Paginae Historiae / ročník 33 / 2025 / číslo 1 | DOI:
Pavel Pumpr (https://orcid.org/0000-0001-8441-9893)
Studie zkoumá na základě analýzy 101 pozůstalostních spisů kněží olomoucké diecéze z let 1746–1783 praxi při sestavování testamentů kněžími. Sleduje, nakolik byly výzvy církevních orgánů k sepsání závěti úspěšné, jaké skutečnosti měly vliv na to, zda kněz pořídil závěť a s jakým předstihem před svou smrtí duchovní testamenty pořizovali. Analyzovány jsou také další osudy závětí v rámci pozůstalostního řízení po smrti duchovních. Dosažená zjištění jsou využita k zodpovězení otázky, jakou funkci plnil kněžský testament ve sledovaném období a prostředí.
Klíčová slova: testamenty; kněží; pozůstalostní řízení; olomoucká diecéze; 18. století
The study examines, based on an analysis of 101 probate files by the clerics of the Olomouc Diocese from 1746 to 1783, the practice of creating testaments by clerics. It monitors how successful the church authorities’ calls for a testament have been, which facts that have had an impact on whether the clerics has made a last will, and in what advance before his death the clergy’s testaments were made. Other fates of testaments within probate proceedings following the death of clerics are also analysed. The ascertainments achieved are used to answer the question of what function the clerical testament performed in the reporting period and environment.
Keywords: testaments; clerics; probate proceedings; Olomouc Diocese; 18th century
Zveřejněno: 1. dubna 2025
Zobrazit citaci
Zobrazit celý článek
Reference
Tento článek je publikován v režimu tzv. otevřeného přístupu k vědeckým informacím (Open Access), který je distribuován pod licencí Creative Commons Attribution-NonCommercial-ShareAlike 4.0 International License (CC BY-NC-SA 4.0), která umožňuje nekomerční distribuci, reprodukci a změny, pokud je původní dílo řádně ocitováno. Není povolena distribuce, reprodukce nebo změna, která není v souladu s podmínkami této licence.