Politické procesy 50. let

„Zvláštní místo v politických procesech zaujímaly monstrprocesy. Jejich iniciátoři a výrobci je konstruovali tak, aby doma působily otřesně, aby šokovaly. Jejich politická působivost měla překročit hranice státu a měla mít mezinárodní ohlas. Tomu odpovídalo jak politické zaměření, výběr obětí, příprava i průběh přelíčení, tak vykonstruovaná míra zločinů a krutost trestů. K nejvýznamnějším československým monstrprocesům patřily soudy s církevními představiteli, s tzv. vedením záškodnického spiknutí (M. Horáková a spol.), proces s V. Žingorem a spol. a s tzv. vedením protistátního spikleneckého centra (R. Slánský a spol.). Soudní přelíčení, ať se odehrávala v soudních síních, ve velkých sálech nebo v závodních jídelnách, se změnila v divadlo. Probíhala podle předem vypracovaného scénáře a s vybraným obecenstvem.“ 

(Převzato z knihy K. Kaplana a P. Palečka Komunistický režim a politické procesy v Československu).

Základní funkcí politických procesů padesátých let bylo stabilizovat moc vládnoucí strany v zakladatelském období lidově demokratického režimu. Procesy měly ospravedlnit ne vždy obyvatelstvem konsenzuálně přijímaná stranická a vládní opatření, prosadit argumentaci podporující stranickou ideologii, zavádění dalších účinných opatření na podporu režimu a zároveň potlačit všechny formy odporu vůči novému lidově demokratickému režimu. Nezanedbatelná byla i psychologická role těchto procesů a jejich průběžné i následné využití v propagandistickém boji a zastrašování. Tak se staly nejtvrdším nástrojem zostřeného třídního boje, ať již z pouhé domácí stranické iniciativy nebo podle importovaných vzorů v SSSR. V neposlední řadě byly účinným psychologickým nástrojem k vyvolání masové hysterie (hledání vnitřního nepřítele) a všeobecně šířícího se strachu napříč masami.

Jejich realizace byla umožněna především výraznou úpravou právního prostředí (zejména v období tzv. právnické dvouletky) a do jisté míry byla výslednicí i určitého nátlaku ze strany sovětské moci, která měla s obdobnými procesy značné zkušenosti. Z hlediska právního řádu bylo přijato a schváleno několik zásadních právních norem, mezi které patřil zákon na ochranu lidově demokratické republiky (č. 231/1948 Sb.), zákon o státním soudu (č. 232/1948 Sb.), zákon o zlidovění soudnictví (č. 319/1948 Sb.), nový trestní řád správní, trestní řád soudní a nový trestní zákon (č. 86/1950 Sb.). Důležitou novinkou poslední právní normy byla nejen možnost kvalifikovat trestní jednání z hlediska naplnění formálních znaků skutkové podstaty, ale přímo hodnotit nebezpečnost činu samotného pro lidově demokratickou společnost. Trestní zákon dále stanovil nejen účel trestního práva, ale zároveň i účel trestu. Mezi trestné činy byla do nového zákona zařazena i sabotáž.

Počátkem padesátých let 20. století, pod vlivem monstrprocesu v Maďarsku s ministrem zahraničí László Rajkem (1909–1949), odsouzeným k trestu smrti, monstrprocesu v Bulharsku s generálním tajemníkem komunistické strany Trajčo Kostovem Džunevem (1897–1949), taktéž odsouzeným k smrti, a monstrprocesu v Albánii s generálním tajemníkem komunistické strany Koči Dzodzem (1917–1949), taktéž popraveným, se hledal také v Československu v rámci vyhlášené teze o zostřujícím se třídním boji podobný exemplární viník hospodářských neúspěchů a údajně protisovětských stanovisek, motivovaných sympatiemi k „nepřátelské titovské“ Jugoslávii. Nakonec tato role, po určitém váhání iniciátorů, připadla překvapivě generálnímu tajemníku ÚV KSČ Rudolfu Slánskému (1901–1952). Proces s ním a s jeho údajnými spiklenci, nazývaný tehdejším žargonem „protistátním spikleneckým centrem“, byl veden v duchu aktuální mezinárodní situace jako protisionistický, protititovský a protiamerický proces, který završil éru monstrprocesů v lidově demokratických státech střední a východní Evropy. Tento proces, jako i řada menších, reagoval i na hospodářské neúspěchy země, spojené s neuváženou a rychlou restrukturalizací průmyslu z lehkého na těžký, se sílícím tlakem na další socializaci vesnice, stejně jako se hodlal vypořádat i se stranickými kádry, s údajnými nepřáteli v komunistické straně. Často se jednalo o osoby, které paradoxně pomáhaly v zakladatelském období lidově demokratický systém budovat, ideologii výstavby propagovat a následně ji obhajovat.

