Pobyt spojeneckých armád na osvobozeném území sebou nesl i každodenní problémy při styku s místními obyvateli. Nejvíce excesů bylo spojeno s počínáním Rudé armády, která pobývala na třech čtvrtinách území Československé republiky. Stížnosti přicházely rovněž na americké, rumunské, ale i bývalé polské „partyzánské“ jednotky pobývající na západu Čech. Sovětští vojáci sice byli vázáni Stalinovou direktivou, že se vůči místnímu obyvatelstvu mají chovat ukázněně, avšak ani to nedokázalo zabránit neoprávněným rekvizicím potravin, krádežím, znásilněním a dalším zločinům. Československé a spojenecké bezpečnostní složky proto v prvních týdnech míru úzce spolupracovaly na zajištění bezpečnosti a pořádku v poválečné republice.
1945, 6. červen, Praha
Dopis Ministerstva vnitra pro Ministerstvu zahraničních věcí o chování cizích vojsk s přiloženými opisy stížností z různých okresů na jednotlivé vojenské jednotky.
NA, MV II – N, čj. 54/1945, kart. 1.
1945, 7. září, Praha
Stížnost vedoucí stravovny pro repatrianty Českého srdce na neurvalé chování sovětských vojáků.
NA, MPSP-R, sign. R 800, kart. 216.
1945, 26. květen, Praha
Rozkaz velitele policejních jednotek v Praze S. Marka k bezpečnostním opatřením ve městě.
NA, PŘ II, nezprac.
NA, Sb. alba, poř. č. 86.