Publikační činnost

Dne 6. března 2024 proběhla v přednáškovém sále Národního archivu prezentace monografie Tomáše Veličky: Archivnictví v meziválečném Československu (1918–1939). Středoevropské kontexty – politika – profesionalizace.
Národní archiv si vás dovoluje pozvat na prezentaci knihy Tomáše Veličky: Archivnictví v meziválečném Československu.
Atlas vláknin papíru je unikátním shrnutím mnohaletých zkušeností autorky, získaných v rámci průzkumu archiválií restaurovaných v Oddělení péče o fyzický stav archiválií Národního archivu a dalších institucích.
Kolektivní monografie ze stejnojmenné mezinárodní konference pořádané Národním archivem přináší 37 kapitol od českých, slovenských a ukrajinských autorů pojednávajících o politickém, správním a hospodářském vývoji Podkarpatské Rusi v letech 1919–1945.
Slavnostní představení knihy vzpomínek prof. Ivana Hlaváčka Život mezi knihami a listinami se uskuteční dne 14. 12. 2023 od 16.00 v kinosále Národního archivu.
Národní archiv vydal další svazek časopisu Paginae historiae. Jedná se o číslo připravené k poctě významného životního jubilea dlouholeté pracovnice Národního archivu Aleny Pazderové.
Publikace se snaží ve zkratce přiblížit čtenáři mnohdy nepřehledné dění roku 1989 a zároveň vyprávět osobní příběh Václava Havla i příběh samotného roku 1989. Většina dokumentů použitých v publikaci pochází z archivních fondů a sbírek Národního archivu.
Edice pamětí katolického kněze Ondřeje Franty (1869–1939) na období I. světové války, které strá­vil jako vrchní polní kurát na ruské frontě, později v ruském zajetí.
Národní archiv a Český historický ústav v Římě si Vás dovolují pozvat na prezentaci dalších dílů edice Alena Pazderová - Epistulae et acta nuntiorum apostolicorum apud imperatorem 1592–1628.
Krize a stát. Na příkladu Československa v meziválečném období. Jedná se o monotematické číslo připravené ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR, v. v. i., jehož základem jsou příspěvky proslovené na stejnojmenné konferenci v roce 2021.
Historická fotografie 2022 přináší v recenzované části dějiny fotografické sbírky obrazárny Moravského zemského muzea, ...
Cílem publikace je zmapovat svobodnické osídlení v Čechách v letech 1541–1654 s důrazem na uvedení konkrétních držitelů jednotlivých svobodnických dvorů.
Druhé číslo letošního ročníku časopisu Paginae historiae obsahuje celkem 4 studie, 1 materiálový text, zprávy, recenze a anotace.
V sobotu 22. října 2022 se konala v prostorách zámku Maleč, jenž byl ve druhé polovině 19. století letním sídlem významného českého politika Františka Ladislava Riegera, prezentace knihy Marie Červinková-Riegerová, Zápisky III (1887–1889).
Od roku 2002 udělují Sdružení historiků ČR a Pekařova společnost Českého ráje Cenu Josefa Pekaře pro mladé historiky do 35 let, kteří mohou přihlásit své práce z oboru českých dějin od raného středověku až do současnosti.
Publikace z volné řady věnované významným osobnostem zemědělského archivnictví a agrární historiografie.
Monotematické číslo připravené ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR, v. v. i., jehož základem jsou příspěvky proslovené na stejnojmenné konferenci v roce 2020. Celkem 35 studií domácích i zahraničních autorů je věnováno problematice poválečné krize v Evropě, vztahům mezi Československem a sousedními státy, radikální levice, novým formám komunikace a problematice národnostních menšin.
Třetí část edice Zápisků Marie Červinkové-Riegrové, dcery vůdce českého národa Františka Ladislava Riegra, přináší plastický obraz české společnosti a politiky v letech 1887–1889.
Historická fotografie 2021 nabízí čtyři studie. První nám přibližuje Klemense Metternicha jako podporovatele prvních fotografů a jeho kynžvartskou sbírku daguerrotypií. Následující příspěvek nás seznamuje s fotografy zapojenými do fotodokumentace památek a tzv. Zaměřovací akce, která měla podchytit lidové stavitelství na území okupované republiky.
Německá verze knihy Pavla Koblasy pojednává především o majetkových poměrech rakouského císaře Františka Josefa I. v rámci celé habsburské říše, tj. v českých, rakouských a uherských zemích.
Publikace Krajina a urbanismus na rukopisných plánech z 18. století: Translokační plány židovských obydlí v zemích Koruny české v letech 1927–1728 byla nominována na ocenění Mapa roku 2020 v kategorii Atlasy, soubory a edice map.
Při příležitosti významného životního jubilea vedoucí katedry pomocných věd historických a archivního studia FF UK doc. PhDr. Ivany Ebelové vydalo Nakladatelství Lidové noviny ve spolupráci s Národním archivem a Filozofickou fakultou UK v Praze publikaci přinášející celkem 33 studií k tématům, kterými se jubilantka dlouhodobě zabývá.
Národní archiv ohlašuje vydání dalšího svazku svého časopisu Paginae historiae. Jedná se o monotematické číslo ke 100. výročí Státní archivní školy, jehož základem jsou příspěvky proslovené na stejnojmenné konferenci v roce 2019.
Kniha Martina Kučery obsahuje autentické svědectví o píseckém mládí Františka Bláhy, o letech první světové války, gymnaziálních i univerzitních studiích, o době meziválečné a vlastní lékařské praxi.
Kniha se zabývá krajskými hejtmany z hlediska personálního obsazení. Zahrnuje období od roku (1623) 1641 do roku 1849. Její důležitou součást tvoří mimo jiné přílohy č. 1–3, které podávají chronologický přehled krajských hejtmanů jednotlivých krajů ve sledovaném časovém úseku.
Jedná se o monotematické číslo obsahující příspěvky, které zazněly na mezinárodní konferenci Kominterna a střední Evropa.
Letošní Historická fotografie přináší čtyři studie. První se zabývá fotografickou pozůstalostí historiků umění Václava a Dobroslavy Menclových, uloženou v Archivu Národního muzea. ...
Slovník obsahuje více než tisícovku biografických hesel vedoucích státních činitelů v Čechách působících v tzv. politických úřadech.
Paměti českého archiváře Karla Kazbundy (1888–1982) jsou podrobnou kronikou jeho činnosti ve funkci československého delegáta pro provádění archivní a spisové rozluky ve Vídni v letech 1919–1923.
Biografie habsburského arcivévody Ludvíka Salvátora Toskánského (1847–1915) je první česky psanou biografií tohoto významného vědce a cestovatele.
Torzo pamětí novináře 1925–1945. Paměti zachycují především období 30. let 20. století, kdy František Bauer působil jako zpravodaj v Berlíně. Z „první ruky“ tak podchycuje nástup německého fašismu a podává autentická svědectví o německé meziválečné politice.
Národní archiv ohlašuje vydání interdisciplinární monografie prezentující kartografické dokumenty Národního archivu, Moravského zemského archivu v Brně a Zemského archivu v Opavě. Zároveň je k dispozici webová aplikace https://plany.nacr.cz
Edice dosud nepublikovaných pamětí  historika, archiváře, kronikáře, etnografa, kartografa, genealoga a demografa Václava Davídka z let 1913–1973, jejichž rukopis je uložen v Národním archivu.
Vydali jsme další publikaci z volné řady věnované významným osobnostem české agrární historiografie. Na paměť PhDr. Josefa Nožičky.