Archiv publikací

Havel na Hrad. Příběh roku 1989

Zora Machková a kol.

Publikace se snaží v určité zkratce přiblížit čtenáři mnohdy nepřehledné dění roku 1989 a zároveň vyprávět osobní příběh Václava Havla i příběh samotného roku 1989. Většina dokumentů použitých v publikaci pochází z archivních fondů a sbírek Národního archivu.

Na doplnění byly použity i dokumenty z Archivu Kanceláře prezidenta republiky, Archivu Arcibiskupství pražského, Archivu Knihovny Václava Havla a fotografie ze soukromých fotoarchivů. Publikace vychází ve dvojjazyčné česko-anglické mutaci.

ISBN: 978-80-7469-120-1
Počet stran: 210
Rok vydání: 2023

Nedostatek odvahy ke smíru

Eva Drašarová – Martin Klečacký – Martin Klement – Luboš Velek (eds.)

Edice dokumentů k pokusům o česko-německé vyrovnání 1912–1915 (2 svazky)

Tato edice dokumentů zachycujících snahy o vyjednání podmínek vyrovnání mezi českou a německou stranou v Čechách navazuje na předešlou dvousvazkovou publikaci Promarněná šance, která zahrnovala roky 1911–1912. Nová, opět dvousvazková publikace zpřístupňuje materiály z let 1913–1915, které obsahují převážně korespondenci hlavních aktérů, ale i jejich poznámky či jiné písemné doklady.

ISBN: 978-80-7469-109-6 (celek)
Počet stran: 1505
Rok vydání: 2021

Krajští hejtmané v Čechách (1623) 1641–1849 – Personální obsazení

Helena Sedláčková

Kniha se zabývá krajskými hejtmany z hlediska personálního obsazení. Zahrnuje období od roku (1623) 1641 do roku 1849. Její důležitou součást tvoří mimo jiné přílohy č. 1–3, které podávají chronologický přehled krajských hejtmanů jednotlivých krajů ve sledovaném časovém úseku. Čtvrtá příloha – abecední rejstřík – usnadňuje vyhledávání a celkovou orientaci. Práce doplňuje dříve publikované studie o krajských hejtmanech předbělohorského období od Petra Mareše a Národním archivem vydané slovníky představitelů samosprávy, politické, justiční a církevní správy od roku 1849.

ISBN: ISBN 978-80-7469-103-4
Počet stran: 456
Rok vydání: 2021

Tereziánský ústav šlechtičen na Pražském hradě

Michaela Žáková

ISBN: 978-80-7469-112-6
Počet stran: 448
Rok vydání: 2021

Tématem studie je Tereziánský ústav šlechtičen v Praze, který sloužil od svého založení Marií Terezií roku 1755 jako zaopatřovací institut pro neprovdané ženy ze starobylých šlechtických rodů. Práce mapuje vývoj institutu od jeho vzniku až do úplného zrušení počátkem 50. let 20. století, a to v širších historických souvislostech a v komparaci s jinými instituty tohoto typu. Analyzuje charakter ústavu, jeho vnitřní strukturu a podobu ekonomického zajištění, pozornost věnuje také jeho praktickému chodu, společenskému významu i každodennímu životu jeho členek. Práce představuje příspěvek k bližšímu poznání sociální role nemajetných urozených žen ve společnosti habsburské monarchie, v širším kontextu ilustruje proměnu samotné šlechtické společnosti v „dlouhém“ 19. století a její osudy v konfrontaci s poměry první republiky a posléze totalitními režimy první poloviny 20. století.

Poutní areál P. Marie Vítězné. 400 let od bitvy na Bílé hoře

Marie Fiřtová, Jitka Křečková, Hedvika Kuchařová, Petr Mareš, Petra Pavlíčková, Kateřina Zenklová, Leoš Zich

Katalog k výstavě Národního archivu k výročí 400 let od bitvy na Bílé hoře. Výstava byla připravena ve spolupráci s klášterem benediktinek Venio, Opatství Proměnění Páně.

V katalogu jsou prezentovány archivní dokumenty Národního archivu i dalších institucí týkající se české fáze třicetileté války a samotné bitvy, konané 8. listopadu 1620. Nedílnou součástí výstavy jsou archiválie dokumentující historický i stavební vývoj bělohorského areálu a kostela P. Marie Vítězné, který byl postaven na místě původní kapličky, vzniklé několik let po bitvě.