Nezanedbatelnou roli při přípravě procesů sehráli sovětští poradci a realizace takových procesů v SSSR před druhou světovou válkou. Zpočátku byla jejich činnost uvnitř československých bezpečnostních orgánů tajná i pro mnohé vysoké stranické funkcionáře. Přinesli řadu nových a nechvalně proslulých metod vyšetřování, nepřetržitých výslechů, systém otázkových protokolů (jako základ tzv. režijní knihy s otázkami pro hlavní líčení), metody psychického a fyzického teroru. Později, podle moskevských příkazů, sami navrhovali jména obviněných, určovali postup a metody dalšího vyšetřování, rozhodovali dokonce i o tom, kdo je k takovému šetření z československé strany vhodný a kdo nikoliv. Celý proces vyšetřování obviněného začínal přípravou výslechových plánů, sestavený vyšetřovateli a poradci. Plán obsahoval hlavní cíl, seznam konkrétních a formulovaných otázek a případné dokumenty. Každý plán obsahoval konkrétní záměr výslechu, kterým byl stanoven způsob doznání vyšetřovaného. Úkolem vyšetřovatele pak bylo, aby výslech (sestavení otázkového protokolu) obviněného co nejvíce odpovídal stanovenému plánu. Protokolovanou výpověď poté kontrolovali poradci, často vyžadovali její upřesnění či rozšíření a vedli vyšetřovatele k dosažení vytčeného cíle s vyslýchaným. Nejvíce času tudíž zabral nátlak, aby se vyšetřovaný přiznal podle zadání k tomu, na co byl tázán a co bylo jako odpověď předurčeno. Protokoly se překládaly do ruštiny, aby sovětská strana měla pravidelný přehled o průběhu vyšetřování v Československu nebo aby mohla do stávajícího postupu zasáhnout. Většinu výslechových plánů a podstatnou část protokolů dostával k posouzení přímo prezident K. Gottwald (1948–1953) a zaujímal podle potřeby k uvedeným informacím vlastní stanoviska.

Mechanismus přípravy politických procesů měl zpravidla ustálenou podobu. Na základě trestního oznámení a šetření bezpečnostních orgánů vypracovala státní prokuratura žalobu, v níž současně vymezila skutkovou podstatu, provedla právní kvalifikaci skutku a navrhla trest. Její postavení bylo v tehdejší době silnější než soudy, přičemž prokuratura byla podřízena ministerstvu spravedlnosti. Obžaloba se v případě monstrprocesů dovolávala zpravidla těch nejtěžších obvinění odvozovaných z trestního řádu, jakými byla velezrada, příprava státního převratu, vyzvědačství, zavádění nezákonných metod vyšetřování nebo hospodářská sabotáž. Zpráva vypracovaná prokuraturou byla poté předložena náměstkovi ministra spravedlnosti, doplněna stanovisky Generální prokuratury a předsedy Státního soudu a pak předložena ministru spravedlnosti. Ten záležitost projednal a poté ji předal orgánům justice k provedení. Do přípravy a průběhu hlavního líčení mohli zasahovat vysocí straničtí představitelé, především prezident republiky K. Gottwald, dále akční výbory Národní fronty, Komise stranické kontroly ÚV KSČ a kromě specializovaných úřadů také různé bezpečnostní a trestní komise. Jednu z nejdůležitějších rolí v procesech plnila Státní bezpečnost, která po skončení války plnila nejen státně bezpečnostní službu, ale také zpravodajskou. Měla se soustředit mimo jiné na vyhledávání a odhalování nepřátel režimu a současně získávat k tomu účelu mezi obyvatelstvem své spolupracovníky a informátory a nasazovat své agenty nebo agenty provokatéry. Významně se podílela na přípravě politických i jiných procesů, stejně jako k tomu určené stranické orgány a často i nezávisle na jejich předběžném rozhodování. Tak mohla ovlivňovat i rozhodnutí vedoucích politických orgánů. Kromě StB se na přípravě podílelo také obranné zpravodajství. Jeho úkolem bylo získávat a prověřovat informace ke konkrétním osobám či skupinám osob ze všech oblastí působení a činnosti, včetně stranických orgánů. K těmto účelům proto využívalo širokou agenturní síť k provádění zpravodajské hry, aby byla vytvořena potřebná situace pro následnou perzekuci vybraných osob.

