Rudolf Bruner-Dvořák, momentní fotograf

Narodil se 2. července 1864 v Přelouči krejčímu Václavovi Brunerovi a Anastazii,  roz. Novákové. V roce 1895, 7. června byla jeho bratrovi Františkovi dekretem místodržitelství v Praze povolena změna příjmení z Bruner na Dvořák. Avšak Rudolfova žádost o povolení stejné změny datovaná 3. 2. 1896 byla zamítnuta. Rudolfu Brunerovi a jeho dalším sourozencům Jaroslavu a Heleně Brunerovým byla povolena změna příjmení na Dvořák, až výnosem Zemské správy politické v Praze ze dne 6. června 1919.

V žádosti o pas byl Rudolf Bruner–Dvořák popisován jako osoba menší postavy, obličej podlouhlý, vlasy a oči tmavohnědé, zvláštní znamení hrbatý, náboženství katolické, stav svobodný.

K fotografování přivedl Rudolfa jeho bratr František, který studoval v Mnichově malířskou akademii. Rudolfovi zde vyjednal učení u známého fotografa Carla Teufela [1845–1912]. C. Teufel 15. července 1887 potvrdil, že Rudolf Bruner z Přelouče v Čechách se vyučil fotografii „ve všech způsobech“ a že je zcela schopen samostatného podnikání. Po vyučení otevřel Rudolf v domě svého otce v Přelouči portrétní ateliér, ale již v roce 1889 přesídlil do Prahy na Královské Vinohrady, kam ho následovala celá rodina. Specializoval se především na zakázky v exteriéru a začal se označovat „momentním fotografem“. Pracoval převážně se sklopným fotoaparátem na skleněné desky formátu 18×24 cm. V souvislosti s dokumentováním událostí na Zemské jubilejní výstavě roku 1891 začal používat titul „Momentní fotograf Jeho císařské a královské Výsosti Nejosvícenějšího pana arcivévody Františka Ferdinanda Rakouského z Este“ (1893). Následníka trůnu pak Rudolf doprovázel na jeho cestách a dokumentoval jeho aktivity.

Vrcholem jeho fotografické tvorby byla léta 1907–1910. V této době mimo jiné fotografoval jednání představitelů států konajících se na Konopišti a v Miramare [válečný přístav v Terstu], interiéry továren, koňské dostihy, arcivévodu Karla Františka v Brandýse nad Labem, manévry ve Vesprimu, svatbu Lobkowiczů atd.

V roce 1912 vznikla reportáž zachycující pohřeb básníka Jaroslava Vrchlického; fotografoval rakouskou armádu; sokolský slet a samozřejmě události spojené s osobou Františka Ferdinanda d´Este. Zachytil například návštěvu německého císaře Viléma II. na Konopišti, nebo vojenské manévry v Bosně. S Františkem Ferdinandem d´Este byl i na poslední zahraniční cestě do Sarajeva. Jeho bratr Jaroslav, který se cesty také účastnil, zde zachytil sérií momentek sarajevský atentát.

V období vzniku Československé republiky Rudolf dokumentoval události v ulicích Prahy, mimo jiné zachytil i příjezd prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka do Prahy [21. prosince 1918]. Dále fotografoval například návrat dr. Edvarda Beneše, návraty legionářů, pohřeb Milana Rastislava Štefánika v Bratislavě, osobnosti ruské emigrace, příslušníky vyšší společnosti, sportovní prostředí a dokumentoval pražskou architekturu.

Rudolf Bruner–Dvořák zemřel 30. října. 1921 v Praze ve věku 57 let.  Žádné noviny ani tisk nevěnovaly jeho úmrtí pozornost. Bylo to jistě z toho důvodu, že byl považován za fotografa šlechty, hlavně Františka Ferdinanda d´Este, jenž byl ztělesněním rakousko–uherské monarchie.

Fotografické desky formátu 18 x 24 cm, byly předány Národnímu archivu k trvalému uložení v červnu 2004.