Další akce

Srdečně Vás zveme na přednášku Lenky Kločkové, archivářky Národního archivu, která se bude konat ve středu 20. března od 17:00 hodin ve výstavním sálu Vlastivědného muzea Jesenice.
Svou návštěvou nás filmová režisérka a pedagožka Helena Třeštíková poctila 12. března 2024, aby podpisem Darovací smlouvy stvrdila své rozhodnutí darovat do péče Národního archivu podklady, které pořídila při přípravě svých časosběrných filmových dokumentů, a to i těch, které nakonec realizovány nebyly.
Dne 6. března 2024 proběhla v přednáškovém sále Národního archivu prezentace monografie Tomáše Veličky: Archivnictví v meziválečném Československu (1918–1939). Středoevropské kontexty – politika – profesionalizace.
Právnická fakulta Univerzity Karlovy, Ústav pro studium totalitních režimů a Národní archiv zvou na rekonstrukci politického procesu Glomb a spol. aneb ilegální skupina Blesk.
Národní archiv si vás dovoluje pozvat na prezentaci knihy Tomáše Veličky: Archivnictví v meziválečném Československu.
Ministerstvo vnitra dne 4. ledna 2024 rozhodlo o prohlášení následujících archiválií uložených v Národním archivu za archivní kulturní památky:
Děkujeme vám všem, kteří spolupracujete s Národním archivem nebo využíváte jeho služeb a těšíme se na další vzájemné setkávání. Přejeme vám radostné Vánoce a ať se vám daří v roce 2024!
Atlas vláknin papíru je unikátním shrnutím mnohaletých zkušeností autorky, získaných v rámci průzkumu archiválií restaurovaných v Oddělení péče o fyzický stav archiválií Národního archivu a dalších institucích.
Kolektivní monografie ze stejnojmenné mezinárodní konference pořádané Národním archivem přináší 37 kapitol od českých, slovenských a ukrajinských autorů pojednávajících o politickém, správním a hospodářském vývoji Podkarpatské Rusi v letech 1919–1945.
Národní archiv jako koordinátor úspěšně dokončil nominační listinu programu UNESCO Paměť světa „Situační plány měst a obcí jako doklad proměn postavení Židů v přední evropské mocnosti 18. století – Habsburské monarchii,“ kde je prezentován soubor 177 translokačních plánů židovského obydlí.
Slavnostní představení knihy vzpomínek prof. Ivana Hlaváčka Život mezi knihami a listinami se uskuteční dne 14. 12. 2023 od 16.00 v kinosále Národního archivu.
Oslavte s námi a dalšími paměťovými institucemi po světě Světový den digitální archivace.
Ve dnech 23. 10. – 3. 11. proběhla v Národním archivu pracovní návštěva ukrajinských konzervátorek a restaurátorek z Ústředního státního archivu veřejných organizací Ukrajiny v Kyjevě. Cílem návštěvy byla vzájemná výměna zkušeností, která proběhla formou série workshopů, tedy praktických cvičení, zaměřených na různé konzervační a restaurátorské techniky.
V letošním roce si připomínáme 105. výroční vzniku samostatného československého státu a zároveň 150. výročí narození a 90. výročí úmrtí významného československého politika, předsedy tří československých vlád, předsedy agrární strany a hostivařského statkáře Antonína Švehly
Medaili Za zásluhy o české archivnictví předal nominovaným archivářům ministr vnitra Vít Rakušan 21. září 2023.
Národní archiv vydal další svazek časopisu Paginae historiae. Jedná se o číslo připravené k poctě významného životního jubilea dlouholeté pracovnice Národního archivu Aleny Pazderové.
V letošním roce si připomínáme 300 let od úmrtí Jana Blažeje Santini-⁠Aichela (1677–1723), českého architekta italského původu působícího v Čechách a na Moravě.
Publikace se snaží ve zkratce přiblížit čtenáři mnohdy nepřehledné dění roku 1989 a zároveň vyprávět osobní příběh Václava Havla i příběh samotného roku 1989. Většina dokumentů použitých v publikaci pochází z archivních fondů a sbírek Národního archivu.
Slavnostního poděkování bývalé ředitelce Národního archivu Evě Drašarové proběhlo za účasti státního tajemníka v Ministerstvu vnitra Josefa Postráneckého, vrchního ředitele sekce Petra Vokáče, ředitele OASSS Dana Doležala, ředitelky ABS Světlany Ptáčníkové, ředitelů oblastních archivů a bývalých kolegů z Národního archivu.
