Ve spolupráci Národního archivu se správou státního zámku Březnice a Federací židovských obcí v České republice se prezentuje v synagoze v Březnici putovní výstava Národního archivu „Translokační plány židovského obyvatelstva v 18. století.“
Vznik translokačních plánů souvisel s řadou konfliktů minoritní židovské komunity s majoritní křesťanskou společností, která vyplývala z hospodářsko-politické situace v českých zemích. Vstřícný postoj prvních habsburských panovníků na českém trůně k židovské komunitě byl motivován především ekonomickými zájmy. Velký vliv na změnu dané situace měl na počátku 18. století císař Karel VI. a jeho dvůr, který vystupoval jako ochránce křesťanské víry.
V souvislosti s panovnickými nařízeními byla přijímána zejména během let 1725 až 1727 protižidovská opatření včetně tzv. translokačního reskriptu (2. srpna 1726). Jeho podstata spočívala v souboru nařízení určujících, jakým způsobem bude řešeno soužití židovského obyvatelstva s křesťanským. Základním úkolem bylo zachycení podoby židovského osídlení v rámci dané lokality a nalezení optimálního řešení (např. vystěhování, směna domů, zazdění oken, přemístění hlavního vchodu, zbouraní apod.)
Původní záměr jednoduše popsat danou situaci byl v průběhu akce doplněn v řadě lokalitách o kartografické zobrazení, které v mnoha ohledech překročilo samotný popis. Z toho důvodu se na plánech neobjevují pouze židovské objekty, ale řada dalších stavebních i architektonických prvků (např. církevní objekty, hospodářské budovy i civilní objekty, prvky krajinné kompozice). Plány tak dodnes sehrávají výraznou roli v představě, jak vypadal obraz kulturní krajiny v 18. století.
Výstavu mohou návštěvníci shlédnout v synagoze v Březnici do konce srpna 2022 (úterý až neděle, od 10.00 do 17.00 hod.).