Postavení soudů bylo v mnoha ohledech závislé a také výrok soudního rozhodnutí předjímala tajná tzv. předporada, na které prokurátor a předseda senátu projednávali konkrétní případy. V případě monstrprocesů byl tento okruh osob ještě širší. Výsledek předporady byl pro hlavní líčení státního soudu, které ještě neproběhlo, závazný. Další předporada se obvykle konala po skončení důkazního řízení a závěrečných proslovech. Samotný průběh hlavního líčení, zejména u monstrprocesů, byl veřejným dramatem, ovšem s velmi pečlivě vybraným obecenstvem. Jednání mělo prostřednictvím rozhlasových vstupů otřást veřejným míněním. Na takový proces obvykle navazovaly procesy menšího či lokálního rozsahu, opět s předem připraveným scénářem.

Celý proces přípravy politických procesů se dál mimo ústavní orgány a nebylo tak možné do něj veřejně nijak zasahovat. Dlouho postrádal jakékoliv kontrolní mechanismy. Samotné trestní řízení probíhalo nezákonně, přičemž soudy musely akceptovat roli plnitelů politické vůle strany a nátlaku ze strany bezpečnostních orgánů. Zcela mimořádné bylo v průběhu hlavního líčení postavení prokurátora. Ten měl rozhodující vliv na celý průběh soudního stání a jeho návrhy pak bývaly zpravidla pro soudce závazné. Nicméně prokurátor se zase zodpovídal nadřízeným stranickým a do jisté míry i bezpečnostním orgánům a jejich poradcům, respektive strůjcům původního záměru žaloby, který byl po zapracování vtělen v oficiální žalobu. Naopak zcela marginální pozici měli během soudních řízení obhájci, zpravidla vybíraní předem a pečlivě prověřovaní. V podstatě nezpochybňovali řeč obžaloby, ani postup soudů, svého mandanta tak v podstatě nehájili, neboť se vznesená obvinění považovala již předem za prokázaná, po kterých musí následovat výrok soudu o trestu. Stěží tak mohla být řeč o nějaké nezávislosti soudnictví, zejména v zakladatelském období lidově demokratického režimu. V případě hlavního líčení s „protistátním spikleneckým centrem“ v čele s Rudolfem Slánským byl za hlavního prokurátora ustanoven nechvalně známý JUDr. Josef Urválek (1910–1979), který měl v té době již s podobnými procesy jisté zkušenosti. Přechodně po válce zastupoval žalobu v trestním řízení proti představitelům bývalé Národní obce fašistické Radolu Gajdovi (Rudolfu Geidlovi, 1892–1948) a právníku profesoru Rudolfu Dominikovi (1889–1951), dále proti botanikovi profesoru Karlu Dominovi (1882–1953), bývalému agrárnickému ministru obrany Františku Machníkovi (1886–1967) a pomáhal také připravovat obžalobu v procesu s bývalým protektorátním předsedou vlády Rudolfem Beranem (1887–1954) a některými členy jeho vlády (tehdy ještě v rámci retribučního soudnictví). Proslul ale především jako státní žalobce u nově zřízených státních soudů v politických procesech padesátých let 20. století: jednak v procesu s vedoucím pražské pobočky agentury AP, americkým novinářem Williamem N. Oatisem (1914–1997) „a spol.“ (1951), dále v procesu s dvanáctičlennou „bandou amerických špionů a teroristů“ Josefa Pavelky (v roce 1952), dále v procesu vedeném proti mužským církevním řádům v Československu (1950) a především v procesu „s vedením záškodnického spiknutí proti republice,“ v čele s dr. Miladou Horákovou (1901–1950) v roce 1950.