ISBN: 978-80-7469-105-8
Počet stran: 179
Rok vydání: 2020

C. a k. soukromé a rodinné statky za vlády císaře Františka Josefa I.

Pavel Dufek (ed.)

ISBN: 978-80-7469-089-1
Počet stran: 152
Rok vydání: 2019

Kniha pojednává především o majetkových poměrech rakouského císaře Františka Josefa I. v rámci celé habsburské říše, tj. v českých, rakouských a uherských zemích. Jde o popis vývoje císařského majetku především po úmrtí císaře Ferdinanda I.  v roce 1875, kdy došlo po dědickém řízení k předání dalších majetků do rukou Františka Josefa I. Také je zde přiblížen proces konfiskace císařských enkláv na území Rakousko-Uherska po první světové válce. Kniha se rovněž zabývá celkovou správou císařských majetků, kde neschází přehled vrchních úředníků jednotlivých úřadů a statků. Současně nechybí stručné přiblížení poměrů jednotlivých členů užší císařské rodiny, a také vedlejších linií habsburské dynastie. Pro lepší orientaci v tématu jsou připojena pojednání o erárních majetcích, které byly císařem a jeho rodinou jen užívány, ale nepatřily k soukromému majetku. Publikace je výsledkem několikaletého autorova výzkumu v domácích a zahraničních archivech.

Německá verze knihy

Obchodování v srdci Evropy, o dějinách a pramenech československo-německých hospodářských vztahů (1918–1992)

Pavel Dufek (ed.)

ISBN: 978-80-7469-087-7
Počet stran: 183
Rok vydání: 2019

 

Kolektivní monografie pojednává o různých aspektech československo-německých hospodářských vztahů a o pramenech, které jsou použitelné pro jejich zkoumání. Vznikla na základě odborného semináře, který se konal 25. a 26. října 2017 v Ná­rodním archivu při příležitosti zahájení výstavy Obchodování v srdci Evropy: Československo-německé hospodářské vzta­hy 1918–1992. Jednotlivé tematické kapitoly monografie jsou zpracovány buď v češtině, nebo v němčině, nebo slovenštině. Kolektivní monografie je vydávána jako jeden z vý­sledků vzájemné spolupráce Národního archivu a Spolkového archivu (Bundesarchiv) při vytváření putovní výstavy Obcho­dování v srdci Evropy: Československo-německé hospodář­ské vztahy 1918–1992 / Handel im Herzen Europas: Deutsch­-tschechoslowakische Wirtschaftsbeziehungen 1918–1992 a jejich stejnojmenných doprovodných publikací, na jejichž vzniku se podílely mnohé další české, slovenské a německé ar­chivy a jejichž vydání finančně podpořil Česko-německý fond budoucnosti.

Schematismus k dějinám Komunistické strany Československa (1921–1992)

František Štverák

Publikace obsahuje základní údaje o složení ústředních orgánů strany (ústřední výbor, předsednictvo, sekretariát, ústřední kontrolní a revizní komise), přehledy o složení komisí strany, seznamy poslanců a ministrů za komunistickou stranu, systemizaci aparátu ústředního výboru, seznamy vedoucích představitelů organizací spjatých s činností KSČ. Součástí je i abecední seznam členů ÚV a ÚKK se základními biografickými údaji. Významnou částí je i bohatá fotografická příloha mapující dějiny dělnického a komunistického hnutí v Československu.

ISBN: 978-80-7469-060-0
Počet stran: 700
Rok vydání: 2018

Člověk se srdcem na dlani — Deník Josefa Holce z konce II. světové války a prvních poválečných měsíců

