograph is devoted to the issue of individual waves of the return of Volhynia Czechs to their homeland and their course: it focuses primarily on the extensive re-emigration of Volhynia compatriots in the years 1945–1947, as well as on the arrival of compatriots in 1993 from the area affected by radioactive fallout after the Chernobyl nuclear power plant accident, and it also pays attention to the return of our compatriots in connection with the Russian aggression in Ukraine that began in February 2022.
ODKAZY NA LITERATURU:
Auerhan, Jan, České osady na Volyni, na Krymu a na Kavkaze, Praha 1920.
Baur Joachim, Die Musealisierung der Migration, Bielefeld, 2009.
Benža, Mojmír; Slankovský, Peter; Stoličná, Rastislava, Atlas tradičnej kultúry slovenských menšín v strednej a južnej Európe, Nadlak 2006.
Bluche, Lorraine et al. NeuZugänge: Museen, Sammlungen und Migration. Eine Laboraustellung. Bielefeld: transcript, 2013.
Drummond, Andrew J. – Lubecki, Jacek, Reconstructing Galicia: Mapping the Cultural and Civic Traditions of the Former Austrian Galicia in Poland and Ukraine, Europe-Asia Studies, 62, 8/2010, s. 1311–1338.
Gouriévidis, Laurence. Museums and Migration. London: Routledge, 2014.
Heroldová, Iva, Druhá světová válka ve folklóru a dokumentech volyňských Čechů, in: Český lid, r. 60, 1973, s. 49–57.
Heroldová, Iva, Etnografické zvláštnosti ve způsobu života a kultuře volyňských Čechů, in: Český lid, r. 44, 1957, s. 47–52, 1 mapa, 107–112, 145–149, 193–198, 241–247.
Holtorf, Cornelius et al. Cultural Heritage, Ethics and Contemporary Migrations. London: Routledge, 2018.
Johansson, Christina & Bevalander, Pieter ed. Museums in a time of Migration. Rethinking museums’ roles, representations, collections, and collaborations. Malmö: Nordic Academic Press, 2017
Kločková, Lenka – Štér, Roman, Volyňští Češi v zrcadle archivních dokumentů uložených v Národním archivu, in: Sborník prací Pedagogické fakulty Masarykovy univerzity, řada společenských věd, 2/2015, s. 3–12.
Kuštěk, Vladimír, Československý svet v Karpatoch, dva díly, Bratislava 2018 a 2019.
Magoscy, Robert, Chrptom k horám; dějiny Karpatskej Rusi a karpatských Rusínov, Prešov 2016.
Medřická, Helena, Stará Ukrajina Františka Řehoře; katalog k výstavě, Praha 2019.
Muchina, Ludmila; Vaculík, Jaroslav (a kol.), Dějiny Čechů na Ukrajině, Kyiv 2013.
Museen, Migration und kulturelle Vielfalt Handreichungen für die Museumsarbeit. Berlin: Deutscher Museumsbund, 2015. Dostupné z: https://www.museumsbund.de/wp-content/uploads/2017/03/leitfaden-kulturellevielfalt.pdf
Nekola, Martin, České Chicago, Praha 2017.
Pavlenko, Ljudmila, Scientific research on Czech presence in Ukraine in the 1920s, in: Acta musei Nationalis Pragae – historia, 1-2/2019, s. 49–57
Pop, Ivan, Podkarpatská Rus – stručná historie států, Praha 2014.
Pprsché, Yannik. Public representations of Immigrants in Museums. Palgrave Macmillan, 2018.
Rock, David – Wolf, Stephan a kol., Coming home to Germany? The integration of ethnic Germans from Central and Eastern Europe in the Federal Republic, New York 2002.
Rychlík, Jan – Rychlíková, Magdalena, Podkarpatská Rus v dějinách Československa 1918–1946, Praha 2016.
Sani, Margherita. Muzea, migradje i zróżnicowanie kultuwowe – zalecenia dla muzeów. Muz., 2017(58), s. 84-92. Dostupné z: MUZEA, MIGRACJE I ZRÓŻNICOWANIE KULTUROWE – ZALECENIA DLA MUZEÓW – Muzealnictwo – Volume 58 (2017) – CEJSH – Yadda (icm.edu.pl)
Skala, Petr, Sbírkový fond Podkarpatské Rusi v oddělení novodobých českých dějin Národního muzea, in: Acta musei Nationalis Pragae – historia, 1-2/2015, s. 57-64.
