21. ročník Historické fotografie otvírá studie Petry Medříkové popisující dějiny fotografické sbírky obrazárny Moravského zemského muzea od 19. století až do jejího uzavření v roce 1991 a předání do Moravské galerie. Přibližuje též její obsah a činnost nejvýraznějšího správce sbírky Alberta Kutala.

Muzeum Vysočiny Pelhřimov uchovává ve své sbírce několik desítek fotografií vytvořených studenty a učitelem místního gymnázia v letech 1913–1915, které dokumentují regionální lidové stavby, oděv, zvyky a řemesla. S jejich významem a okolnostmi vzniku nás seznamuje Miroslava Kvášová.

Lucia Horucková a Pavel Scheufler podrobili odbornému průzkumu portrét Františka Ladislava Riegra, dochovaný na zámku Maleč, který se hlásí do roku 1836. Autoři pomocí analýzy vnějších znaků díla a rentgen-fluorescenční spektrometrie rozřešili otázku, zda se jedná o akvarel, či kolorovaný fotografický snímek na slaném papíře.

Oddíl Historické fotografické techniky je věnován gumotisku. S jeho historií, složením a výrobním procesem nás seznamuje Lenka Lučenič.

Pro část Představujeme připravil Pavel Scheufler životopisnou vzpomínku ke stému výročí úmrtí reportážního fotografa Rudolfa Brunera-Dvořáka. Radka Kinkorová ze Státního okresního archivu Domažlice nás upozorňuje na fotografická alba horšovskotýnského geometra Franze Macha dokumentující každodennost italské fronty, Haliče i zázemí během první světové války.

Jan Edl informuje o letošním dni otevřených dveří tachovského okresního archivu, za jehož téma byla zvolena činnost fotoateliérů zdejšího okresu činných do roku 1945. Následující článek autorského tria Adam Kencki, Jaroslav Prokop a Lenka Lučenič shrnuje osudy Národního muzea fotografie v uplynulém dvacetiletí.

Závěrečný příspěvek Janky Blaško Križanové sumarizuje vznik, rozvoj a vize výuky ochrany a restaurování fotografií na Katedře restaurování Vysoké školy výtvarných umění v Bratislavě.

Poslední strany časopisu jsou dedikovány recenzím výstavy o fotografické rodině Šechtlů a nedávno vyšlých publikací.