Prezentace monografie Tomáše Veličky Archivnictví v meziválečném Československu (1918–1939)
Dne 6. března 2024 proběhla v přednáškovém sále Národního archivu prezentace monografie Tomáše Veličky: Archivnictví v meziválečném Československu (1918–1939). Středoevropské kontexty – politika – profesionalizace, kterou vydala v roce 2023 Filozofická fakulta Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem v nakladatelství Casablanca.
Monografie vychází z habilitační práce autora, který v současné době působí jako vedoucí katedry archivnictví a pomocných věd historických FF UJEP a její proděkan pro internacionalizaci. Přes relativně krátkou dobu jejího zpracování (pouze dva roky) je zásadní publikaci, která je v mnoha ohledech představuje značný posun v poznání dějin oboru (a nejen jeho) a stane se bezesporu základním kompendiem.
Práce Tomáše Veličky je jedinečná zejména pro rozsáhlou heuristiku, celkovou koncepci a systematickou snahu od odizolování dějin československého archivnictví od souvislostí politických, sociálních a kulturních dějin. Lze jen přivítat, že autor se 1) podrobně věnuje vývoji německého archivnictví v Československu (sudetoněmeckého archivnictví) a navrací jej do jeho dějin jako jejich plnohodnotnou součást; 2) zařazuje vývoj archivnictví do obecného politického a kulturního vývoje v Československu; 3) komparuje vývoj archivnictví v Československu se zahraničním, zejména v Německu a Polsku.
Autor rozdělil knihu do šesti kapitol. Po rozboru literatury a metodologických východisek (kapitola I) a shrnutí vývoje československého archivnictví s akcentací jeho kontinuit a diskontinuit (kapitola II) jsou jádrem práce kapitoly III – VI, ve kterých se podrobně a v širokých souvislostech věnuje dosud málo studovaným tématům, resp. tématům, která sice jistý zájem v minulosti vyvolávala, nicméně autorův pohled zde je zcela nově podáván. Toto tvrzení platí pro kapitoly III (ideologie a archivy), IV (městské archivnictví jako určitá vývojová paralela k archivnictví státnímu), V (archivní vzdělávání) a VI (identifikace archivářů jako socioprofesního stavu).
V rámci prezentace vystoupili nejprve představitelé ústecké univerzity – současný děkan FF UJEP Václav Drška a jeho předchůdkyně Michaela Hrubá, která zasadila vznik monografie do souvislostí budování výuky historických oborů na této fakultě. Do obecnějších souvislostí dějin oboru zasadil Veličkovu monografii emeritní profesor Univerzity Karlovy v Praze Ivan Hlaváček. Tomáš Velička závěrem podrobně shrnul motivace, koncepci, strukturu a výsledky své práce.