Zpracováno podle:
BLÁHOVÁ, I. a kol. Jménem republiky, s. 17–79.
KAPLAN, K. Československo v letech 1948–1953. 2. část, s. 72–92.
KAPLAN, K. Sovětští poradci v Československu 1949–1956, s. 8–42.
KAPLAN, K. Zpráva o zavraždění generálního tajemníka, s. 11–269.
VAŠÁKOVÁ, A. Život Josefa Urválka, s. 13–66.
VOREL, J. – ŠIMÁNKOVÁ, A. – BABKA, L. Československá justice v letech 1948–1953 v dokumentech. Díl II, s. 224–234.

 

SEZNAM VÝBĚROVÉ BIBLIOGRAFIE

BARTOŠEK, Karel. Český vězeň. Svědectví politických vězeňkyň a vězňů let padesátých, šedesátých a sedmdesátých. Litomyšl: Paseka, 2001, 317 s. ISBN 80-7185-363-1

(vzpomínky)

BÍLEK, Jiří. Bedřich Reicin – iniciátor i oběť, in: PERNES, Jiří – FOITZIK, Jan (eds.). Politické procesy v Československu po roce 1945 a „Případ Slánský“. Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference, pořádané ve dnech 14.–16. dubna 2003 v Praze. Brno: Prius, 2005, s. 320–331. ISBN 80-7285-053-9

BLÁHOVÁ, Ivana – BLAŽEK, Lukáš – KUKLÍK, Jan – ŠOUŠA, Jiří. Oběti komunistické spravedlnosti. Právní aspekty politických procesů 50. let 20. století. Praha: Auditorium, 2015, 384 s. ISBN 978-80-87284-48-3

BOUČEK, Jaroslav. Neznámý pohled na Doznání Artura Londona a proces Slánského. Paginae historiae: sborník Národního archivu. Praha: Národní archiv, 2019, sv. 27, č. 1 (K životnímu jubileu PhDr. Evy Drašarové, CSc.), s. 702–722. ISSN 1211-9768

CÍLEK, Roman. Přejde vás smích… aneb Prokletí moci. 1948–1953: pohled do zákulisí politických zločinů. Praha: Naše vojsko, 2008, 232 s. ISBN 978-80-206-0980-9

CLEMENTIS, Vladimír. Nedokončená kronika. Bratislava: SVKL, 1964, 190 s.

(ČTK). Unikátní archivní objev. Stará továrna ukrývala ztracené filmy z procesu se Slánským [online]. iRozhlas.cz, Praha 20. března 2018 [cit. 2020-05-12]. Dostupné na www: <https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/proces-se-slanskym-rudolf-slansky-filmove-materialy-nalez_1803201926_dbr>.

DEJMEK, Jindřich. Ministr zahraničních věcí Vladimír Clementis, jeho úřad a jeho diplomaté (příspěvek k problému formování diplomacie komunistického Československa v letech 1948–1949). Historický časopis Historického ústavu Slovenskej akadémie vied. Bratislava: Historický ústav SAV, 2010, roč. 58, č. 3, s. 497–531. ISSN 0018-2575

DVOŘÁKOVÁ, Zora. Navzdory nenávisti a mstě. Z politických procesů 1952 až 1953. Praha: Akcent, 2010, 314 s. ISBN 80-238-9190-1

FORMÁNKOVÁ, Pavlína – KOURA, Petr. Žádáme trest smrti! Propagandistická kampaň provázející proces s Miladou Horákovou a spol. Praha: Ústav pro studium totalitních režimů, 2009, 616 s. ISBN 978-80-87211-03-8

FREJKOVÁ, Hana. Divný kořeny. Praha: Torst, 2007, 178 s. ISBN 978-80-7215-325-1 (vzpomínky)

GERBER, Jan. Ein Prozess in Prag. Das Volk gegen Rudolf Slánský und Genossen. Edice: Schriften des Simon-Dubnow-Instituts, Band 26 (habilitační práce). Göttingen: Vandenhoeck & Ruprecht, 2016, 296 s. ISBN 978-3-525-37047-6

HABERMANN, Tomáš. Souzen bude sionismus. Procesy se Šimonem Ornsteinem a spol. a s Mordechajem Orenem. Paměť a dějiny: revue pro studium totalitních režimů, 2017, roč. 11, č. 3, s. 42–57. ISSN 1802-8241