Štambera, František, Jen života více! Válečný deník volyňské Češky Dobromily Šebestové, Praha 2017.
Štambera, František, Prameny a literatura k dějinám volyňských Čechů, in: Acta musei Nationalis Pragae – historia, 1-2/2015, s. 47–56.
Štér, Roman, Člověk se srdcem na dlani – válečný deník Josefa Holce z konce II. sv. války a prvních poválečných měsíců, Praha 2018.
Uherek, Zdeněk – Valášková, Naďa – Bažant, Andrej – Válka, Jiří – Klípa, Ondřej, Češi na Jižní Ukrajině, in: Český lid, 4/2000.
Uherek, Zdeněk – Valášková, Naďa – Bažant, Andrej – Válka, Jiří – Klípa, Ondřej, Češi na Jižní Ukrajině, in: Český lid, 4/2000.
Uherek, Zdeněk, Immigrants from the Ukraine in the Czech Republic: Foreigners in the Border Zone, in: L. Kürti, P. Skalník (eds.): Postsocialist Europe: Anthropological Perspective from Home, New York 2009, s. 270–294.
Vaculík, Jaroslav, Dějiny volyňských Čechů, 3 díly, Praha 1997–2000.
Valášková, Naďa – Uherek, Zdeněk – Brouček, Stanislav, Aliens or One’s Own People: Czech Immigrants from the Ukraine in the Czech Republic, Praha 1997.
Valášková, Naďa – Uherek, Zdeněk – Brouček, Stanislav, Aliens or One’s Own People: Czech Immigrants from the Ukraine in the Czech Republic, Praha 1997.
Wonisch, Regina & Hübel, Thomas ed. Museum und Migration. Konzepte – Kontexte – Kontroversen. Bielefeld: transcript, 2012.
National and Cultural Identity of Czech Minorities in Ukraine from 19. – 21. Century in movable Cultural Heritage of Czech Republic
Project supported by the Ministry of Culture, Czech Republic [Grant Number NAKI III DH23P03OVV038]
RESEARCH TEAM:
Národní muzeum
Mgr. Tomáš Kavka, Ph.D.
Mgr. Ondřej Štěpánek
Mgr. Michaela Smidová
Mgr. Eliška Pekárková
Česká republika – Národní archiv
PhDr. Lenka Kločková
Mgr. Adam Zítek
Bc. Roman Štér
Etnologický ústav AVČR
Mgr. Veronika Beranská, Ph.D.
Doc. PhDr. Zdeněk Uherek, CSc.
RESEARCH AIMS:
The aim of the project is to implement applied research developing, preserving and disseminating information obtained from archival documents and 3D objects, which will shed light on the specific and exceptional cultural heritage associated with the history and present of Czech communities in Ukraine with emphasis on the Volhynian Czech community. The project maps their arrival in this area, integration in the new homeland and re-emigration waves during the 20th and 21st centuries. It will enrich the existing knowledge about expatriate communities in today’s Ukraine, as well as bring the publication of a comprehensive specialized professional database, which is in great demand from the general and professional public and the descendants of Volhynian Czechs. It can also be used for education.
This is the first comprehensive effort for interdisciplinary cooperation of three scientific institutions dealing with the issue professionally. The National Museum preserves 3D objects and photographs, which it acquires through acquisition activities. The National Archive acquires, processes and makes accessible archives related to the topic of Volhynian Czechs from the years 1860–2021 from the funds of official and private provenance. The Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences has been collecting materials related to the continuous research of Czech communities in Ukraine since the 1950s from an ethnological perspective.
During the project, these documents will be supplemented with digitalization, collection of oral history, as well as access to sources from other institutions and collectors. The main results will be a public database related to re-emigration to Czechoslovakia from Volhynia in 1945–1947, a specialized interactive map, the production of a documentary divided into 12 thematic sections and an exhibition with a catalogue showing the hidden cultural heritage of members of expatriate communities.
KEYWORDS:
Expatriate Communities; Czech Identity; Migration; Re-emigration; Museum collection; Archival resource; Ukraine; National Museum; National Archive; The Institute of Ethnology of the Czech Academy of Sciences