Roman Štér

ISBN: 978-80-7469-084-6
Počet stran: 184
Rok vydání: 2018

Edice deníku volyňského Čecha, aktivního účastníka druhého a třetího odboje Josefa Holce (1918–2018), nás seznamuje s autorovými životními osudy v závěrečném období druhé světové války a prvních poválečných měsících roku 1945. Specifikem Holcova deníku je, že se téměř vůbec nesoustředil na popis bojové činnosti své jednotky. Naopak se snažil zachytit běžné události všedního dne. Zaznamenával návštěvy přátel, informace o knihách, které přečetl, či popis míst, která za postupu viděl a navštívil. Rovněž velkou pozornost věnoval popisu setkání s krajany — volyňskými Čechy. Přínosem je také přesah deníku do poválečného období, protože zde autor zaznamenává složitou poválečnou situaci v Československu. Zejména sledoval chování našich obyvatel ve vztahu k příslušníkům poraženého německého národa. Holec se svému deníku svěřoval s obavami z možnosti návratu do SSSR a se strachem z komunismu. Na stránkách deníku nacházíme záznamy, kde se strachuje o osud rodičů, kteří v té době pobývali na Volyni a také z toho, že k reemigraci Čechů z Volyně do Československa vůbec nedojde.

K dějinám židů v českých zemích

Lenka Matušíková

ISBN: 978-80-7469-038-9
Počet stran: 426
Rok vydání: 2016

Sborník článků a přednášek z let 1992–2014 zahrnuje příspěvky k dějinám židovských obcí, demografické sondy, rekonstrukce rodin i osudy jednotlivců v dlouhém časovém úseku 17.–20. století, které až na výjimky vycházejí ze studia archivních pramenů, upozorňují na další možnosti jejich využití nebo tyto prameny popisují či přímo zpřístupňují formou edice.
Zájemcům o regionální dějiny a rodopisná studia jsou určeny články s informacemi o matrikách židovských náboženských obcí Čech, Moravy a české části Slezska z let 1784–1949 a matričních listinách (prohlášení za mrtva, ohledací listy zemřelých v terezínském ghettu) i pokusy o rekonstrukce rodin v několika dnes zaniklých židovských obcích jižní Moravy a demografické sondy. Ve sborníku se dále uvádějí příspěvky věnované v širokém časovém záběru různým tématům ze života venkovských židovských obcí i jednotlivých židovských rodin usazených především v královských a poddanských městech v období tak zvaného úředního antisemitismu a zachycení židovského osídlení v pramenech statistické povahy.
Texty věnované životu v pražském ghettu se týkají vnitřní politické situace v pražské židovské obci, způsobu péče o chudé, pokusů o redukci obyvatel v pražském ghettu a také povinností, které měli pražští Židé vůči zemským a církevním hodnostářům a úředníkům. Články publikované ve sborníku Judaica Bohemiae v německém nebo anglickém překladu jsou pro zájemce o jednotlivá témata prezentovány v češtině. Naopak přednášky připravené pro výroční konference Mezinárodní asociace židovských genealogických společností v Chicagu a Bostonu byly zařazeny v původní jazykové verzi.

Bachova kartotéka

Milan Vojáček, Pavla Lutovská, Pavel Koblasa

ISBN: 978-80-7469-049-5
Počet stran: 261
Rok vydání: 2016

Kolektivní monografie si klade za cíl ukázat některé možnosti využití Databáze obyvatel Prahy 1850–1914, která vznikla přepisem údajů z pobytových přihlášek uložených ve fondu Národního archivu Policejní ředitelství Praha. V první části se Milan Vojáček věnuje migraci obyvatel do Prahy s ohledem na jejich sociální status na příkladu šesti měst ze západních a jihozápadních Čech (Plzeň, Klatovy, Švihov, Chudenice, Strážov a Nýrsko). Následuje studie Pavly Lutovské, která se zabývá pražským obyvatelstvem s ohledem na pestrou škálu zaměstnání. Velmi cenný je německo-český slovník umožňující překlad názvů zaměstnání, jak se v naprosté většině v německy psané podobě na přihláškách vyskytují. Pavel Koblasa ukazuje možnosti využití databáze při sledování fenoménu pobytu šlechty v hlavním městě království a přináší přehledy šlechty s ohledem na její pražský domicil.

Český exil, emigrace a krajané

Zora Machková

Publikace Zory Machkové přináší souborný přehled o archivních pramenech z let 1939–2014 k problematice českého exilu, emigrace a krajanských komunit v zahraničí, jež jsou uloženy ve fondech a sbírkách Národního archivu. Přehled navazuje na práci Stanislava Šislera z roku 1987 (publikováno v časopise Češi v cizině) zabývající se vystěhovalectvím z českých zemí v letech 1848–1938. Národní archiv tímto souborem završuje důležitou a badatelsky atraktivní oblast výzkumu.

