Josef Bryks byl v roce 1989 povýšen in memoriam do hodnosti plukovníka a v roce 2008 do hodnosti brigádního generála. V roce 2006 mu byl in memoriam propůjčen Řád Bílého lva vojenské skupiny II. třídy.
V jednom z vězeňských dotazníků v kolonce „neúspěchy a zklamání v životě“ Josef Bryks uvedl: „Za dobro a obětavost pro člověka jsem již nevinně přes devět let v žaláři a zklamání jsem se dožil v přílišném přeceňování české duše.“
Josef Bryks se narodil 18. března 1916 v obci Lašťany u Šternberka jako sedmé z osmi dětí sedláka Františka Brykse a jeho ženy Anny. Vystudoval obchodní akademii v Olomouci a po maturitě se přihlásil k československé armádě. Následně prošel školou pro důstojníky jezdectva a Vojenskou akademií v Hranicích na Moravě. Během studia přestoupil na studium letectví se specializací letecký pozorovatel. Po vyřazení působil u 5. pozorovací letky Leteckého pluku č. 2 Dr. Edvarda Beneše v Olomouci a absolvoval kurs pro stíhací piloty.
Na počátku války pracoval jako řeznický pomocník u svého tchána, ovšem již v té době se zabýval myšlenkou na odchod do zahraničí. V lednu 1940 se vydal na cestu do Jugoslávie, kde se přihlásil na francouzském konzulátu. Z Francie byl záhy přemístěn do Velké Británie, tam se v srpnu 1940 stal letcem britského Královského letectva. O necelý rok později byl sestřelen nad okupovanou Francií. Stal se tak prvním československým pilotem, který padl do německého zajetí. Pětkrát se pokusil o útěk ze zajateckých táborů, což se mu nakonec podařilo v Polsku. Ve Varšavě se spojil s místní odbojovou organizací. Jako protektorátní příslušník mohl být považován za zrádce, proto se vydával za britského občana Josefa Rickse. Jeho český původ prozradilo až povýšení, které přišlo z Londýna. Na základě toho byl převezen do pražského Petschkova paláce, kde ho identifikoval bývalý československý pilot RAF a později usvědčený a popravený zrádce Augustin Přeučil i jeho někdejší manželka Marie Černá. Zbytek války strávil v internačním důstojnickém táboře v saském Colditz.
Po osvobození byl spolu s ostatními britskými zajatci přepraven do Anglie a vyznamenán Řádem britského impéria. Kromě tohoto mimořádně cenného vyznamenání obdržel třikrát Československý válečný kříž, dvakrát Československou medaili Za chrabrost před nepřítelem, Československou vojenskou medaili za Zásluhy I. stupně a mnohé další.
V říjnu 1945 se jako příslušník československé armády vrátil do Československa, kde byl přidělen na vojenské letecké učiliště v Olomouci.
Po únoru 1948 měl Josef Bryks, stejně jako další váleční piloti, problémy a uvažoval o odchodu za hranice. Několikrát se pokusil o útěk a přitom se setkal s dalšími letci, které postihl stejný osud, a mj. také s generálem Janouškem, bývalým velitelem československých vzdušných sil v Británii. Díky tomu se stal objektem sledování Vojenského obranného zpravodajství. Trestní oznámení a zatýkací rozkaz na sebe nenechaly dlouho čekat a na Brykse byla v květnu 1948 uvalena vazba. Hlavní líčení před Vrchním vojenským soudem Praha se konalo od 15. do 17. června 1948. Na lavici obžalovaných usedl kromě mjr. let. Josefa Brykse také div. gen. RNDr. Karel Janoušek a mnozí další.
Obžaloba vypracovaná vrchním vojenským prokurátorem pplk. just. Janem Vaňkem vinila gen. Janouška z organizování útěku za hranice a neoznámení chystaného útěku plk. Náprstka. Bryks a další byli žalovaní z navázání styku se zaměstnanci anglického velvyslanectví a z organizace ilegálního odchodu do zahraničí. Předpokládalo se, že by za hranicemi spolupracovali se zpravodajskými orgány cizí moci a vyzradili jim vše, co jako důstojníci věděli o československé armádě. Tím se měli dopustit zločinu přípravy úkladů o republiku, zločinu zběhnutí a pokusu zločinu vojenské zrady..
Dne 18. června 1948 vynesl Vrchní vojenský soud v Praze zprošťující rozsudek. Prokurátor se však odvolal a podal zmateční stížnost Nejvyššímu vojenskému soudu. Bryksova žádost o zastavení trestního řízení a propuštění z vazby byla zamítnuta a případ byl postoupen nově zřízenému Státnímu soudu. Dne 9. února 1949 byl Josef Bryks, gen. Janoušek a další obžalovaní odsouzeni Státním soudem k dlouholetým trestům těžkého žaláře. Josef Bryks měl ve vězení strávit 10 let. Odvolání všech odsouzených byla zamítnuta a rozsudek Státního soudu potvrzen. Nepomohly intervence ze zahraničí, ani žádosti o milost.
Josef Bryks byl umístěn do věznice na Borech, kde byl zatažen do další události zinscenované Státní bezpečností. Šlo o proces s dozorci, kteří vězňům opatřovali cigarety a léky (tzv. proces Petelík a spol.). Bryks byl odsouzen za přípravu vězeňské vzpoury na dalších 20 let.
Se svou anglickou manželkou Trudie Bryksovou a dcerou Soniou se již nikdy nesetkal. Za mřížemi komunistických kriminálů zůstal do konce svého života. Zemřel v noci z 11. na 12. srpna 1957 ve vězeňské nemocnici uranového dolu Rovnost v Ostrově nad Ohří na Jáchymovsku.