Výrazným impulsem pro rozšíření partyzánského způsobu boje v Protektorátu Čechy a Morava se stalo Slovenské národní povstání na konci léta 1944. Právě na Slovensko mířily první partyzánské výsadky ze Sovětského svazu, které záhy začaly pronikat i do českých zemí. Na jaře 1945 operovalo v prostoru okupovaného Československa velké množství partyzánských skupin. Mezi nejznámější patřily 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky, Doktor Miroslav Tyrš, Jan Kozina, Jermak, Mistr Jan Hus, Smrt fašismu, a další. Častým cílem diverzních akcí bylo narušení železničního spojení či elektrických sítí, docházelo i k přímým bojovým střetům s okupanty. Činnost partyzánského hnutí tak výrazně komplikovala fungování německé správy na okupovaném území.