ISBN: 978-80-7469-037-2
Počet stran: 244
Rok vydání: 2015

Deníček spojařky

Jiřina Švermová-Kopoldová

Kniha Deníček spojařky představuje kritickou edici válečných zápisků Jiřiny Švermové (provd. Kopoldové), radistky a osvětové důstojnice u čs. voj. jednotky v SSSR. Autorka si od svého odjezdu na frontu na podzim 1943 do května 1945 pečlivě, byť jen stručně zapisovala události, jež se odehrály kolem ní. Jedná se o velmi osobitý pramen osobní povahy zaměřený především na každodenní život u čs. jednotky.

Ediční přípravy knihy se ujala Alena Vitáková.

ISBN: 978-80-7469-043-3
Počet stran: 191
Rok vydání: 2015

Na velkostatku F. L. Riegra, vůdce národa

Milan Vojáček

Edice Pamětní knihy Malče. Kniha je především kritickou edicí Pamětní knihy Malče. V úvodní části je podán životopis jejího hlavního autora Václava Červinky (1844–1929), který byl nejen vzdělaným a zkušeným hospodářským správcem, ale též mužem širokého kulturního rozhledu. Protože měl výrazné literární ambice, podařilo se mu v mikrokosmu Malče zrcadlit nejen hospodářský, ale i společenský, kulturní a politický vývoj české společnosti druhé poloviny 19. století. Červinka přinesl podrobné informace týkající se způsobu hospodaření na velkostatku v tehdejší době, dokumentoval konkrétní situace, jež se na velkostatku, ale také v regionu Malče, odehrávaly. V druhém plánu ukazuje Pamětní kniha Malče z jiné perspektivy osobnost a rodinu F. L. Riegra.

ISBN: 978-80-7469-022-8
Počet stran: 304
Rok vydání: 2014

František Ladislav Rieger a velkostatek Maleč

Milan Vojáček

Monografie analyzuje ekonomické poměry rodiny předního českého politika 2. poloviny 19. století. Z této perspektivy se autor nejprve věnuje biografii Riegrovy rodiny, následuje detailní analýza fungování Riegrova velkostatku na Malči včetně problematického podnikatelského záměru s nově založeným cukrovarem. V další části je přiblížen význam malečského velkostatku pro Riegra a jeho rodinu s ohledem na jeho společenské postavení. Na závěr je na Riegrově příkladu sledován vztah politické a finančně-ekonomické sféry v době formování moderních elit v těchto oblastech.

 

ISBN: 978-80-7469-013-6
Počet stran: 228
Rok vydání: 2013

Kapitoly z dějin Rodinného archivu toskánských Habsburků

Eva Gregorovičová

ISBN: 978-80-7469-008-2
Počet stran: 432

Rok vydání: 2013

Sborník textů PhDr. Evy Gregorovičové věnovaných historii toskánské linie habsburského rodu a jejich rodinného archivu.

Publikace je završením více než dvacetiletého výzkumu autorky k této problematice. Autorka do ní zařadila celkem 31 studií tematicky rozdělených na dvě části a příznačně psaných česky i italsky.

V první části se věnuje osudům toskánské linie habsburského rodu a dějinám jejich rodinného archivu. Podrobné studie jsou věnovány dějinám toskánské sekundogenitury, pobytu toskánských Habsburků na Brandýse nad Labem, několik studií je zaměřeno na atraktivní osobnost arcivévody Ludvíka Salvátora (1859–1915) a jeho vědecké a literární dílo. Problematiky dějin rodinného archivu se týkají závažné studie vztahující se např. k archivní rozluce mezi Italským státem a habsburským rodem, ke způsobům zpracování archivu nebo k dějinám jednotlivých fondových částí.

Ve druhé části sborníku představuje autorka některá historická témata, jejichž zpracování z rodinného archivu toskánských Habsburků vychází. Jde o témata neméně atraktivní a závažná (osobnost Lorenza Medici, toskánská vila Pratolino, studie k dějinám a topografii Florencie, Pisy a Sieny nebo prezentace pramenů k dějinám sjednocení Itálie). Samostatný soubor představují tři rozsáhlé studie věnované toskánským záslužným řádům (sv. Štěpána, sv. Josefa a toskánského záslužného řádu) včetně seznamu laureátů.