HANZLÍK, František. Bez milosti a slitování. B. Reicin – fanatik rudého teroru. Praha: Ostrov, 2011, 352 s. ISBN 978-80-86289-72-4

HANZLÍK, František. O „bílých místech“ v životě Bedřicha Reicina. Soudobé dějiny, 2008, roč. 15, č. 1, s. 22–61. ISSN 1210-7050

HANZLÍK, František – POSPÍŠIL, Jaroslav. Soumrak demokracie. Reicinovo obranné zpravodajství na cestě KSČ k moci. Vizovice: Lípa, 2000, 207 s. ISBN 80-86093-43-3

HEJL, Vilém – KAPLAN, Karel. Zpráva o organizovaném násilí. Praha: Univerzum, 1990, 350 s. ISBN 80-85207-01-X

HOJDAR, Jaroslav – KATZ, Ilsa. Otto Katz – André Simone, popravený 3. prosince 1952 v procesu „s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským“, očima své manželky Ilsy. Praha: Grada Publishing, 2017, 267 s. ISBN 978-80-271-0172-6

HUSÁK, Gustáv. Spomienky na Clementisa. Kultúrny život. Orgán Sväzu slovenských spisovatelov, 1967, roč. 22, č. 31–36, 38.

KAPLAN, Karel. Druhý proces. Milada Horáková a spol. – rehabilitační řízení 1968–1990. Praha: Karolinum, 2008, 584 s. ISBN 978-80-246-1431-1

KAPLAN, Karel. Kronika komunistického Československa. Díl IV: Doba tání 1953–1956. Brno: Barrister & Principal, 2005, 768 s. ISBN 80-86598-98-5

KAPLAN, Karel. Kronika komunistického Československa. Díl V: Kořeny reformy 1956–1968. Společnost a moc. Brno: Barrister & Principal, 2008, 832 s. ISBN 978-80-87029-31-2

KAPLAN, Karel. Kronika komunistického Československa. Díl VI: Klement Gottwald a Rudolf Slánský. Brno: Barrister & Principal, 2009, 380 s. ISBN 978-80-87029-53-4

KAPLAN, Karel. Mocní a bezmocní. 2. vyd., Toronto: Sixty-Eight Publishers, 2006, 469 s. ISBN 0-88781-209-0

KAPLAN, Karel. Nebezpečná bezpečnost. Státní bezpečnost 1948–1956. Brno: Doplněk, 1999, 290 s. ISBN 80-7239-024-4

KAPLAN, Karel. Největší politický proces. M. Horáková a spol. 2. vyd., Brno: Doplněk, 1996, 350 s. ISBN 80-85765-58-6

KAPLAN, Karel. Sovětští poradci v Československu 1949–1956. Edice: Sešity Ústavu pro soudobé dějiny, sv. 14. Praha: ÚSD AV ČR, 1993, 146 s. ISBN 80-85270-26-9

KAPLAN, Karel. StB o sobě: výpověď vyšetřovatele Bohumila Doubka. Praha: ÚDV PČR, 2002, 439 s. ISBN 80-902885-8-8

KAPLAN, Karel (ed.). Zemřelí ve věznicích a tresty smrti 1948–1956. Seznamy. Edice: Dokumenty o perzekuci a odporu, sv. 1. Praha: ÚSD AV ČR, 1992, 78 s.

KAPLAN, Karel. Zpráva o zavraždění generálního tajemníka. Edice: Archiv, sv. 66. Praha: Mladá fronta, 1992, 303 s. ISBN 80-204-0269-1

KAPLAN, Karel – KOSATÍK, Pavel. Gottwaldovi muži. Praha-Litomyšl: Paseka, 2004, 336 s. ISBN 80-7185-616-9

KAPLAN, Karel – PALEČEK, Pavel. Komunistický režim a politické procesy v Československu. 2. vyd., Brno: Barrister & Principal, 2001, 255 s. ISBN 978-80-7364-049-1

KASÍKOVÁ, Jana. Ať mohou přijeti. Organizace poválečné repatriace a návratů 1942–1947. Edice: 1938–1953, sv. 11. Praha: Academia, 2017, 293 s. ISBN 978-80-200-2818-1

