Autor: | Pavel Baudisch (ed.) |
Jazyk: | český, anglický |
ISBN: | 978-80-7469-094-5 |
Počet stran: | 88 |
Rok vydání: | 2019 |
Dostupnost: | skladem |
Cena: |
200,- Kč |
nabízí čtenářům v úvodu tři recenzované studie. Na prvních dvaceti stranách průřezově představuje Eva Paulová snímky zahraničních fotografických ateliérů vzniklé do roku 1918, jež se dochovaly ve sbírkách Českého muzea hudby. Jde především o dedikované portrétní snímky hudebních skladatelů, pěvců a dalších interpretů, které si přiváželi ze svých zahraničních pobytů. Text zahrnuje též odkazy na databáze a další informační zdroje o historických fotoateliérech v Evropě i zámoří a bohatý obrazový doprovod. Příspěvek Michaely Hrubé sleduje vznik a chápaní fenoménu sociální fotografie v českých zemích ve třicátých letech minulého století a uvádí její protagonisty v čele s Lubomírem Linhartem. Věnuje se vztahu fotografů k sociální tématice a její prezentaci v časopisech a na výstavách. Do tohoto kontextu pak zasazuje dílo chemika a fotografa Přemysla Koblice. K padesátému výročí vyhlášení městské památkové rezervace v Pelhřimově připravila Miroslava Kvášová stať o architektonickém vývoji jednoho z domů na tamním Masarykově náměstí, dokumentovaném historickými snímky z fotografického archivu sbírky Muzea Vysočiny Pelhřimov.
patří dvěma příspěvkům. V prvním nás Jana Jakubská a Michaela Zeinerová Brachtlová informují o dochovaných portrétních a krajinářských snímcích z produkce ateliéru Langhans, jež jsou uloženy v podsbírkách Fotoarchiv a Archiválie Národního zemědělského muzea, které autorky zároveň stručně popisují. Článek Aleny Vysočanové nás pak seznamuje s tzv. Weidenthalerovou sbírkou skleněných negativů a diapozitivů spravovanou Jihomoravským muzeem ve Znojmě. Unikátní soubor zachycuje podobu původního městyse Bítova a jeho obyvatel od počátku 20. století do třicátých let, kdy byl vysídlen a relokován v souvislosti se stavbou Vranovské přehrady.
Pavel Baudisch informuje o převzetí fotografického archivu Jiřího Všetečky Národním archivem, přičemž stručně představuje jeho život a tvorbu. Smutnou zprávu o úmrtí člena redakční rady Historické fotografie, polského kolegy Mariusze Makowského pak přinesla Naděžda Urbánková. Závěr patří recenzím na výstavy děl Dagmar Hochové a Aleny Šourkové a na šest fotografických publikací vydaných v uplynulých dvou letech.