Při příležitosti 250. výročí narození politika a diplomata Klementa Metternicha, rakouského státního kancléře v letech 1821–1848, uspořádaly dne 17. června 2023 Národní památkový ústav, Masarykův ústav a Archiv Akademie věd ČR a Národní archiv za podpory Konrad Adenauer Stiftung na zámku Kynžvart konferenci „Klemens Metternich a mocenská rovnováha v Evropě“.
Alois Rašín – 100 let od atentátu na ministra financí. Výstava byla prodloužena do 14. června 2023 a rozšířena o další ukázku ze Sbírky novin k průběhu soudního procesu s atentátníkem.
Národní archiv převzal do své správy kompletní soubor dokumentů významné krajanské organizace Českého a slovenského sdružení v Kanadě.
Edice pamětí katolického kněze Ondřeje Franty (1869–1939) na období I. světové války, které strá­vil jako vrchní polní kurát na ruské frontě, později v ruském zajetí.
Národní archiv a Český historický ústav v Římě si Vás dovolují pozvat na prezentaci dalších dílů edice Alena Pazderová - Epistulae et acta nuntiorum apostolicorum apud imperatorem 1592–1628.
Dne 25. dubna 2023 předal v Senátu Parlamentu ČR předseda spolku Beseda Slovan Ženeva Jaroslav Havelka řediteli Národního archivu Milanu Vojáčkovi k trvalému uložení Manifest Čechů švýcarských, vydaný v lednu 1915.
Krize a stát. Na příkladu Československa v meziválečném období. Jedná se o monotematické číslo připravené ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR, v. v. i., jehož základem jsou příspěvky proslovené na stejnojmenné konferenci v roce 2021.
V pondělí 3. dubna 2023 byl do funkce ředitele Národního archivu jmenován PhDr. Ing. Milan Vojáček, Ph.D.
Národní archiv a Společnost pro obnovu vesnice a malého města, z.s. Vás srdečně zvou na prezentaci a křest knihy Jiřího Škabrady, Nástin vývoje vesnických půdorysů a plužin v Čechách: K výpovědní schopnosti map Stabilního katastru.
Historická fotografie 2022 přináší v recenzované části dějiny fotografické sbírky obrazárny Moravského zemského muzea, ...
Ve vstupní hale Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích proběhla dne 13. prosince 2022 vernisáž putovní výstavy Národního archivu České země uprostřed Evropy zaměřené na témata a historické souvztažnosti mezi českými zeměmi a dalšími regiony Evropy v období aktuálního předsednictví České republiky v Radě EU.
Cílem publikace je zmapovat svobodnické osídlení v Čechách v letech 1541–1654 s důrazem na uvedení konkrétních držitelů jednotlivých svobodnických dvorů.
Druhé číslo letošního ročníku časopisu Paginae historiae obsahuje celkem 4 studie, 1 materiálový text, zprávy, recenze a anotace.
Archivář Národního archivu Patrik Daníček pronesl dne 23. listopadu 2022 v Centru libeňské historie a kultury Libeňský svět přednášku věnovanou osobnosti Ctibora Nováka (1902–1955).
Dne 26. listopadu 2022 oslavila významné životní jubileum emeritní archivářka Národního archivu Raisa Machatková, prom. hist.
Národní archiv se podílel prostřednictvím PhDr. Davida Hubeného, Ph.D. spolu s dalšími českými institucemi a užhorodskými odborníky na projektu zaštítěném Českým centrem Kyjev na přípravě podkladů pro průvodce po architektonických památkách, které vznikly během československé správy Podkarpatské Rusi, nynější Zakarpatské oblasti.
V sobotu 22. října 2022 se konala v prostorách zámku Maleč, jenž byl ve druhé polovině 19. století letním sídlem významného českého politika Františka Ladislava Riegera, prezentace knihy Marie Červinková-Riegerová, Zápisky III (1887–1889).
Při slavnostním ceremoniálu dne 19. října 2022 převzalo z rukou státního tajemníka v ministerstvu vnitra RNDr. Josefa Postráneckého a ředitele Odboru archivní správy a spisové služby MV ČR PhDr. Daniela Doležala, Ph.D., medaili Za zásluhy o české archivnictví i pět pracovníků Národního archivu.
Slavnostní položení základního kamene Archivního areálu na Chodovci 20. 10. 1992.