KOPECKÝ, Jaromír. Paměti diplomata. Praha: Torst, 2004, 546 s. ISBN 80-7215-216-5

(vzpomínky)

KOSATÍK, Pavel. Češi 1952. Jak Gottwald zavraždil Slánského. (Scénář seriálu České století). Edice: Edice ČT, sv. 5. Ilustroval Vojtěch Mašek. Praha: MF, 2014, 80 s. ISBN 978-80-204-2913-1

 KÝR, Aleš. Výkon vyšetřovací vazby a trestu smrti v případu „Slánský a spol.“, in: PERNES, Jiří – FOITZIK, Jan (eds.). Politické procesy v Československu po roce 1945 a „Případ Slánský“. Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference, pořádané ve dnech 14.–16. dubna 2003 v Praze. Brno: Prius, 2005, s. 375–387. ISBN 80-7285-053-9

LANGEROVÁ, Žo. Žila jsem s oddaným komunistou. Československo – můj osud 1934–1968. Přeložil Josef Moník. Praha: Prostor, 2017, 242 s. ISBN 978-80-7260-356-5

(vzpomínky)

LICHNOVSKÝ, Milan. Bedřich Reicin a Československá armáda. Historie a vojenství, 1994, roč. 43, č. 1, s. 3–36, č. 2, s. 3–44, Historie a vojenství, 1995, roč. 44, č. 6, s. 81–117. ISSN 0018-2583

LONDON, Artur. Doznání. V soukolí pražského procesu. 2. vyd., Praha: Čs. spisovatel, 1990, 475 s. ISBN 80-202-0213-7 (vzpomínky)

LONDON, Artur. K pramenům Doznání. Motáky z ruzyňské věznice. Úvod napsal Petr Uhl. Z francouzského originálu přeložila Saša Uhlová. Brno: Doplněk, 1997, 84 s. ISBN 80-7239-020-1

LÓŽI, Marián. Dynamika vnitrostranického teroru na lokální úrovni KSČ v době pozdního stalinismu [online]. Diplomová kvalifikační práce. Univerzita Karlova v Praze. Vedoucí práce: M. Pullmann [cit. 2020-05-12]. Dostupné na www: <https://is.cuni.cz/webapps/zzp/download/120167931>.

LÖBL, Eugen. Svedectvo o procese s vedením protištátneho sprisahaneckého centra na čele s Rudolfem Slánským. Bratislava: Vydavateľstvo politickej literatúry, 1968.

LUKEŠ, Igor. Der Fall Slánský. Eine Exilorganisation und das Ende des tschechoslowakischen Kommunistenführers 1952. Vierteljahrshefte für Zeitgeschichte, 1999, roč. 47, č. 4, s. 459–501. ISSN 0042-5702

LUKEŠ, Igor. Operace Velký metař. Kapitola z dějin studené války, in: ŠESTÁK, M. – VORÁČEK, E. (eds.). Evropa mezi Německem a Ruskem. Sborník prací k sedmdesátinám Jaroslava Valenty. Praha: HÚ AV ČR, 2000, s. 575–599. ISBN 80-7286-021-6

LUKEŠ, Igor. The Rudolf Slansky Affair. New Evidence. Slavic review: American quarterly of Russian and East European studies, 1999, Vol. 1, s. 160–187.

MARGOLIOVÁ-KOVÁLYOVÁ, Heda. Na vlastní kůži. Praha: Academia, 2012, 192 s. ISBN 978-80-200-2038-3 (vzpomínky)

MARGOLIUS, Ivan. Praha za zrcadlem. Putování 20. stoletím. Překlad: Vít Penkala. Praha: Argo, 2007, 340 s. ISBN 978-80-7203-947-0 (vzpomínky)

OLBRACHT, Ivan. Konec zrádcův. Rudé právo, 28. listopadu 1952, roč. 33, č. 318, s. 2.

