Výrazným impulsem pro rozšíření partyzánského způsobu boje v Protektorátu Čechy a Morava se stalo Slovenské národní povstání na konci léta 1944. Právě na Slovensko mířily první partyzánské výsadky ze Sovětského svazu, které záhy začaly pronikat i do českých zemí. Na jaře 1945 operovalo v prostoru okupovaného Československa velké množství partyzánských skupin. Mezi nejznámější patřily 1. československá partyzánská brigáda Jana Žižky, Doktor Miroslav Tyrš, Jan Kozina, Jermak, Mistr Jan Hus, Smrt fašismu, a další. Častým cílem diverzních akcí bylo narušení železničního spojení či elektrických sítí, docházelo i k přímým bojovým střetům s okupanty. Činnost partyzánského hnutí tak výrazně komplikovala fungování německé správy na okupovaném území.
Akce a život jednotlivých partyzánských skupin.
NA, ÚV SPB, nezprac.
1945, březen
Instrukce pro jednotlivé partyzánské skupiny operující na okupovaném území.
NA, ÚV SPB, nezprac.
1945, březen
Ilegální tiskovina „Hlas českých partyzánů“ obsahující návod k obsluze pancéřové pěsti a jejímu správnému užití v boji s nepřítelem.
NA, ÚV SPB, nezprac.
1945, léto, bez místa
Zpráva o bojové činnosti partyzánské brigády Mistr Jan Hus působící v období od 26. října 1944 do 11. května 1945.
NA, KSČ-ÚV (1945-1989) – 100/1, sv. 31, a. j. 254.
1945, 15. duben, Praha
Oběžník vyššího velitele SS a policie pro Čechy a Moravu a v Sudetské župě K. H. Franka o zřízení velitelského štábu pro boj proti partyzánům s vymezením jeho úkolů a kompetencí.
NA, NSM, sign. 110-10/60, fol. 3-4, kart. 85.
Partyzánská brigáda Mistra Jana Husa působící v období od 26. října 1944 do 11. května 1945.
NA, KSČ-ÚV (1945-1989) – 100/1, sv. 31, a. j. 254