Od roku 2002 udělují Sdružení historiků ČR a Pekařova společnost Českého ráje Cenu Josefa Pekaře pro mladé historiky do 35 let, kteří mohou přihlásit své práce z oboru českých dějin od raného středověku až do současnosti.
Publikace z volné řady věnované významným osobnostem zemědělského archivnictví a agrární historiografie.
Monotematické číslo připravené ve spolupráci s Historickým ústavem AV ČR, v. v. i., jehož základem jsou příspěvky proslovené na stejnojmenné konferenci v roce 2020. Celkem 35 studií domácích i zahraničních autorů je věnováno problematice poválečné krize v Evropě, vztahům mezi Československem a sousedními státy, radikální levice, novým formám komunikace a problematice národnostních menšin.
V letošním roce si připomínáme nejen 80 let od atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha, ale i tragický osud vyhlazených obcí Lidice a Ležáky. Odvaha i oběť členů zahraničního a domácího odboje, včetně dalších zúčastněných osob a jejich rodinných příslušníků je hodna trvalého obdivu a úcty.
Třetí část edice Zápisků Marie Červinkové-Riegrové, dcery vůdce českého národa Františka Ladislava Riegra, přináší plastický obraz české společnosti a politiky v letech 1887–1889.
Workshop věnovaný fotografickým negativům pořádá dne 23. května 2022 Muzeum východních Čech v Hradci Králové pro pracovníky institucí pečujících o fotografická média a pro kurátory sbírek.
Národní archiv vytvořil pro širokou veřejnost jednotný portál poprvé zpřístupňující některé informace o archivním dědictví v České republice. Projekt nazvaný Archiválie na dosah více přibližuje badatelům, ale i běžným zájemcům z řad veřejnosti širokou paletu informací o bohatství archivů v České republice.
Britský národní archiv opravil na podnět pražského Národního archivu světový referenční registr datových formátů PRONOM (https://www.nationalarchives.gov.uk/aboutapps/pronom/).
V Labyrintu tentokrát naleznete archiválie vypovídající o leteckém neštěstí z 26. ledna 1972, seznámit se můžete s návrhy památníku na oslavu husitského vítězství na Baldovském návrší (1929). Víte co byly „cechy“? Přiblížíme vám jeden z nich, a to cech domažlických punčochářů (1726). Prohlédnout si můžete pečetidlo města Poběžovice (1601). V drobném příspěvku vám představíme „malíře Chodska“ Jaroslava Špillara (1869–1917).
Dne 12. února 2022 uplyne 80 let od úmrtí PhDr. Bedřicha Jenšovského, významného českého zemského archiváře a v letech 1934–1941  ředitele Archivu země České. Tomuto archivu zasvětil Bedřich Jenšovský celý svůj profesní život.
Tématem publikace je Tereziánský ústav šlechtičen v Praze, který sloužil od svého založení Marií Terezií  jako zaopatřovací institut pro neprovdané ženy ze starobylých šlechtických rodů. Práce mapuje vývoj institutu od jeho vzniku roku 1755 až do úplného zrušení počátkem 50. let 20. století.
Dne 22. ledna 2022 byla odvysílána reportáž o restaurování pohřebních stuh předsedy vlády Antonína Švehly. Soubor stuh je nedílnou součástí archivního fondu Antonín Švehla, který dále obsahuje korespondenci, fotodokumentaci a další atypické archiválie.
Labyrint dějin českých zemí seznamuje zábavnou formou poučenou veřejnost se zlomovými, zajímavými  i poněkud zábavnými historickými událostmi. Tentokrát se díky kolegům ze Státního okresního archivu v Domažlicích podíváme na Žižkův list Domažlickým z roku 1421, připomeneme si návštěvu TGM v Domažlicích a podíváme se také do historie zcela nedávné.
Historická fotografie 2021 nabízí čtyři studie. První nám přibližuje Klemense Metternicha jako podporovatele prvních fotografů a jeho kynžvartskou sbírku daguerrotypií. Následující příspěvek nás seznamuje s fotografy zapojenými do fotodokumentace památek a tzv. Zaměřovací akce, která měla podchytit lidové stavitelství na území okupované republiky.
V srpnu tohoto roku byla veřejnost informována o tom, že Národní archiv získal z Německa nesmírně cennou pozůstalost po slavném českém zpěvákovi a redaktorovi Rádia Svobodná Evropa Karlu Krylovi.