PAVKA, Marek. Proces se Slánským – konec jedné éry kádrové politiky KSČ, in: PERNES, Jiří – FOITZIK, Jan (eds.). Politické procesy v Československu po roce 1945 a „Případ Slánský“. Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference, pořádané ve dnech 14.–16. dubna 2003 v Praze. Brno: Prius, 2005, s. 346–355. ISBN 80-7285-053-9

PEJČOCH, Ivo. Politické procesy s Šimonem Ornsteinem a Mordechajem Orenem – antisemitské tendence v komunistickém Československu, in: Terezínské listy. Sborník Památníku Terezín. Praha: Oswald 39, (2011), s. 142–154. ISBN 978-80-88052-14-2

PELIKÁN, Jiří (ed.). Potlačená zpráva: (zpráva komise ÚV KSČ o politických procesech a rehabilitacích v Československu 1949–1968). Wien: Europa-Verlag, 1970, 319 s.

PERNES, Jiří. Krize komunistického režimu v Československu v 50. letech 20. století. Brno: CDK, 2008, 200 s. ISBN 978-80-7325-154-3

PERNES, Jiří. Mládež vede Brno. Otto Šling a jeho brněnská kariéra (1945–1950). Soudobé dějiny, 2004, roč. 11, č. 3, s. 45–60. ISSN 1210-7050

PETROV, N. V. Sovětští poradci Ministerstva státní bezpečnosti a příprava procesu s R. Slánským (podle dokumentů Státní bezpečnosti), in: PERNES, Jiří – FOITZIK, Jan (eds.). Politické procesy v Československu po roce 1945 a „Případ Slánský“. Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference, pořádané ve dnech 14.–16. dubna 2003 v Praze. Brno: Prius, 2005, s. 99–104. ISBN 80-7285-053-9

Portréty. Rudolf Slánský [online]. Pořad Českého rozhlasu, 18. března 2007. Český rozhlas, archiv [cit. 2020-05-12]. Dostupné na www:  <https://prehravac.rozhlas.cz/audio/520218>.

Proces s vedením protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským. Praha: Ministerstvo spravedlnosti, 1953, 547 s.

SABOL, Miroslav. UNRRA – projekt medzinárodnej pomoci a solidarity, in: Historik a dějiny. V česko-slovenskom storočí osudových dátumov. Jubileum Ivana Kamenca. Bratislava: Historický ústav SAV, 2018, s. 517–532. ISBN 978-80-224-1653-5

SCHLING, Karel. Otto Šling – příběh jednoho komunisty. Paměť a dějiny. Revue pro studium totalitních režimů, 2012, roč. 6, č. 4, s. 116–121. ISSN 1802-8241

SKALICKÝ, Jaroslav. Objevené filmy z procesu se Slánským. „Snad získáme chybějící úryvky,“ doufá archivář [online]. iRozhlas.cz, Praha 22. března 2018 [cit. 2020-05-12]. Dostupné na www: <https://www.irozhlas.cz/veda-technologie/historie/rudolf-slansky-proces-ksc_1803220630_ako>.

SKÁLA, Ivan. Tři lavice. Rudé právo, 28. listopadu 1952, roč. 33, č. 318, s. 2.

SLABOTÍNSKÝ, Radek. Otto Šling – pokus o politický portrét komunistického funkcionáře, in: Bolševismus, komunismus a radikální socialismus v Československu. Praha: Ústav pro soudobé dějiny + Dokořán, 2005, sv. 4, s. 177–198, 265–266. ISBN 80-7363-032-X

SLÁNSKÁ, Josefa. Zpráva o mém muži. 2. vyd., Praha: JOTA + ÚSTR, 2018, 240 s. ISBN 978-80-88292-12-8

SOMMER, Karel. UNRRA a Československo. Opava: SÚ AV ČR, 1993, 112 s.

ŠTEFANSKÝ, Michal. Medzinárodné súvislosti procesu s Vladimírom Clementisom, in: PERNES, Jiří – FOITZIK, Jan (eds.). Politické procesy v Československu po roce 1945 a „Případ Slánský“. Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference, pořádané ve dnech 14.–16. dubna 2003 v Praze. Brno: Prius, 2005, s. 356–366. ISBN 80-7285-053-9

STEHLÍK, Michal. Babické vraždy 1951. Praha: Academia, 2016, 256 s. ISBN 978-80-200-2593-7

STRÖBINGER, Rudolf. Vražda generálního tajemníka: poslední Stalinův exemplární proces. Soud s Rudolfem Slánským. Přeložil Miroslav Honzík. Brno: Petrov, 1991, 110 s. ISBN 80-85247-26-7

