Mohutný německý útok na Prahu začal 8. května v časných ranních hodinách. Ve městě probíhaly prudké boje, obránci ničili ukořistěnými pancéřovými pěstmi německé tanky a obrněná vozidla. V odpoledních hodinách byla vedením České národní rady a Karlem Kutlvašrem zahájena jednání se zástupci wehrmachtu o kapitulaci a stažení německých jednotek z města. V 16 hodin podepsal velitel wehrmachtu Rudolf Toussaint v sídle ČNR v Bartolomějské ulici Protokol o provedení formy kapitulace německých branných sil, který umožnil volný odchod německých jednotek z města. Ráno 9. května 1945 vjely do Prahy tanky Rudé armády.
Dohodnutá kapitulace německých vojsk však byla na sovětské straně vnímána jako zrada a členové ČNR jako nedůvěryhodní. Předsedovi československé vlády si v této věci stěžoval i sovětský velvyslanec Valerian A. Zorin. Umožnění odchodu německých vojsk z Prahy mělo dohru po komunistickém převratu, bylo jedním z bodů vykonstruovaného obvinění generála Karla Kutlvašra, odsouzeného v roce 1949 na doživotí.
1945, 9. květen, Praha
Rudé právo (ústřední tiskový orgán KSČ) věnovalo osvobození Prahy Rudou armádou zásadní články na titulní straně. Osvobození hlavního města republiky sovětskými vojsky představovalo pro komunistickou stranu obrovský politický kapitál, který v následujících letech obratně využila.
NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – Josef Smrkovský, nezprac.
1945, 9. květen, Praha
Přepisy telegramů podepsaných za ČNR A. Pražákem a J. Smrkovským prezidentovi E. Benešovi a československé vládě o vítězství pražského lidu nad německými jednotkami a o podepsání kapitulace s R. Toussaintem. O osvobození či příjezdu Rudé armády se v nich však neobjevuje ani zmínka.
NA, AHR, sign. 1-50-47a, kart. 190.
1945, 5. – 9. květen.
Český rozhlas – Praha volá o pomoc: Praha se brání II. Zpráva z 8. května o kapitulaci německých jednotek.
NA, Sb. GD, ev. č. 849/A, GD.
1945, 9. květen, Praha
Příjezd Rudé armády do Prahy a její vítání Pražany.
NA, Sb. alba, poř. č. 61 a 64.
1946, 5. květen, Praha
Prezident E. Beneš hovoří na slavnostním setkání k výročí Pražského povstání s bývalým předsedou ČNR A. Pražákem. V pozadí stojí J. Smrkovský.
NA, FD 1945-1946, sign. 4613.
Jedním z nejvýraznějších členů ČNR a zároveň signatářem kapitulačního protokolu byl komunista Josef Smrkovský. Přestože jeho působení v radě zcela korespondovalo se zájmy KSČ (odmítnutí pomoci Vlasovců i Američanů), byl za něj později kritizován.
NA, KSČ-ÚV (1945–1989) – Josef Smrkovský, nezprac.
1945, 31. květen, Praha
Stížnost sovětského velvyslance V. A. Zorina ministerskému předsedovi Z. Fierlingerovi na postup členů ČNR při podpisu kapitulace s velitelem německých jednotek R. Toussaintem, s přiloženými výňatky kapitulačních podmínek.
NA, ÚPV-T, inv. č. 2513, sign. 324/1/1, kart. 625.
1945, 5. červen, Praha
Odpověď předsedy vlády Z. Fierlingera velvyslanci Sovětského svazu V. A. Zorinovi o zřízení nápravy ve věci jeho stížnosti.
NA, ÚPV-T, inv. č. 2513, sign. 324/1/1, kart. 625.
1945, 5. červen, Praha
Odpověď předsedy vlády Z. Fierlingera velvyslanci Sovětského svazu V. A. Zorinovi o zřízení nápravy ve věci jeho stížnosti.
NA, ÚPV-T, inv. č. 2513, sign. 324/1/1, kart. 625.
1946, 5. leden, Praha
Žádost ministra národní obrany L. Svobody úřadu vlády o přehodnocení postupu vůči generálovi K. Kutlvašrovi vzhledem k jeho zásluhám v domácím odboji.
NA, ÚPV-T, inv. č. 2513, sign. 324/1/1, kart. 625.
Fotografie z vězeňského spisu K. Kutlvašra.
NA, SSNV, nezprac.