Cenu Miroslava Ivanova v kategorii světových dějin získali Emil Voráček, Bohuslav Litera a David Hubený za monografii V zájmu Velmoci – Československo a Sovětský svaz 1918–1948
Edice dokumentů zachycujících snahy o vyjednání podmínek vyrovnání mezi českou a německou stranou v Čechách navazuje na předešlou dvousvazkovou publikaci Promarněná šance, která zahrnovala roky 1911–1912.
Německá verze knihy Pavla Koblasy pojednává především o majetkových poměrech rakouského císaře Františka Josefa I. v rámci celé habsburské říše, tj. v českých, rakouských a uherských zemích.
Národní archiv získal 9. září 2021 hlavní ocenění v soutěži Mapa roku 2020 v kategorii Atlasy, soubory a edice map za monografii Krajina a urbanismus na rukopisných plánech z 18. století: Translokační plány židovských obydlí v zemích Koruny české v letech 1727–1728.
Soubor pohřebních stuh obsahuje 90 kusů. Donační nápisy prozrazují přítomnost rodinných příslušníků, prezidenta, předsedy vlády, jednotlivých členů vlády, významných politických činitelů, zástupců mnoha spolků z celé republiky i ze zahraničí.
Národní archiv s politováním oznamuje, že dne 24. srpna 2021 zemřela jeho emeritní pracovnice Mgr. Marie Stupková (*4. 9. 1930 Praha), odborná archivářka Ústředního archivu Ministerstva vnitra/Státního ústředního archivu v Praze...
Součástí bohatého programu Festivalu židovské kultury Ha-Makom Holešov bylo slavnostní otevření putovní výstavy Národního archivu „Translokační plány židovského obyvatelstva v 18. století.“ Výstavu budou moci návštěvníci Holešova shlédnout v zámeckém areálu do konce měsíce září tohoto roku.
Zejména poučené veřejností, žákům a studentům všech typů škol i těm, kteří se „jen tak“ zajímají o historii českých zemí, je určen webový projekt „Labyrintem dějin českých zemí“. Nově přinášíme dosud nepublikované autentické zvukové záznamy dokumentující pokusy o změny uvnitř KSČ v roce 1967. Vstupte…
Zejména poučené veřejnosti, žákům a studentům všech typů škol i těm, kteří se „jen tak“ zajímají o historii českých zemí, je určen webový projekt „Labyrintem dějin českých zemí“. Prostřednictvím archiválií známých i dosud neznámých či neobjevených budeme postupně představovat drobné příběhy, které se v různých dobách odehrály na území českých zemí. Vstupte…
Publikace Krajina a urbanismus na rukopisných plánech z 18. století: Translokační plány židovských obydlí v zemích Koruny české v letech 1927–1728 byla nominována na ocenění Mapa roku 2020 v kategorii Atlasy, soubory a edice map.
Při příležitosti významného životního jubilea vedoucí katedry pomocných věd historických a archivního studia FF UK doc. PhDr. Ivany Ebelové vydalo Nakladatelství Lidové noviny ve spolupráci s Národním archivem a Filozofickou fakultou UK v Praze publikaci přinášející celkem 33 studií k tématům, kterými se jubilantka dlouhodobě zabývá.
Národní archiv ohlašuje vydání dalšího svazku svého časopisu Paginae historiae. Jedná se o monotematické číslo ke 100. výročí Státní archivní školy, jehož základem jsou příspěvky proslovené na stejnojmenné konferenci v roce 2019.
Kniha Martina Kučery obsahuje autentické svědectví o píseckém mládí Františka Bláhy, o letech první světové války, gymnaziálních i univerzitních studiích, o době meziválečné a vlastní lékařské praxi.
Osobní archiv evangelického kazatele a příslušníka československého zahraničního protinacistického odboje Jana Jelínka převzalo 6. oddělení Národního archivu v roce 2010. 
Kniha se zabývá krajskými hejtmany z hlediska personálního obsazení. Zahrnuje období od roku (1623) 1641 do roku 1849. Její důležitou součást tvoří mimo jiné přílohy č. 1–3, které podávají chronologický přehled krajských hejtmanů jednotlivých krajů ve sledovaném časovém úseku.
Katalog k výstavě Národního archivu k výročí 400 let od bitvy na Bílé hoře.
Jedná se o monotematické číslo obsahující příspěvky, které zazněly na mezinárodní konferenci Kominterna a střední Evropa.