SVOBODOVÁ, Jindřiška. Manipulace a argumentace v politickém a mediálním diskurzu. Olomouc: Univerzita Palackého, 2016, 214 s. ISBN 978-80-244-4923-4

ŠIMKOVÁ, Dagmar. Byly jsme tam taky. Praha: Monika Le-Fay, 2019, 156 s. ISBN 978-80-905589-3-9 (vzpomínky)

ŠKERLE, Michal. Státní soud a státní prokuratura a jejich role v politických procesech [online]. Diplomová kvalifikační práce. Masarykova univerzita v Brně, Právnická fakulta, 2010. Vedoucí práce: Ladislav Vojáček [cit. 2020-05-18]. Dostupné na www: <https://is.muni.cz/th/lf065/>.

ŠVERMOVÁ, Marie. Vzpomínky. Praha: Futura, 2008, 325 s. ISBN 978-80-86844-33-6

TRIPKOVIČ, Doko. Proces s Rudolfem Slánským – jugoslávský pohled, in: PERNES, Jiří – FOITZIK, Jan (eds.). Politické procesy v Československu po roce 1945 a „Případ Slánský“. Sborník příspěvků ze stejnojmenné konference, pořádané ve dnech 14.–16. dubna 2003 v Praze. Brno: Prius, 2005, s. 86–98. ISBN 80-7285-053-9

URBANOVÁ, Petra. Politické procesy 50. let [online]. Diplomová kvalifikační práce. Karlova univerzita v Praze, Právnická fakulta, 2010. Vedoucí práce: Jan Kuklík [cit. 2020-05-15]. Dostupné na www: <https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/81917/>.

URVÁLEK, Josef. Žaloba proti vedení protistátního spikleneckého centra v čele s Rudolfem Slánským. Rudé právo, 20. listopadu 1952, roč. 33, č. 310, s. 3–6.

UTITZ, Bedřich. Neuzavřená kapitola. Politické procesy padesátých let. Edice: Dokořán. Praha: Lidové nakladatelství, 1990, 134 s. ISBN 80-7022-091-0

VACULÍK, Jaroslav. Post-War Repatriation of Czechoslovak Displaced Persons, in: Historica. Historical Sciences in the Czech Republic, Series Nova, 2006, 11, s. 117–140.

VAŠÁKOVÁ, Alžběta. Život Josefa Urválka [online]. Diplomová kvalifikační práce. Univerzita Karlova, Pedagogická fakulta, 2018. Vedoucí práce: Jan Županič [cit. 2020-05-15]. Dostupné na www: < https://is.cuni.cz/webapps/zzp/detail/178375/>.

VESELÝ, Zdeněk. Československo a Marshallův plán. Příspěvek k problematice mezinárodních souvislostí revolučního procesu v Československu v letech 1945–1948. Edice: Acta Universitatis Carolinae. Philosophica et historica. Monographia, sv. 92, 1982. Praha: Univerzita Karlova, 1985, 119 s. ISSN 0567-8307

VETEŠKOVÁ, Michaela. „Běžel mi mráz po zádech,“ říká žena, která objevila desítky let ztracené záběry procesu se Slánským [online]. iRozhlas.cz, Praha 22. března 2018 [cit. 2020-05-12]. Dostupné na www: <https://www.irozhlas.cz/zpravy-domov/slansky-rudolf-kscm-procesy_1803221310_gol>.

VOREL, Jaroslav – ŠIMÁNKOVÁ, Alena – BABKA, Lukáš. Československá justice v letech 1948–1953 v dokumentech. Díl I. Edice: Sešity úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, sv. 8. Praha: ÚDV PČR, 2003, 415 s. ISBN 80-86621-03-0

VOREL, Jaroslav – ŠIMÁNKOVÁ, Alena – BABKA, Lukáš. Československá justice v letech 1948–1953 v dokumentech. Díl II. Edice: Sešity úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu PČR, sv. 9. Praha: ÚDV PČR, 2003, 311 s. ISBN 80-86621-05-7

ZÍTEK, Adam. Proces s tzv. protistátním spikleneckým centrem Rudolfa Slánského. Historický obzor. Časopis pro výuku dějepisu a popularizaci historie, 2013, roč. 24, č. 5–6, s. 114–124. ISSN 1210-6097

Zpracoval: Mgr. Richard Mahel, Ph.D.