Letošní Historická fotografie přináší čtyři studie. První se zabývá fotografickou pozůstalostí historiků umění Václava a Dobroslavy Menclových, uloženou v Archivu Národního muzea. ...
Kniha se věnuje německé okupační správě Protektorátu Čechy a Morava na úrovni úřadů oberlandrátů a přináší tematickou edici dokumentů a biogramy všech 53 úředníků stojících v čele těchto úřadů v letech 1939 až 1945.
Slovník obsahuje více než tisícovku biografických hesel vedoucích státních činitelů v Čechách působících v tzv. politických úřadech.
Takzvaný „Litoměřický graduál“, rozměrný iluminovaný rukopis vytvořený před rokem 1517, byl v uplynulých letech v Národním archivu podroben náročnému technologickému průzkumu, restaurování a kompletní digitalizaci.
Paměti českého archiváře Karla Kazbundy (1888–1982) jsou podrobnou kronikou jeho činnosti ve funkci československého delegáta pro provádění archivní a spisové rozluky ve Vídni v letech 1919–1923.
Biografie habsburského arcivévody Ludvíka Salvátora Toskánského (1847–1915) je první česky psanou biografií tohoto významného vědce a cestovatele.
Národní archiv s politováním oznamuje, že dne 31. srpna 2020 zemřel jeho emeritní pracovník PhDr. Josef Žabka (*30. 3. 1939 Pastviny), odborný archivář Státního ústředního / Národního archivu, v letech 1997–2001 vedoucí oddělení předarchivní péče, laureát medaile Za zásluhy o české archivnictví, významný odborník na problematiku spisové služby, předarchivní péče, výběru archiválií a dějin ústřední správy v letech 1945–1990. Čest jeho památce!
Torzo pamětí novináře 1925–1945. Paměti zachycují především období 30. let 20. století, kdy František Bauer působil jako zpravodaj v Berlíně. Z „první ruky“ tak podchycuje nástup německého fašismu a podává autentická svědectví o německé meziválečné politice.
Národní archiv ohlašuje vydání interdisciplinární monografie prezentující kartografické dokumenty Národního archivu, Moravského zemského archivu v Brně a Zemského archivu v Opavě. Zároveň je k dispozici webová aplikace https://plany.nacr.cz
Edice dosud nepublikovaných pamětí  historika, archiváře, kronikáře, etnografa, kartografa, genealoga a demografa Václava Davídka z let 1913–1973, jejichž rukopis je uložen v Národním archivu.
Kolegyně Alena Šimánková z Národního archivu v reportáži „Veličenstvo kat“ (Reportéři ČT 20. 1. 2020).
Vydali jsme další publikaci z volné řady věnované významným osobnostem české agrární historiografie. Na paměť PhDr. Josefa Nožičky.
Historická fotografie 2019 nabízí průřezovou studii o snímcích ze zahraničních fotoateliérů před rokem 1918, jež se dochovaly ve sbírkách Českého muzea hudby.
Ocenění monografie „Univerzitní botanické zahrady v Praze v letech 1775–1945“ Odborem Rady pro výzkum, vývoj a inovace podle Metodiky M17+
Národní archiv ohlašuje vydání druhého čísla letošního ročníku časopisu Paginae historiae. Toto číslo je věnováno tematice československo-rakouských vztahů ve 20. století.
Odkaz na staré webové stránky Národního archivu
Národní archiv prezentoval restaurované translokační plány židovských obydlí z roku 1727 prohlášené na konci roku 2018 za Archivní kulturní památku.
Národní archiv a Státní oblastní archiv v Praze pořádají ve dnech 12.–13. 6. 2019 při příležitosti Mezinárodního dne archivů speciální program pro studenty základních a středních škol. Nutná registrace!
Národní archiv si dovoluje pozvat odbornou veřejnost na prezentaci edice dokumentů, kterou připravili Ivan Šťovíček a David Hubený: S projevem nejhlubší úcty. Dopisy, zprávy a depeše Huberta Ripky Edvardu Benešovi (1922–1948) ve středu 20. února ve 14:00 v přednáškovém sále Národního archivu, Archivní 4, Praha 4 - Chodovec
Dne 16. ledna 2019 proběhlo slavnostní předání Rakouského čestného kříže za vědu a umění I. třídy (Österreichisches Ehrenkreuz für Wissenschaft und Kunst I. Klasse) ředitelce Národního archivu PhDr. Evě Drašarové, CSc.